Zámek Hohenfels (Hohenfels) - Hohenfels Castle (Hohenfels)

Hrad Hohenfels
Burg Hohenfels, Schloss Hohenfels, Neu-Hohenfels, Schule Schloss Salem- Unterstufe Hohenfels
Hohenfels -Kalkofen
Burg Hohenfels (Hohenfels) 07.JPG
Hrad Hohenfels při pohledu z údolí Mahlspürer na jih
Zámek Hohenfels leží v Německu
Hrad Hohenfels
Hrad Hohenfels
Souřadnice47 ° 51'51 ″ severní šířky 9 ° 06'40 ″ V / 47,86417 ° N 9,11111 ° E / 47.86417; 9.11111Souřadnice: 47 ° 51'51 ″ severní šířky 9 ° 06'40 ″ V / 47,86417 ° N 9,11111 ° E / 47.86417; 9.11111
Typkopcový hrad, urychlit hrad
KódDE-BW
Informace o webu
Stavkonzervované nebo z velké části konzervované

Hrad Hohenfels (Němec: Burg Hohenfels), také zvaný Zámek Hohenfels nebo Nový Hohenfels (Neu-Hohenfels) je středověký urychlit hrad ve kterém a internátní škola sídlil do července 2017. Hrad stojí ve farnosti Kalkofen, přes kilometr severně od samotné vesnice, která je součástí obce Hohenfels v kraji Konstanz v Německu. Zámek pojmenoval obec Hohenfels, která byla vytvořena v roce 1973.

Umístění

Hrad se nachází asi osm kilometrů východně od Stockach a dvanáct kilometrů severně od Bodamské jezero, na výběžku naklonění na jih kuppe zalesněného kopce.

Dějiny

Zámek Hohenfels má více než 700 let historie. Bylo založeno pány z Hohenfelsu a bylo rodinným sídlem Neu-Hohenfels, pobočky Alt-Hohenfels s rodinným sídlem v Hohenfels v Bonndorf v kraji Konstanz, kteří se zde usadili ve 12. století. Hrad Hohenfels byl poprvé zmíněn v roce 1292 jako „Neuhohenfels“.

Neuhohenfelsova linie vymřela v roce 1352 a baronství z Neuhohenfelsu, včetně jeho hradu, prošlo sňatkem s pány Jungingen, kterému se na začátku 15. století podařilo do značné míry znovu spojit dva panství Hohenfels prostřednictvím manželství. Po krátkém období rozkvětu bylo rodinné území v roce 1441 opět rozděleno na panství Jungingen-Althohenfels a Jungingen-Neuhohenfels a chátralo.

Po smrti posledního mužského člena rodu Jungingenů Ulricha z Jungingenu v roce 1501 prodala jeho sestra Anna Barony z Neuhohenfelsu Řád německých rytířů.[1] Od té doby je panství ve vlastnictví Landkomturei Altshausen řádu německých rytířů v Alsasku a Burgundsku. Přesně 300 let, od roku 1506 do roku 1806, dominoval německý řád Altshausen ovlivnil hodnost barona z Hohenfelsu. V letech 1553 a 1642 došlo na hradě k požárům.

V roce 1806 bylo panství německých rytířů z Hohenfelsu, které spravoval Obervogtei (kancelář vyššího advokáta), která zahrnovala hrad Hohenfels i vesnice v Deutwang Kalkofen, Liggersdorf, Mindersdorf a Selgetsweiler, spolu s panstvím řádu německých rytířů Achberg se dostal pod svrchovanost knížectví Hohenzollern-Sigmaringen a byla začleněna do Obervogtei Hohenfels.

Hrad prošel rukama knížecího rodu Hohenzollernů do školy Schloss Salem.

Reference

  1. ^ Viz citovaná literatura a listina ze dne 1. srpna 1506 ve státním archivu Sigmaringen Ho 160 T 2 č. 8

Literatura

  • Christian H. Freitag: Hohenfelser Geschichten - erzählt nach Dokumenten der Zeit. In: Dr. Fredy Meyer (ed.): Römer Ritter Regenpfeifer. Streifzüge durch die Kulturlandschaft westlicher Bodensee, Konstanz, 1995, s. 83–97
  • Christian H. Freitag: Von 'Hohenvels nova' zur Schule Burg Hohenfels. V: Hohenzollerische Heimat, 2/2000, s. 17–20 a 3/2000, s. 42–44
  • Christian H. Freitag: Des einen Leid, des andern Freud! - Die Umwidmung des Hohenfelser Burggefängnisses zu einem Hohenfelsovo muzeum. V: Hegau Zeitschrift für Geschichte, Volkskunde und Naturgeschichte des Gebietes zwischen Rhein, Donau und Bodensee, 61/2004, s. 179–184
  • Walther Genzmer (ed.): Die Kunstdenkmäler Hohenzollerns. Kapela 2. Kreis Sigmaringen. W. Speemann, Stuttgart 1948.
  • Otto Glaeser: Stručný Waltherův von Hohenfels a Konrad von Jungingen 1397. V: Hohenzollerische Jahreshefte. Pásmo 5. 1938. 360–361
  • Otto Glaeser: Die Herrschaften Alt- und Neu-Hohenfels und ihre Besitzer im Mittelalter. V: Hohenzollerische Jahreshefte. Kapela 1. 1934. str. 65–112
  • Otto Glaeser: Die Herrschaften Alt- und Neu-Hohenfels und ihre Besitzer im Mittelalter. V: Hohenzollerische Jahreshefte. Kapela 2. 1935. str. 67–112
  • Otto Glaeser: Die Herrschaften Alt- und Neu-Hohenfels und ihre Besitzer im Mittelalter. V: Hohenzollerische Jahreshefte. Kapela 3. 1936. str. 65–119
  • Otto Glaeser: Die Herrschaften Alt- und Neu-Hohenfels und ihre Besitzer im Mittelalter. V: Hohenzollerische Jahreshefte. Kapela 4. 1937. s. 1–58
  • Eugen Gradmann: Kunsthistorischer Wanderführer. Württemberg und Hohenzollern. Chr. Belser AG. Stuttgart-Zürich, 1970. s. 489 ISBN  3-88199-137-9
  • Max Miller (ed.): Handbuch der historischen Stätten Deutschlands - Bd. 6: Bádensko-Württembersko, Stuttgart, 1965
  • Otto Seydel:[1] Rituale - Feier - Begehung. Das Beispiel der Schule Burg Hohenfels. str. 140–151. In: Michael Wermke (ed.): Rituale und Inszenierungen in Schule und Unterricht. LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1997. ISBN  3825832791

externí odkazy

„Hohenfels (Neu-Hohenfels)“. Alle Burgen (v němčině).

  1. ^ Otto Seydel, narozen 1945, je bývalým ředitelem nižšího stupně školy Schloß Salem na zámku Hohenfels (Schule Burg Hohenfels, 78355 Überlingen)