Hokejista - Hockeyettan - Wikipedia

Hokejista
Aktuální sezóna, soutěž nebo edice:
Aktuální sportovní událost Hokejová sezóna 2019–2020
Hockeyettan logo.svg
DříveDivize 1 (do roku 2014)
SportLední hokej
Založený1944 (1975)A
Počet týmů46 ve 4 skupinách
Země Švédsko
povýšení naHokejAllvenskan
Sestup naHockeytvåan
Oficiální webové stránkywww.hockeyettan.com

Hokejista (nebo HockeyEttan, známá jako divize 1 od roku 1944 do roku 2014) je třetí úroveň lední hokej ve Švédsku. Jak Sezóna 2015–16, ligu tvoří 46 týmů rozdělených geograficky do čtyř skupin. Hockeyettan provozuje systém propagace a sestup s HokejAllvenskan a Divize 2.

Od roku 1944 do roku 1975 byla divize 1 nejvyšší ligou ve švédském hokejovém systému, ale s vytvořením Elitserien (nyní SHL) v roce 1975 se stala druhou úrovní. Division 1 byl dále zařazen do stavu třetí úrovně v roce 1999 jako HokejAllvenskan byl odstartován do samostatné ligy. Liga byla přejmenována na Hockeyettan pro Sezóna 2014–15.

Hockeyettan pořádá Švédská asociace ledního hokeje.

Formát

V sezóně 2015–16 se liga skládá ze 48 týmů rozdělených do čtyř skupin po 12 geograficky. Kluby se setkávají dvakrát, doma i venku, poté čtyři nejlepší týmy z každé skupiny vytvoří dvě nové skupiny po osmi. Každá z těchto skupin Allettan pak hraje další sérii doma a venku. Mezitím zbývajících osm týmů v každé výchozí skupině hraje znovu v pokračující sérii.[1]

Post-sezóna

Vítěz každé skupiny Allettan se kvalifikuje přímo do kvalifikace 2016 HockeyAllsvenskan. Týmy 2–5 ve skupinách Allettan spolu s týmy 1–2 ze skupin pokračujících hrají play-off, aby vyplnily zbývající dvě místa v kvalifikaci HockeyAllsvenskan. Týmy 7–8 z pokračovacích skupin jsou nuceny rekvalifikovat se na Hockeyettan proti týmům z divize 2.[1]

Zúčastněné týmy

Hokejový severHokejový jihHokejový západHokejový východ
Bodens HF
Kalix HC
Kiruna AIF
Kiruna IF
Piteå HC
SK Lejon
Tegs SK Hokej
Vännäs HC
Örnsköldsvik HF
Östersunds IK
Borås HC
Halmstad Hammers HC
Hanhals IF
HC Dalen
IF Troja / Ljungby
Kallinge-Ronneby IF
Kalmar HC
Mörrums GoIS IK
Nybro Vikings IF
Tranås AIF
Tyringe SoSS
Vimmerby HC
Borlänge HF
Eskilstuna Linden Hockey
Forshaga IF
Grums IK
Kumla HC Black Bulls
Köping HC
Lindlövens IF
Malungs IF
Mariestad BoIS HC
Nyköpings SK
Skövde IK
Surahammars IF
Enköpings SK
Hammarby hokej
Hanvikens SK
Huddinge IK
Hudiksvalls HC
IF Vallentuna BK
Segeltorps IF
Sollentuna HC
Strömsbro IF
Visby / Roma HK
Väsby IK
Křídla HC Arlanda

Dějiny

Švédští šampioni během éry divize 1
SezónaVítězovéDruhé místo
1945Hammarby IFSödertälje SK
1946Hammarby IFSödertälje SK
1947Hammarby IFSödertälje SK
1948Södertälje SKHammarby IF
1949Hammarby IFGävle GIK
1950Södertälje SKHammarby IF
1951Djurgårdens IFAIK
1952Södertälje SKGävle GIK
1953Södertälje SKHammarby IF
1954Djurgårdens IFGävle Godtemplares IK
1955Djurgårdens IFHammarby IF
1956Södertälje SKDjurgårdens IF
1957Gävle Godtemplares IKDjurgårdens IF
1958Djurgårdens IFSkellefteå AIK
1959Djurgårdens IFLeksands IF
1960Djurgårdens IFSödertälje SK
1961Djurgårdens IFSkellefteå AIK
1962Djurgårdens IFVästra Frölunda IF
1963Djurgårdens IFSkellefteå AIK
1964Brynäs IFLeksands IF
1965Västra Frölunda IFBrynäs IF
1966Brynäs IFVästra Frölunda IF
1967Brynäs IFVästra Frölunda IF
1968Brynäs IFAIK
1969Leksands IFBrynäs IF
1970Brynäs IFVästra Frölunda IF
1971Brynäs IFLeksands IF
1972Brynäs IFLeksands IF
1973Leksands IFSödertälje SK
1974Leksands IFTimrå IK
1975Leksands IFBrynäs IF

Divize 1 byla založena v roce 1944 a nahradila ji Svenska Serien jako nejlepší let švédského ledního hokeje. Od svého založení až do Sezóna 1954–55, liga se skládala z dvanácti týmů, přičemž vítězové skupin se utkali ve finále best-of-three a dva týmy ze spodní části každé skupiny byly zařazeny. Z Sezóna 1955–56, série best-of-three byla nahrazena finálovým kolem s dvojitým opakováním s dvěma nejlepšími týmy z každé skupiny. Liga byla rozšířena na dvě skupiny po osmi Sezóna 1956–57. Liga by i nadále měla dvě skupiny po osmi pod různými formami po sezóně až do Sezóna 1974–75. S Elitserien Tato nová sezóna divize 1, nový vrchol švédského hokeja, který se začne hrát v následujícím roce, se hrála v jedné skupině 16 hráčů, přičemž 10 nejlepších týmů hrálo v nové elitserien a šest zbývajících v divizi 1 ve svém novém postavení švédské ligy druhého stupně.

Division 1 byla mnohem širší liga jako druhá řada, skládající se ze 49 týmů ve své první sezoně, nakonec byla snížena na ca. 40 a poté 32 během své poslední sezóny druhého stupně v 1998–99. Během celého tohoto období byla liga rozdělena do čtyř geografických skupin a provozovala systém propagace a sestupu s Elitserien a divizí 2. Počínaje Sezóna 1982–83, nejlepší týmy z každé skupiny vytvořily na jaře novou skupinu nazvanou Allsvenskan. Pro Sezóna 1999–2000 Allsvenskan byl vyřazen do nové druhostupňové ligy, což mělo za následek, že se divize 1 stala třetí úrovní švédského hokeje.

Sestup divize 1 do stavu třetí úrovně vedl k masivnímu rozšíření počtu týmů. 78 týmů se zúčastnilo Sezóna 1999–2000, i když toto bylo v následujících sezónách sníženo. Zpočátku byla liga rozdělena do čtyř regionů, z nichž všechny byly dále rozděleny do dvou skupin. Podle Sezóna 2004–05 Divize 1 byla rozdělena až na 48 týmů, které byly rozděleny do čtyř skupin. Liga se v následující sezóně opět rozšířila na 54 týmů a do padesátých let se počítala až do roku 2014.

V roce 2014 byla liga přejmenována na Hockeyettan a upravena na 48 týmů soutěžících v současném formátu se čtyřmi startovními skupinami po dvanácti, které jsou poté na jaře reorganizovány do 6 skupin po osmi. Pro první sezóna v tomto formátu, Hokejový svaz se rozhodl mít na severu Hockeyettan pouze 11 týmů, což představuje celkem 47 týmů.

Poznámky

^ a Ve Švédsku existuje hokejová liga s názvem Divize 1 od roku 1944, kdy se jmenovala elita švédského hokeje. V roce 1975 vznikem Elitserien (nyní SHL) se divize 1 stala druhou úrovní. V roce 1999 vytvořením nezávislé druhé úrovně Allsvenskan se stala třetí úrovní.

Viz také

Reference

  1. ^ A b „SERIEBESTÄMMELSER och VERKSAMHETSPLAN Säsongen 2015/2016“ (PDF). Švédská asociace ledního hokeje. Archivovány od originál (PDF) dne 19. listopadu 2015.

externí odkazy