Henriette Rasmussen - Henriette Rasmussen

Henriette Rasmussen (2009)

Henriette Ellen Kathrine Vilhelmine Rasmussen rozená Jeremiassen (1950 - 2017) byl grónský pedagog, novinář, aktivista za práva žen a politik. V roce 1992 poskytla podporu pro přijetí Úmluva OSN o právech dítěte av roce 1996 byl jmenován hlavním poradcem ILO v souvislosti s rokem 1989 Úmluva o domorodém a kmenovém obyvatelstvu. Jako člen Inuit Ataqatigiit od začátku 80. let usilovala o grónskou nezávislost na Dánsku a sloužila jako grónská ministryně kultury a školství (2003–2005).[1][2][3]

Časný život

Narozen v Qasigiannguit v západním Grónsku dne 8. června 1950 byla Henriette Ellen Kathrine Vilhelmine Jeremiassenová dcerou kapitána Jense Emila Axela Jeremiassena (1919–1993) a tovární dělnice Birthe Marie Margrethe Møllerové (nar. 1924). Nejstarší dcera v rodině osmi dětí byla vychována, aby uznala rovnost pohlaví a ocenila důležitost vzdělání. Jako teenagerka strávila rok v Dánsku, než dokončila středoškolské vzdělání v Nuuk, imatrikulace v roce 1970. V roce 1975 se kvalifikovala jako učitelka z Škola N. Zahle v Kodaň. Během studií se začala zajímat o hnutí nových žen a na konferenci Arktických národů v roce 1973 dala najevo, že lituje špatného zastoupení žen.[1]

Kariéra

Od roku 1975 učila na lidová střední škola v Sisimiut kde se začala zajímat o levicovou politiku a stala se hybnou silou nového ženského hnutí v Grónsku, včetně červeného punčochového hnutí KILUT.[1]

Po neúspěšném manželství v roce 1969 se Scottem Lundbym Rasmussenem z Roskilde která byla rozpuštěna v roce 1971, navázala partnerství s grónským lingvistou Carl Christian Jonas Olsen [de ] (nar. 1943), se kterou měla dvě děti: Inuk Poul (1976) a Nunni Navaranaaq (1979). Spolu s Olsenem strávila rok v Utqiagvik, Aljaška, kde vyučovala grónský jazyk, literaturu a kulturu. Během toho byl pár aktivní také v roce 1977 Inkuitská cirkumpolární konference s účastníky ze Sibiře, Aljašky, Kanady a Grónska, Rasmussen působí jako tlumočník.[1]

V letech 1979 až 1982 pracoval Rasmussen v kulturní části grónského rozhlasu KNR. Po výcviku novinářky poté vedla školní rozhlasové a video oddělení až do roku 1991. Během tohoto období byla stále více aktivní v politice jako členka Inuit Atagatigiit, uspěla ve zvolení první ženské členky městské rady v Nuuku v roce 1983. Při silném postoji k nezávislosti Grónska mohla mít v komunálních volbách v roce 1989 zvoleny další tři kandidáty na IA. V letech 1984 až 1995 byla také poslankyně grónského parlamentu, kde se zabývala kulturou, životním prostředím a zahraničními záležitostmi. V koalici s Siumut v letech 1991 až 1995 byla ministryní sociálních věcí a trhu práce.[1]

Rasmussen se aktivně zapojila do prosazování Úmluvy OSN o právech dítěte, která byla přijata v Grónsku v roce 1992. Byla pozvána, aby zastupovala Dánsko v OSN Světová konference o lidských právech v roce 1993, který byl Mezinárodním rokem domorodých obyvatel světa. Její návrh na stálé fórum OSN pro domorodé obyvatelstvo byl přijat v roce 1996. V důsledku toho byla jmenována hlavní technickou poradkyní pro domorodé obyvatelstvo v MOP v Ženevě, kde působila do roku 2000. Podílela se také na Zprávě o světové kultuře UNESCO ( 1998) a stal se členem Komise pro chartu Země kde se podílela na přípravě celosvětové charty životního prostředí a její propagaci v Grónsku a prostřednictvím EU Inkuitská cirkumpolární konference.[1][4]

V roce 2002 se Rasmussen vrátila do grónské politiky a v letech 2003 až 2005 se stala ministryní kultury a školství. Poté se vrátila k žurnalistice a stala se známým hlasem KNR dokud ji špatné zdraví nedonutilo odejít.[2] Působila také jako francouzská konzulka v Nuuku.[5]

Po dlouhé nemoci zemřela Henriette Rasmussenová v Nuuku dne 3. března 2017. Zůstal po ní manžel, dvě děti a dvě vnoučata.[5][6]

Vybrané publikace

Mezi publikace Rasmussena patří:[7]

  • Kalaallit arfanniartarnerat pillugu, tuluttut, Booklet 6 articles about whaling in Grónsko, 1986 (v grónštině a angličtině)
  • UNESCO: První zpráva o světové kultuře z roku 1998, s Inger Sjørslev, Københavns Universitet, článek o grónském systému psaní a historii médií (v angličtině)
  • Příručka k Úmluvě MOP č. 169, 2000, anglický redaktor
  • Tradiční povolání domorodého obyvatelstva, rozvíjející se trendy, 2000
  • Pracovní zátěž domorodé ženy Samburu, 1999, video
  • Charta Země, 2000 (přispěvatel)
  • Směrem k udržitelnému světu, Charta Země v akci, článek 2005
  • Grønland I Verdenssamfundet, 2006, článek: Fra forskning I Grønland til grønlandsk forskning, o vědeckém výzkumu v Grónsku (v dánštině)
  • INUIT, ICC-p aviisia, aaqqissuisutut, redakce čepele 2006 (v grónštině a dánštině)
  • Přehodnocení severského kolonialismu - PODNĚTE poptávku po kulturním prostoru, 2006
  • Oqaatsip Kimia, Síla slova, případová studie, MOP, 2007
  • Angutit Iloqqasut / A Circle of Men, radio feature, 2009
  • Vytváření deklarace, IWGIA, článek, 2010

Reference

  1. ^ A b C d E F Jessen, Mette-Astrid. „Henriette Rasmussen (1950 -)“ (v dánštině). Kvinfo. Citováno 26. května 2020.
  2. ^ A b Kielsen, Kim (6. března 2017). „Mindeord om Henriette Rasmussen“ (v dánštině). Naalakkersuisut. Citováno 26. května 2020.
  3. ^ Veigt, Kerstin (červenec 2017). ""Die nachhaltige Gebrauch der Natur ist nicht das Gleiche wie Nachhaltige Entwicklung"" (PDF) (v němčině). Ökumentische iniciativa eine Welt: Rundbrief 149. Citováno 26. května 2020.
  4. ^ „Pocta Henriette Rasmussenové (1950–2017)“. Charta Země. Citováno 26. května 2020.
  5. ^ A b „Décès de Mme Henriette Rasmussen, consule honoraire de France à Nuuk [da]“ (francouzsky). Ambassade de France v Kodani. 7. března 2017. Citováno 26. května 2020.
  6. ^ Fievé, Jonas; Lynge, Mads (5. března 2017). „Henriette var en lysende stjerne“ (v dánštině). KNR. Citováno 26. května 2020.
  7. ^ „Les Journées Françaises de Nuuk / Henriette Rasmussen“ (francouzsky). Ambassade de France v Kodani. 12. května 2011. Citováno 26. května 2020.