Zákon o dostupnosti protipovodňového pojištění majitele domu z roku 2013 - Homeowner Flood Insurance Affordability Act of 2013

Zákon o dostupnosti protipovodňového pojištění majitele domu z roku 2013
Velká pečeť Spojených států
Celý názevZpoždění provádění určitých ustanovení zákona o reformě povodňového pojištění Biggert – Waters z roku 2012 a pro další účely.
Představeno v113. kongres Spojených států
Představeno dne29. října 2013
SponzorovánoRep. Michael G. Grimm (R, NY-11)
Počet spolusponzorů79
Účinky a kodifikace
Dotčené činyNárodní zákon o protipovodňovém pojištění z roku 1968, Zákon o reformě pojištění proti povodním Biggert – Waters z roku 2012
USA postižené sekce42 U.S.C.  § 4014, 42 U.S.C.  § 4001 a další, 42 U.S.C.  § 4017, 42 U.S.C.  § 4104, 42 U.S.C.  § 4015, a další.
Dotčené agenturySněmovna reprezentantů Spojených států, Výkonná kancelář prezidenta, Kongres Spojených států, Federální agentura pro nouzové řízení, Senát Spojených států
Schválení položekneomezené množství
Legislativní historie

The Zákon o dostupnosti protipovodňového pojištění majitele domu z roku 2013 (HR 3370 ) je návrh zákona, který by omezil některé reformy federálního programu pojištění proti povodním, které byly přijaty dva roky před.[1] Návrh zákona by snížil sazby pojistného federálního pojištění proti povodním u některých nemovitostí, které jsou prodávány, nebyly pojištěny od července 2012 nebo kde pojistné krytí zaniklo v důsledku toho, že pojistník již nebyl povinen udržovat krytí.[2]

Návrh zákona byl schválen v Sněmovna reprezentantů Spojených států Během 113. kongres Spojených států.[3] 21. března 2014, předsedo Barack Obama podepsal zákon do zákona, takže je Pub.L.  113–89 (text) (pdf).[3]

Pozadí

Národní program povodňového pojištění

Hlavní článek: Národní program povodňového pojištění

Národní program povodňového pojištění (NFIP) je program vytvořený Kongres Spojených států v roce 1968 prostřednictvím Národní zákon o protipovodňovém pojištění z roku 1968 (P.L. 90-448). Tento program umožňuje vlastníkům nemovitostí v zúčastněných komunitách nakupovat pojištění ochrana vlády před ztrátami z povodní. Toto pojištění je navrženo tak, aby poskytovalo pojistnou alternativu k pomoci při katastrofách ke krytí zvyšujících se nákladů na opravu škod na budovách a jejich obsahu způsobených povodně.[4] Národní program povodňového pojištění obsluhuje téměř 5 milionů lidí.[5] Když program začal v roce 1968, bylo několik soukromých pojišťoven, kteří byli ochotni pokrýt povodně kvůli souvisejícím rizikům.[6] V současnosti je programem pokryto přibližně 5,5 milionu nemovitostí, přičemž dvacet procent z nich dostává diskontní sazby nižší než polovina toho, co by jim účtovala soukromá pojišťovna.[6]

Podle kritiků programu vládní dotovaný pojistný plán „podporoval budování a přestavbu v zranitelných pobřežních oblastech a záplavových oblastech“.[6] Stephen Ellis ze skupiny poplatníci za Common Sense, poukazuje na „nemovitosti, které zaplavily 17 nebo 18krát a byly stále kryty v rámci federálního pojistného programu“, aniž by došlo ke zvýšení pojistného.[6] Dluh programu se částečně zvýšil na 24 miliard USD hurikán Katrina v roce 2005 a Hurikán Sandy v roce 2012.[1]

Zákon o reformě pojištění proti povodním Biggert – Waters z roku 2012

Zákon o reformě pojištění proti povodním z Biggert – Waters z roku 2012 byl „navržen tak, aby umožňoval růst pojistného, ​​aby odráželo skutečné riziko života v oblastech s vysokou povodní“.[5] Návrh zákona měl řešit rostoucí dluh Národního programu povodňového pojištění tak, že vyžadoval, aby pojistné odráželo skutečná povodňová rizika.[7] Výsledkem bylo 10násobné zvýšení pojistného.[5] V současné době je v pobřežní nivě majetek v hodnotě 527 miliard dolarů.[7] Federální vláda v těchto oblastech výrazně uzavírá pojistné sazby proti povodním. Zákon „nařídil společnosti FEMA, aby přestala dotovat povodňové pojištění pro druhé domy a podniky a pro nemovitosti, které byly zaplaveny několikrát.“[6] K těmto změnám mělo docházet postupně v průběhu pěti let. FEMA byla také pověřena, aby provedla studii o cenové dostupnosti tohoto procesu, studii, kterou se nepodařilo dokončit.[6]

Senátem navrhované reformy

Dne 30. Ledna 2014 Senát Spojených států prošel Zákon o cenové dostupnosti pojištění proti povodním z roku 2014 (S. 1926; 113. kongres) oddálit nástup vyššího pojistného, ​​umožnit majitelům domů, kteří prodávají své domy, předat nižší pojistné na povodňové pojištění dalšímu majiteli domu a přidělit FEMA úkol najít způsob, jak zlevnit pojistné.[7][8] Kopec uvedl, že Senát může být ochoten místo toho posunout kupředu s tímto návrhem sněmu kvůli obtížným jednáním o podrobnostech této legislativy.[1]

Ustanovení zákona

Tento souhrn je z velké části založen na souhrnu poskytnutém Kongresová výzkumná služba, a veřejná doména zdroj.[9]

Zákon o dostupnosti pojištění proti povodním pro majitele domů z roku 2013 by správci zákona zakazoval Federální agentura pro nouzové řízení (FEMA) z: (1) zvýšení sazeb pojistného proti povodňovým rizikům, aby odrážely aktuální riziko povodně u určitých nemovitostí nacházejících se ve specifikovaných oblastech podléhajících určité povinné úpravě pojistného, ​​nebo (2) snížení těchto dotací na jakýkoli majetek, který není pojištěn povodňový pojistný program od 6. července 2012 nebo jakákoli pojistná smlouva, jejíž krytí uplynula v důsledku úmyslného výběru pojistníka (mapa sazeb před povodněmi nebo vlastnosti před FIRM). Návrh zákona stanoví data vypršení platnosti těchto zákazů.[9]

Návrh zákona by změnil Národní zákon o protipovodňovém pojištění z roku 1968 (NFIA) zakázat Správci poskytovat pojištění proti povodním potenciálním pojištěným s nižšími sazbami, než jaké se odhadují pro jakýkoli majetek zakoupený po uplynutí tohoto šestiměsíčního období (aktuálně jakýkoli majetek zakoupený po 6. červenci 2012).[9]

Návrh zákona by nasměroval FEMA na: (1) obnovení během takového šestiměsíčního období specifikovaných odhadovaných rizikových dotací na pojistné pro povodňové pojištění u nemovitostí před FIRM a nemovitostí zakoupených po tomto šestiměsíčním období a (2) předložení určitým kongresovým výborům návrh rámce cenové dostupnosti zabývající se dostupností povodňového pojištění prodávaného v rámci Národního programu povodňového pojištění.[9]

Návrh zákona stanoví postupy pro urychlené kongresové zvážení legislativy týkající se úřadů pro cenovou dostupnost FEMA.[9]

Návrh zákona by umožnil FEMA uzavřít dohodu s jinou federální agenturou buď: (1) dokončit studii cenové dostupnosti, nebo (2) připravit návrh rámce cenové dostupnosti.[9]

Návrh zákona by směřoval k tomu, aby FEMA předložila určitým kongresovým výborům studii a zprávu o dostupnosti.[9]

Návrh zákona by změnil NFIA tak, aby povolil FEMA uhradit majitelům domů za úspěšná odvolání na mapě.[9]

Návrh zákona by umožnil jakékoli komunitě, která dosáhla přiměřeného pokroku při stavbě (jak je to podle platného zákona) nebo rekonstrukci (nové) protipovodňového systému, který bude poskytovat protipovodňovou ochranu pro jednoletou četnou povodeň, způsobilé pro povodňové pojištění za pojistné sazby nepřekračovat ty, které by platily, kdyby byl takový protipovodňový systém dokončen.[9]

Návrh zákona by revidoval pokyny upravující dostupnost pojištění proti povodním v komunitách obnovujících dezakreditované systémy ochrany před povodněmi, aby zahrnovaly říční a pobřežní hráze.[9]

Návrh zákona vyžaduje, aby FEMA: (1) hodnotila krytou konstrukci pomocí výškového rozdílu mezi protipovodňovou výškou kryté konstrukce a upravenou základní výškou povodně kryté konstrukce; a (2) jmenovat obhájce povodňového pojištění, který bude prosazovat spravedlivé zacházení s pojistníky podle Národní program povodňového pojištění a vlastníci nemovitostí při mapování povodňových rizik, identifikaci povodňových rizik a provádění opatření k minimalizaci povodňového rizika.[9]

Zpráva Kongresového rozpočtového úřadu

Tento souhrn je z velké části založen na souhrnu poskytnutém Kongresová rozpočtová kancelář o náhradním dodatku k HR 3370, který byl zveřejněn 28. února 2014. Toto je a veřejná doména zdroj.[2]

3370 H.R. by snížilo sazby pojistného federálního pojištění proti povodním u některých nemovitostí, které jsou prodávány, nebyly pojištěny od července 2012 nebo kde pojistné krytí zaniklo v důsledku toho, že pojistník již nebude muset udržovat pojistné krytí. Nadměrné pojistné vybrané na těchto pojistkách od začátku fiskálního roku 2014 by bylo pojistníkovi vráceno. Kromě toho H.R. 3370 by omezil částku, kterou by národní program povodňového pojištění (NFIP) mohl zvýšit pojistné sazby pro jednotlivé pojistníky (s některými výjimkami) a pro všechny pojistníky ve stejné klasifikaci rizika. Legislativa by také stanovila roční příplatek 250 $ za všechny politiky NFIS pokrývající nebytové nemovitosti nebo jiné než primární rezidence a 25 $ za všechny ostatní politiky.[2]

The Kongresová rozpočtová kancelář (CBO) odhaduje, že příplatky vybrané v rámci zákona by v období 2015–2019 převýšily náklady na snížené pojistné, což by mělo za následek pokles přímých výdajů za tu dobu o 165 milionů USD. Během následujícího pětiletého období by další výpůjčky (umožněné nižšími výpůjčkami během prvních pěti let), jakož i snížený čistý příjem programu, zvýšily přímé výdaje o 165 milionů USD, což by v období 2015–2020 nemělo žádný čistý dopad. 2024 období.[2]

Změna čistého příjmu NFIS měří účinek právních předpisů bez ohledu na půjčky. CBO odhaduje, že změny navržené H.R. 3370 by neměly žádný významný vliv na čistý příjem NFIS v období 2015–2024. Další příjmy generované ročními příplatky vybíranými u všech pojistných smluv by zhruba kompenzovaly nižší pojistné vybrané z některých nemovitostí.[2]

Procesní historie

Zákon o dostupnosti protipovodňového pojištění pro majitele domů z roku 2013 byl zaveden do Sněmovna reprezentantů Spojených států dne 29. října 2013 od Rep. Michael G. Grimm (R, NY-11).[3] Bylo postoupeno Dům amerických výborů pro finanční služby a Dům Spojených států pro pravidla. 29. února 2014, House Majority Leader Eric Cantor oznámil, že H.R. 4076 bude považován za pod pozastavení pravidel 4. března 2014.[10] Dne 4. března 2014 sněmovna hlasovala Hlasování podle rolí domu 91 předat účet 306-91.[3] Republikáni se rozdělili při hlasování, přičemž 121 hlasovalo pro a 86 proti, zatímco demokraté hlasovali pro 117–5.[1] Dne 13. Března 2014 se Senát Spojených států hlasoval v Hlasování podle jmen 78 poměrem hlasů 72–22.[3] Prezident Barack Obama podepsal zákon do zákona 21. března 2014.[3]

Debata a diskuse

Jeden republikánský zastánce zákona, Rep. Shelley Moore Capito (R-WV) uvedl, že kvůli prudce rostoucímu pojistnému byli nyní někteří lidé konfrontováni s volbou „buď utratit své celoživotní úspory za své účty za povodňové pojištění, nebo odejít ze svého domu a zničit jim kredit“.[1]

Republikáni, kteří se postavili proti návrhu zákona, se obávali, že by ztížilo splácení dluhů v řádu miliard dolarů, které dluží Národní program povodňového pojištění.[1] Rep. Jeb Hensarling (R-TX) kritizoval návrh zákona a uvedl, že návrh zákona „odloží pojistně-matematické sazby zvuku možná o generaci ... (a) trvale zabije klíčový prvek cen na základě rizik, což je nezbytné, pokud máme někdy přejít na tržní konkurence. “[1] Hensarling kritizoval národní programy pojištění proti povodním za pravidelné podceňování rizika povodní.[1]

Konzervativní aktivistická skupina Akce dědictví vyzval své příznivce, aby kontaktovali své zástupce a řekli jim, aby hlasovali proti návrhu zákona. Organizace tento návrh kritizovala, protože „nutí daňové poplatníky, aby pokračovali v dotování vysoce rizikového rozvoje oblastí ohrožených povodněmi, a vytváří hrozný precedens, kdy nikdy nedovolí, aby se pozitivní reforma projevila.“[11]

Jeden republikán Michigan Kongresmanka Candice Miller tvrdil, že stát Michigan by se měl úplně odhlásit z Národního programu povodňového pojištění, a vyzval guvernéra, aby tak učinil. Podle Millera obyvatelé Michiganu dotují ostatní části země náchylnější k povodním tím, že platí vyšší pojistné, než by měli.[12] Miller obvinil pojistné z toho, že o něm rozhoduje spíše politika než pojistně-matematické náklady. Řekla, že „příliš mnoho Američanů v této zemi platí sazby hluboko pod skutečným rizikem, které by na trhu diktovalo, zatímco ostatní, včetně mnoha, které zastupuji, jsou nuceni platit do programu, který nepotřebují nebo nechtějí pomoci dotovat nižší sazby pro ostatní zvýhodněné skupiny, jejichž riziko je mnohem větší. “[12]

Viz také

Poznámky / reference

  1. ^ A b C d E F G h Kasperowicz, Pete (4. března 2014). „Dům ustupuje od povodňových reforem v roce 2012“. Kopec. Citováno 6. března 2014.
  2. ^ A b C d E „H.R. 3370, zákon o cenové dostupnosti pojištění proti povodním z roku 2014, náhradní novela“ (PDF). Kongresová rozpočtová kancelář. Citováno 6. března 2014.
  3. ^ A b C d E F „H.R. 3370 - Všechny akce“. Kongres Spojených států. Citováno 6. března 2014.
  4. ^ Federální agentura pro nouzové řízení (březen 1986). „Jednotný národní program pro správu lužních území“ (PDF). Citováno 2014-11-08.
  5. ^ A b C Ferraro, Thomas (30. ledna 2014). „Americký Senát schválil zákon o zpoždění zvyšování sazeb povodňového pojištění“. Reuters. Citováno 31. ledna 2014.
  6. ^ A b C d E F hanscom, Greg (13. ledna 2014). „Povodňový tlak: Klimatické katastrofy topí pojistné plány FEMA“. Melivo. Citováno 31. ledna 2014.
  7. ^ A b C Uhlenbrock, Kristan (31. ledna 2014). „Navzdory nebezpečí zvýšení hladiny moře zastavuje Senát reformy povodňového pojištění“. ThinkProgress. Citováno 31. ledna 2014.
  8. ^ „S. 1926 - Všechny akce“. Kongres Spojených států. Citováno 31. ledna 2014.
  9. ^ A b C d E F G h i j k „H.R. 3370 - shrnutí“. Kongres Spojených států. Citováno 4. března 2014.
  10. ^ „Týdenní plán vůdce - týden 3. března 2014“ (PDF). Kancelář většinového domu. Archivovány od originál (PDF) dne 6. března 2014. Citováno 4. března 2014.
  11. ^ Menší, Jacku. „Pošlete e-mail svému zástupci, abyste se postavili proti zákonu o cenové dostupnosti pro majitele domů z roku 2013 (H.R. 3370)“. Heritage Action pro Ameriku. Citováno 6. března 2014.
  12. ^ A b Jones, Stephanie K. (5. března 2014). „Americká kongresmanka: Protipovodňové pojištění špatné pro Michigan“. Pojistný deník. Citováno 6. března 2014.

externí odkazy

Tento článek zahrnujepublic domain materiál z webových stránek nebo dokumentů Vláda Spojených států.