Hermann Lichtenegger - Hermann Lichtenegger

Hermann Lichtenegger (narozen 14. září 1900 v Knittelfeldu ve Štýrsku, † 11. března 1984 ve Vídni)[1] byl rakouský socialistický odborář, KPÖ politik a státní podtajemník pro průmysl, obchod, obchod a dopravu v poválečné prozatímní Rennerově vládě.[2] Za ranou práci odboráře a válečné aktivity KPÖ byl považován za Widerstandskämpfer, odbojář.

Život

Lichtenegger byl vyučený zámečník a v roce 1921 byl najat Rakouské spolkové dráhy.[2] V letech 1918 až 1934 byl členem SDAP a poté Únorové povstání v roce 1934 vstoupil do KPÖ, následně byl v roce 1934 uvězněn kvůli své práci pro Císařskou odborovou komisi (Reichsgewerkschaftskommission ).[2] Na začátku roku 1938 opět strávil nějaký čas ve vězení za svou činnost v KPÖ.[2]

Na konci srpna 1937 se zúčastnil poslední konference komunistické strany před německou invazí (Anschluss ) Blízko Prahy. [2] Po anšlusu Rakouská spolková železnice (BBÖ ) převzala Deutsche Reichsbahn. Litcheneggerův pracovní poměr byl poté železnicí přerušen v roce 1938. V roce 1942 byl zatčen Gestapo a pozastaveno možnosti dalších služeb. Během Vídeň útočná v roce 1945 vedl Lichtenegger komunistickou odbojovou skupinu z kotelny na východním nádraží ve Vídni.[3]

Poválečný

Na třetím zasedání rady vlády vedoucích stran 4. května 1945 v domě KPÖ v Schottenfeldgasse, kde Lichtenegger předtím organizoval setkání železničních dělníků, byl nominován do prozatímní vlády; od 4. května do 20. prosince 1945,[4] Lichtenegger působil jako státní podtajemník pro průmysl, obchod, obchod a dopravu v prozatímní vládě Renner.[5] Lichtenegger se později stal viceprezidentem generálního ředitelství rakouských státních drah a od 22. dubna 1946 byl členem ústředního výboru KPÖ.[6]Hrál hlavní roli při rekonstrukci železničního systému v Rakousku.[6]

Reference

  1. ^ „Hermann Lichtenegger, Biografie“. www.parlament.gv.at.
  2. ^ A b C d Gertrude Enderle-Burcel (Hrsg.): Protokolle des Kabinettsrates der Provisorischen Regierung Karl Renner 1945. Kapela 2: „Správné nebo špatné - moje země!“ Österreichische Gesellschaft für Historische Quellenstudien, Verlag Österreich, Wien 1999, ISBN  3-7046-1266-9528
  3. ^ Manfred Mugrauer: Die KPÖ und die Konstituierung der Provisorischen Regierung Renner. In: Alfred-Klahr-Gesellschaft - Mitteilungen. Č. 1/2005 (März), XII. Jahrgang, Alfred-Klahr-Gesellschaft, Wien 2005, S. 6f.
  4. ^ „Info“ (PDF). stipendium.rice.edu. Citováno 2020-02-19.
  5. ^ „AKG 1_05.qxd“ (PDF). Citováno 2020-02-19.
  6. ^ A b Winfried R. Garscha, Hans Hautmann: únor 1934 v Österreichu. Dietz, Berlin 1984, S. 202.