Hoetmar - Hoetmar
Hoetmar | |
|---|---|
Ortsteil z Warendorf | |
 Centrum obce a farní kostel St Lambert | |
 Erb | |
Umístění Hoetmar  | |
  Hoetmar  Hoetmar | |
| Souřadnice: 51 ° 52'15 ″ severní šířky 7 ° 54'35 ″ východní délky / 51,87083 ° N 7,90972 ° ESouřadnice: 51 ° 52'15 ″ severní šířky 7 ° 54'35 ″ východní délky / 51,87083 ° N 7,90972 ° E | |
| Země | Německo |
| Stát | Severní Porýní-Vestfálsko |
| Správce kraj | Münster |
| Okres | Warendorf |
| Město | Warendorf |
| Populace (2004-11-01) | |
| • Celkem | 2,420 |
| Časové pásmo | UTC + 01:00 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 02:00 (SELČ ) |
| PSČ | 48231 |
| Vytáčecí kódy | 02585 |
| Registrace vozidla | WAF |
Hoetmar (Německá výslovnost: [ˈHoːtmar]) je vesnice, která se nachází v Severní Porýní-Vestfálsko, Německo. Přesněji řečeno, Hoetmar je zasazen mezi městy Sendenhorst, Everswinkel a Ennigerloh v zemědělsky orientovaném Münsterlandu. Od roku 1974 je ve správě města Warendorf.
Dějiny
Během středověku se název vesnice často měnil. V roce 851 byl označován jako „Otomar“, v roce 1241 jako „Hotnon“, v roce 1281 jako „Hoetman“, v roce 1299 jako „Hoetmere“ a nakonec jako „Hoetmar“.[1]
Většina německých místních jmen popisuje přirozené prostředí v době osídlení. Také název „Hoetmar“ kdysi popisoval přírodní krajinu. Lingvisté našli význam jména „Hoetmar“ odvozením zpět k „Otomar“. Název rozdělili na dvě části. První „ot“ znamená bažinu nebo bažinu a zadruhé „mar“ je dolní němčina pro stojatou vodní plochu. Název „Otomar“ nebo „Hoetmar“ proto označuje zvlněnou bažinu nebo bažinatou krajinu.[2]
Pokud jde o písemné záznamy, Hoetmar patřil hraběte von Westfalen, pozdějšímu hraběti z Arnsbergu. V roce 1247 zdědil hrabě Konrád I. z Rietbergu všechny nemovitosti severně od řeky Lippe, očividně také Hoetmar. První feudální páni z Hoetmar Manor se stali rytíři Hoetmar. V roce 1449 se dědička panství a rodiny Hoetmara provdala za Series von der Hegge. Prostřednictvím tohoto manželství byl Hoetmar převeden do rodiny von Ketteler a kolem roku 1700 byl znovu převeden na hraběte von Westerholta, který Hoetmar Manor dodnes vlastní.
Farmáři Hoetmarer byli podřízeni různým panstvím, mezi nimi byl klášter Freckhorster, klášter Marienfelder, klášter sv. Mořice v Münsteru, katedrála a klášter Niessing v Münsteru.[1] Nevolnictví bylo pod francouzštinou zrušeno v roce 1808. Poté byli zemědělci svým bývalým pánům placeni poplatky za propuštění.[2]
Až do roku 1802 byl Hoetmar součástí Prince-biskupství v Münsteru. V letech 1802 a 1803 se dostalo pod knížecí biskupství v Münsteru pruský pravidlo. V roce 1806 získali Francouzi pod vedením Napoleona I. kontrolu nad Münsterlandem. Hoetmar a jeho západní soused, Westkirchen, byli spojeni dohromady Mairie nebo obec. Starosta Hoetmarer G.W. Becker byl vybrán jako starosta nově vytvořeného Hoetmar-Westkirchenu. Když byla v roce 1813 porušena francouzská vláda, celá Münsterland se vrátila pod pruskou vládu.[2]
Od počátku 15. století se farmáři Hoetmarer spojili do družstva. Původně byla Hoetmarer Commons neobdělávanou půdou, kterou běžně využívali sousední majitelé statků. Příjemci byli členové zemědělského družstva. Společné akcie vlastnili zemědělci v komunitách Freckenhorst, Everswinkel, Enniger a Neuwarendorf.[1] Šest stop vysoké zdi podél hranic dolní sněmovny označovaly hranici do soukromých polí a pastvin. Příjemci z družstva pečlivě střežili hranice Commons.[2]
Kolem roku 1645 vypukla válka mezi Hoetmarem a severní komunitou Freckenhorst. Jeden důvod válka bylo, že farmář Hoetmarer nechal své dobytek putovat do zóny Freckenhorster. Z podráždění shromáždili Freckhorsterové putující dobytek na svůj vlastní soukromý majetek. Farmáři Hoetmarerů by to bez bitvy očividně nepřijali. Několik farmářů, kteří odjeli do Freckenhorstu, doprovázeli sluhové, kteří byli vyzbrojeni vidlemi a lopatami. Na konci obě strany počítaly velké množství obětí.
Ke konci 17. století vzrostly zločiny ve sněmovně, a tak se hovořilo o rozdělení Hoetmarer Commons hlasitěji a hlasitěji. V letech 1794 až 1796 byla připravena příprava takového rozdělení. V roce 1822 se královská generální komise v Münsteru rozhodla rozdělit dolní sněmovnu. Trvalo až do 19. března 1839 úplné rozdělení Dolních sněmoven do soukromých rukou.[2]
První světová válka přinesla Hoetmarovi a zbytku Německa velkou nezaměstnanost a inflaci. Proto bylo pro Hitlera snadné přesvědčit zoufalé občany Německa o ideologiích jeho strany NS. Během druhé světové války přišlo o domov několik lidí. Tito lidé přišli do Hoetmaru hledat práci a místo k pobytu během války. Dne 31. března 1945 pochodovaly americké jednotky ze Sendenhorstu k Hoetmaru. Mnoho vesničanů zvedlo bílé vlajky na kostelní věž, domy, hostince a na školu.
Po druhé světové válce bylo několik rodin, které ztratily své domovy v západních i východních oblastech bývalého Německého císařství, umístěno na farmách a ve vesnici. Do Hoetmaru se pomalu s pomocí nově příchozích vrátil mír a prosperita.
V roce 1969, poté, co německá vláda reorganizovala obce, se Hoetmar a Freckenhorst staly jednou komunitou. V roce 1975 došlo k reorganizaci německých obcí i okresů. V tomto okamžiku se Freckenhorst-Hoetmar stal součástí Warendorfu, každý jako jednotlivec komponentní lokalita.
Farnost sv. Lamberta
V roce 1281 založil farnost sv. Lamberta z Hoetmaru hrabě Konrád I. z Rietbergu. Farnost zahrnovala celou vesnici a okolní zemědělské oblasti. Katolická farnost v Hoetmaru však již nefunguje samostatně. V roce 2005 se farnost sv. Lamberta Hoetmara a sv. Bonifáce ve Freckenhorstu spojila a vytvořila jednu farnost se dvěma farními kostely a kaplí.
Farní kostel lze datovat do založení farnosti díky spodní konstrukci věže. Pozdně gotický kostelní sál byl postaven v letech 1510 až 1513. Tuto skutečnost podporuje nápis nad severozápadním vchodem. K dokončení kostela významně přispěla abatyše Maria von Tecklenburg (1473–1527). Jako forma vděku za její pomoc je její kámen a hřeben Series von der Hegge, který se oženil s Hoetmar Manor, vytesán do kamene nad severním vchodem, který je nyní zazděn. Kostelní zvonice měla původně sedlovou střechu. Věž byla rozšířena a v roce 1898 dostala novou střechu. Ve věži jsou umístěny tři zvony. Nejstarší z nich pochází z roku 1482 a je zasvěcen Panně Marii.[3]
Erb
Erb připomíná původ Hoetmara. Zlatý orel představuje hraběte Conarda I. z Rietbergu, který založil katolickou farnost. Zelená palmová ratolest je symbolem mučedníků. Znamená Svatý Lambert z Maastrichtu kdo je patronem farnosti Hoetmar.
Viz také
externí odkazy
- Hoetmar im Internet Internetová přítomnost vesnice Hoetmar. (v němčině)
- Schützen und Heimverein Hoetmar e.V. Web místního klubu střelců a historické a kulturní společnosti (v němčině)
Reference
- ^ A b C Bütfering, L. Hoetmar im Internet Archivováno 10. února 2011 v Wayback Machine. „Die Geschichte der Gemeinde Hoetmar“, 2004, přístup ke dni 22. dubna 2011. (v němčině)
- ^ A b C d E Heimatverein Hoetmar e.V. 950 Jahre Hoetmar. MKL Druck GmbH & Co KG, 2007. (v němčině)
- ^ Cath. Farnost St. Bonifatius a St. Lambertus Die Kirche St. Lambertus. Zpřístupněno 23. dubna 2011.(v němčině)
Kontrolní úřad  |
|---|