Herbert v. Moore - Herbert v. Moore
| Herbert v. Moore | |
|---|---|
 | |
| Soud | Nejvyšší soud Texaské republiky |
| Celý název případu | P.W. Herbert v. Thomas A. Moore |
| Rozhodnuto | 1844 |
| Citace | Dallam 592 (1844); 1844 WL 3881 (Tex.Rep. Sup.) |
| Podíl | |
| Na tento majetek pořízený Indy při nájezdu se nevztahovalo pravidlo postliminy a stále byl majetkem původního vlastníka | |
| Členství v soudu | |
| Sedící soudci | John Hemphill, Robert E. B. Baylor, Patrick C. Jack, William E. Jones, William J. Jones, Richard Morris, William B. Ochiltree |
| Názory na případy | |
| Většina | Wm. J. Jones, doplněn Morrisem |
Herbert v. Moore, Dallam 592 (1844), byl případ, o kterém rozhodl nejvyšší soud z Republika Texas kteří si mysleli, že majetek zabraný Indy při nájezdu nepodléhal pravidlu postliminy a byl stále majetkem původního vlastníka.
Pozadí
27. května 1842 Indové ukradli koně a mezky P.W. Herbert dovnitř Bastrop County, Texas. O dva dny později byla nalezena mula a další hospodářská zvířata v držení Indů asi 30 mil od Austin. Thomas Moore a další obnovili zásoby po boji, během kterého Moore ztratil vlastního koně. Herbert požadoval jeho majetek zpět, ale Moore odmítl s odůvodněním, že převzetí zásob na více než 24 hodin zbavilo Herberta titulu a znovuzískání získalo titul Mooreovi a těm s ním.[1]
Rozhodnutí
Soudce William J. Jones vysvětlil, že Moorovo postavení bylo založeno na pravidle postliminy, které bylo navrženo tak, aby zvládlo majetek pořízený během války nepřítelem. Pokud je vlastnost znovu převzata do 24 hodin, původní vlastník si stále udržuje titul, ale pokud nebude během této doby znovu převzat, původní vlastník ztratí titul. Otázkou před soudem bylo, zda tržby indiánů spadají pod toto pravidlo.[2]
Jones poznamenal, že postliminy jsou zásadou mezinárodního práva, a poté pro účely zákona zkoumal, zda jsou indiáni samostatnými národy. Uvedl, že Indiáni byli potulný kmen, nikoli národ, a že si nevyžadovali žádnou zemi ani nad ní nevykonávali svrchovanou autoritu. Ani mexická vláda neuznala kmeny jako národy.[3] Jones zjistil, „že podle naší ústavy a zákonů byli Indové sníženi na úroveň bez černých a mulatů“[4] a že tedy byli pod kontrolou národní vlády. Jones popsal Indy jako lupiče, stejně jako piráty, a že nebylo příznivé pro spravedlnost, aby postliminy umožnily odměnit jejich činy.[5]