Henry Dudley (1531–1557) - Henry Dudley (1531–1557)
Henry Dudley, (c. 1531 - 10. srpna 1557) byl anglický voják a starší bratr Královna Alžběta I. je oblíbený, Robert Dudley, hrabě z Leicesteru. Jejich otec byl John Dudley, vévoda z Northumberlandu, který vedl anglickou vládu od roku 1550 do roku 1553 pod Edward VI a neúspěšně se pokusil navázat Lady Jane Grey na anglický trůn po králově smrti v červenci 1553. Za svou účast v tomto podniku byl Henry Dudley uvězněn v Londýnský Tower a odsouzen k smrti. Byl zabit v Bitva o St. Quentin krátce po jeho rehabilitaci.
Životopis
Henry Dudley se narodil c. 1531[1] a byl pátým synem Sir John Dudley, později Vikomt Lisle, Hrabě z Warwicku a Vévoda z Northumberlandu a jeho manželky Jane Guildford.[2] Dudleyova linie sahá až do rodiny zvané Sutton. Na počátku 14. století se z nich stali páni z hradu Dudley,[3] od kterého Henry sestoupil skrze svého dědečka z otcovy strany. Toto bylo Edmund Dudley, a radní na Jindřich VII, který byl po smrti svého královského pána popraven. Prostřednictvím matky svého otce, Elizabeth Gray, vikomtky Lisle, Guildford pocházel z Stoletá válka hrdinové, Richard Beauchamp, hrabě z Warwicku, a John Talbot, 1. hrabě z Shrewsbury.[4][5]
Když se Henry narodil, jeho otec byl rytíř, v roce 1537 se stal viceadmirálem a později Lord admirále.[6] Pod mladým králem Edward VI, Stal se Henryho otec Pane prezidente z Státní rada a de facto vládl Anglii od roku 1550 do roku 1553. V roce 1542 byl vytvořen John Dudley Vikomt Lisle,[7] později byl vytvořen Hrabě z Warwicku a pak Vévoda z Northumberlandu v říjnu 1551. Henryho matka sloužila jako čekající dáma na Anne Boleyn a později do Anne z Cleves.[8] Zajímala se o Reformované náboženství a od poloviny 30. let se se svou rodinou pohybovala v evangelikálních kruzích.[9] Všechny Dudleyho děti vyrostly v protestant domácnosti a užil si humanista vzdělávání.[10][11] Henry Dudley a jeho bratři byli vyškoleni mimo jiné matematikem John Dee.[12][13]
V lednu 1553 král onemocněl a počátkem června byl jeho stav beznadějný.[14] Již více než rok Císařský velvyslanec Jehan de Scheyfye byl přesvědčen o tom, že Northumberland byl zapojen do nějakého „mocného spiknutí“, aby si korunu usadil na vlastní hlavu.[15][16] Vždy hledal náznaky tohoto ohledu a hlásil, že vévoda uvažuje o rozvodu svého nejstaršího syna, aby si ho vzal Princezna Elizabeth.[17] Ve skutečnosti to byl Henryho nejmladší bratr, Guildford Dudley, který se nedávno oženil s Kingovým oblíbeným bratrancem Lady Jane Grey.[18][19] Lady Jane měla nastoupit na anglický trůn po králově smrti, podle Edwardovy vůle, v čele „My Devise for the Succesion“, ve kterém obešel své nevlastní sestry Marii a Elizabeth.[20][21] V 21. Červnu podepsaly stovky a dvě osobnosti patent na dopisy, kteří měli usadit korunu na Jane.[22][23] Král Edward VI zemřel 6. července. 10. července Jane a Guildford slavnostně vstoupili do Londýnský Tower. Ve stejný den jako Jane proklamace, dopis od Mary Tudor přijel do Londýna s tím, že je nyní královnou a požaduje poslušnost rady.[24]
Henry Dudley byl uvězněn v Londýnský Tower se svým otcem a jeho čtyřmi bratry. Všichni byli dosažen a odsouzen k smrti, ale pouze vévoda a Guildford Dudley byli popraveni. Celkově bylo propuštění bratrů způsobeno jejich matkou a jejich švagrem Henry Sidney, který úspěšně loboval u španělských šlechticů u nového anglického spoluvládce a královské manželky, Filip Španělský.[25] Z vězení se Henry, Ambrose a Robert Dudley zúčastnili jednoho z několika turnaje pořádané Philipem k oslavě anglo-španělského přátelství.[26]
Také v lednu 1555 zemřela Dudleyova matka a zanechala Henrymu nějaké peníze, které mu královna Marie umožnila zdědit navzdory jeho attainder.[1] Bratři Dudleyovi však byli u soudu vítáni, pouze pokud tam byl král Filip;[27] později v roce 1555 byli dokonce vykázáni z Londýna a příští rok, v důsledku spiknutí jejich vzdáleného bratrance Henry Sutton Dudley, francouzský velvyslanec Antoine de Noailles uvedl, že vláda se snaží zadržet „děti vévody z Northumberlandu“, které byly údajně na útěku.[28][29] V lednu 1557 bratři vychovávali osobní kontingenty, aby bojovali za Filipa II., Nyní také španělského krále. Henry se svými bratry se připojil ke španělským silám ve Francii a zúčastnil se Bitva o St. Quentin, kde byl zabit Henry Dudley.[1]
Byl ženatý před rokem 1557 až Margaret Audley, dcera Thomas Audley, 1. baron Audley z Waldenu a jeho manželky lady Elizabeth Grayové. Byli bezdětní a Margaret se později stala druhou manželkou Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku.[30]
Původ
Předkové Henryho Dudleye (1531–1557) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Poznámky
- ^ A b C Adams 2004.
- ^ Načte 1996, str. 238.
- ^ Wilson 1981, str. 1–4.
- ^ Wilson 1981, s. 1, 3.
- ^ Adams 2002, str. 312—313.
- ^ Načte 1996, str. 23, 34, 55.
- ^ Adams 2002, str. 316.
- ^ Načte 1996, str. 41.
- ^ MacCulloch 1999, str. 52—53.
- ^ Wilson 1981, str. 11, 15—16.
- ^ Chapman 1962, str. 65.
- ^ Francouzsky 1987, str. 33.
- ^ Chamberlin 1939, str. 56–57.
- ^ Načte 1996, str. 238—239.
- ^ Načte 1996, str. 240.
- ^ Ives 2009, str. 151.
- ^ Chapman 1962, str. 92.
- ^ Lisle 2009 93, 304.
- ^ Ives 2009, str. 321.
- ^ Ives 2009, str. 137.
- ^ Načte (I) 2004.
- ^ Načte 2004.
- ^ Ives 2009, str. 165.
- ^ Chapman 1962, str. 122.
- ^ Adams 2002, str. 134, 157.
- ^ Adams 2002, str. 157, 170.
- ^ Načte 1996, str. 280.
- ^ Adams (I) 2004.
- ^ Adams 2002, str. 161.
- ^ „Hon. Margaret Audleyová“. Šlechtický titul. Citováno 27. srpna 2016.
Reference
- Adams, Simon (2002). Leicester a soud: Eseje o alžbětinské politice. Manchester University Press. ISBN 0719053250.
- Adams, Simon (2004). John Dudley. Oxford University Press.
- Adams, Simon (2004). Robert Dudley. Oxford University Press.
- Pivo, Barrett L. (1974). Northumberland: Politická kariéra Johna Dudleyho, hraběte z Warwicku a vévody z Northumberlandu. Kent State University Press. ISBN 0873381408.
- Chamberlin, Frederick Carleton (1939). Elizabeth a Leycester. Dodd, Mead.
- Chapman, Hester (1962). Lady Jane Grey. Jonathan Cape. (OCLC 51384729)
- Francouzsky, Peter J. (1987). John Dee: Svět alžbětinského mága. Psychologie Press. ISBN 9780744800791.
- Ives, Eric (2009). Lady Jane Gray: Tajemství tudora. Wiley. ISBN 1405194138.
- Lisle, Leanda de (2009). Sestry, které by byly královnou: Mary, Katherine a Lady Jane Gray: Tudorovská tragédie. Random House Publishing Group. ISBN 0345516680.
- Loades, David (1996). John Dudley, vévoda z Northumberlandu, 1504–1553. Clarendon Press. ISBN 0198201931.
- Loades, David (2004). John Dudley. Oxford University Press.
- Loades, David (2004). Intriky a zrada: The Tudor Court, 1547–1558. Pearson Education. ISBN 0582772265.
- MacCulloch, Diarmaid (1999). Chlapec: Edward VI a protestantská reformace. Svatomartinský tisk. ISBN 0312238304.
- Wilson, Derek A. (1981). Sweet Robin: Biografie Roberta Dudleyho, hraběte z Leicesteru, 1533–1588. H. Hamilton. ISBN 0241101492.