Henriette Goldschmidt - Henriette Goldschmidt

Henriette Goldschmidt
Henriette Goldschmidt.jpg
kolem roku 1910
narozený
Henriette Benas

(1825-11-23)23. listopadu 1825
Krotoschin, Province of Posen, Království Pruska
Zemřel30. ledna 1920(1920-01-30) (ve věku 94)
Lipsko, Výmarská republika
NárodnostNěmec
obsazeníaktivista za vzdělávání, aktivista za práva žen a sociální pracovník
Aktivní roky1865–1917
Známý jakozaložení první vysoké školy pro ženy v Německu

Henriette Goldschmidt (1825–1920) byl a Německý židovský feministka, pedagog a sociální pracovník. Byla jedním ze zakladatelů Německá asociace žen (Němec: Allgemeiner Deutscher Frauenverein) a pracovala na zlepšení práv žen na přístup ke vzdělání a zaměstnání. V rámci tohoto úsilí založila Společnost pro rodinnou výchovu a sociální péči (Němec: Verein fuer Familienerziehung und Volkswohl) a první škola nabízející vysokoškolské vzdělání ženám v Německo.

Časný život

Henriette Benas se narodila 23. listopadu 1825 v Krotoschin, Province of Posen, Království Pruska, Evě (rozené Laski) a židovskému obchodníkovi Levinovi Benasovi. Její matka zemřela, když jí bylo pět let, a její otec se znovu oženil s negramotnou ženou, která nebyla živoucí mateřskou postavou. Benas dokončil školu v Höhere Töchterschule ve věku 14,[1] kde její vzdělání bylo omezeno na předměty, které učí ženy, jak být efektivními ženami v domácnosti.[2] Slabé vzdělání doplnila čtením německé klasiky a novin, Breslauer Zeitung, což vzbudilo její raný zájem o politiku.[3] V roce 1853 se Benas oženil se svým bratrancem Abrahamem Meirem Goldschmidtem, vdovcem se třemi syny, který byl rabín z Varšava Německo-židovský sbor. O pět let později byl jmenován její manžel, aby uspěl Adolf Jellinek jako rabín z Lipsko a rodina se přestěhovala.[3]

Aktivismus

Henriette Goldschmidt, kolem 1859

Goldschmidt přirovnal přesun do univerzitního města Lipsko k probuzení svobody a humanitárního ducha. Rychle se zapojila do německo-židovské komunity[3] a byl vystaven myšlenkám Friedrich Fröbel, zakladatel raného dětství mateřská školka vzdělávací systém. Goldschmidtová, kterou manžel povzbuzoval, aby se věnovala zájmům ve vzdělávání, studovala sama historii, literaturu, pedagogiku a filozofii.[4] V roce 1865 Louise Otto-Peters a Auguste Schmidt uspořádal konferenci německých žen a založil Německá asociace žen (Němec: Allgemeiner Deutscher Frauenverein) pracovat na zlepšení života žen. Goldschmidt zpočátku váhal, zda se stane členkou správní rady skupiny, protože v té době právní stanovy zakazovaly ženám hlasovat v dobrovolnických organizacích, ale s podporou jejího manžela se stala aktivní členkou. V letech 1867 až 1906 působila jako členka správní rady a organizovala řadu přednášek.[3]

V roce 1867 uspořádal Goldschmidt petiční jízdy pro podání do Říšský sněm na podporu práv žen na přístup ke vzdělání a zaměstnání a byla signatářkou petice na ochranu nemanželské děti.[5] Navrhla také, aby se ženy účastnily ve svých komunitách, protože ženy by byly citlivé na řešení kulturně dělících otázek. V následujícím roce navrhla povinnou iniciativu sociálních služeb, která požaduje, aby ženy odpracovaly jeden rok v sociální práci.[3] V roce 1871 založil Goldschmidt Společnost pro rodinnou výchovu a sociální péči (Němec: Verein fuer Familienerziehung und Volkswohl),[5] s cílem vyškolit učitele mateřských škol metodou Fröbel. Působila jako prezidentka organizace více než čtyři desetiletí. V následujícím roce organizace sponzorovala výukové semináře rostoucímu počtu přívrženců[1] a otevřel veřejnou školku.[3] V roce 1878 zorganizovala střední školu pro dámy (Němec: Lyzeum für Damen), kde profesoři z University of Leipzig přednášel studentům. Vzhledem k tomu, že ženám bylo zakázáno navštěvovat vysokou školu a pouze několik soukromých škol nabízelo nižší vzdělání, přednášek se zúčastnily stovky žen a nabídly jim šanci nejen na vzdělání, ale také jako učitelku.[3]

1883 vůdců německého feministického hnutí

V roce 1889 židovská komunita sponzorovala darovací akci a koupila dům pro provoz organizace. To bylo lokalizováno na 16 Weststraße (později pojmenovaný Friedrich-Ebert-Straße) a stal se nejen Golschmidtovým domovem po smrti jejího manžela, ale centrem vzdělávání žen, sponzorováním vzdělávacích kurzů a přednášek, stejně jako kulturních a společenských akcí. Členům sdružení bylo rovněž povoleno pobývat v domě a oba spisovateli Josephine Siebe [de ] a bylo známo, že tam žila pedagogka Anna Zabel.[4] V roce 1898 připravily Goldschmidt a Auguste Schmidt jménem Německého svazu žen návrh na zavedení Fröbelovy vzdělávací metody jako oficiálního městského a státního vzdělávacího systému. Petice požaduje, aby mateřské školy podléhaly státní standardizaci a dohledu s povinnou docházkou pro všechny děti. Setkali se s vlnami odporu těch, kteří považovali nucené vzdělávání za nahrazení rodinných práv na výchovu dětí a obvinili ženy ze snahy zničit rodinu. Byli zde také odpůrci, kteří toto opatření viděli v tom, že nutí děti různých sociálních tříd k mixování.[1] Ačkoli Goldschmidt plán obhájila, zveřejnila odpověď na své kritiky Ist der Kindergarten eine Erziehungs-oder Zwangsanstalt? (Je mateřská škola vzdělávací institucí nebo nucena?) V roce 1901,[6] byl nakonec poražen.[1]

Goldschmidt se nevzdal a pokračoval v psaní a proslovech o potřebě mateřských škol a vzdělávání žen.[1] V roce 1906 byly ženy nakonec přijaty na univerzitní studium v ​​Německu,[4] ale kurz nepřipravil ženy na splnění společenských povinností, protože Goldschmidt věřil, že přirozeným povoláním ženy je transformovat společnost prostřednictvím jejich kulturního zapojení.[1] Snažila se zaplnit mezeru a nekonkurovat vysokoškolským studiím[3] a v roce 1911 dosáhla Goldschmidt nejvyššího bodu své kariéry založením první instituce v Německu nabízející vysokoškolské vzdělání konkrétně ženám.[5] The Lipská vysoká škola pro ženy [de ] (Němec: Hochschule für Frauen zu Leipzig) navrhl své třídy pro ženy[3] jako prostředek formalizace Goldschmidtovy vize ženství. Jeho cílem bylo naučit ženy podílet se na intelektuálním životě jejich kultury, připravit je na to, aby byly úspěšnými matkami a učitelkami, a rozvíjet vnímavost k potřebám své komunity a schopnostem vykonávat charitativní práce, které pomáhají jejich komunitě.[1] K doplnění kurzu znovu využila profesory z univerzity v Lipsku, ale Goldschmidt a Agnes Gosche [de ] vyučoval v letech 1911 až 1913.[4] Po období 1916-1917 odešel Goldschmidt do důchodu a provoz školy předal saskému ministerstvu bohoslužeb a veřejných pokynů.[1] Goldschmidt zemřel 30. ledna 1920 v Lipsku, Výmarská republika[1] a byl pohřben na starém židovském hřbitově v Lipsku.[4]

Náhrobek na starém židovském hřbitově v Lipsku

Dědictví

V roce 1921 byla na její počest přejmenována klubovna Společnosti pro rodinnou výchovu a sociální péči na Dům Henriety Goldschmidtové.[4] Téhož roku však byla společnost rozpuštěna a sloučena s Henri Hinrichsen Nadace, školu má na starosti Hinrichsen.[7] Během nacistický V době, kdy škola odstranila jakékoli vazby na svého židovského zakladatele Goldschmidta a pozdějšího ředitele Hinrichsena, rovněž bránila vstupu do židovských dívek. Se založením Východní Německo, škola byla přejmenována na Henriette Goldschmidt a sloužila jako pedagogická škola pro učitele mateřských škol. V roce 1992 se škola, nyní zvaná Henriette-Goldschmidtova odborná škola, stala technickou školou pro sociální práci a speciální vzdělávání.[4] Zatímco škola přežila, v roce 1999 město i přes protesty zbořilo dům Henriette Goldschmidtové kvůli rozšíření silnic, ke kterému nikdy nedošlo.[7][8]

V Lipsku jsou dvě veřejné plakety na počest Goldschmidta. Jeden byl věnován 75. výročí v roce 1986 při vstupu do školy Henriette Goldschmidt School, kde se uvádí: „Tady v roce 1911 byla Akademie žen otevřena, iniciována a podporována aktivistkou za práva žen a pedagogkou Fröbel Henriette Goldschmidtovou (1825–1920), finančně umožnil Dr. Henri Hinrichsen (1868–1942). “ Druhá deska na počest Goldschmidta byla umístěna na dům umístěný na 7 Spittastraße v roce 1996, aby označila umístění prvního dětského centra. V roce 2001 byla u příležitosti 90. výročí školy odlita busta podoby Goldschmidta. Originál je v Leipzig Museum of Fine Arts a replika je na stéle ve škole Henriette Goldschmidtové s plaketou vepsanou tak, aby odpovídala plakátu odstraněnému nacisty a původně přidaného ke zdi Hinrichsenem, se slovy „K ušlechtilému pronásledování německých žen“.[4]

Vybraná díla

  • Goldschmidt, Henriette (1868). Vortrag von zum 25 jährigen Schriftstellerjubiläum der Frau L. Otto-Peters atd. (Řeč) (v němčině). Frauenbildungs-Verein zu Leipzig, Německo. OCLC  559031378.
  • Goldschmidt, Henriette (6. dubna 1870). Die Frauenfrage eine Culturfrage (Řeč) (v němčině). Frauenbildungs-Verein zu Leipzig, Německo. OCLC  68902008.
  • Goldschmidt, Henriette (3. března 1871). Die Frau im Zusammenhang mit dem Volks- und Staatsleben (Řeč) (v němčině). Frauenbildungs-Verein zu Cassel, Německo: Amelang. OCLC  610117786.
  • Goldschmidt, Henriette (1872). Der Kindergarten in seiner Bedeutung für die Erziehung des weiblichen Geschlechts Vortrag gehalten am 15 Januar 1872 in Leipzig im Verein für Familien- und Volkserziehung (v němčině). Lipsko, Německo: Sturm und Koppe. OCLC  179711254.
  • Goldschmidt, Henriette (8. prosince 1873). Einfluss der Frau ve Familie und Gesellschaft (Řeč) (v němčině). Verein für Familien und Volks-Erziehung zu Leipzig, Německo: Fischer. OCLC  610117755.
  • Goldschmidt, Henriette (1874). Die Stellung der Kindergartenschule: in dem Organismus des Fortbildungsunterrichts für die weibliche Jugend: Vortrag gehalten im Verein für Familien- und Volkserziehung zu Leipzig am 17. listopadu 1874 (v němčině). Lipsko, Německo: Commission der Serig'schen Buchhandlung. OCLC  45566846.
  • Goldschmidt, Henriette (27. září 1877). Die Frauenfrage innerhalb der modernen Culturentwickelung (Řeč) (v němčině). Eröffnung des Frauentages zu Hannover, Německo: Kniep. OCLC  819215505.
  • Goldschmidt, Henriette (1882). Ideen über weibliche Erziehung im Zusammenhange mit dem System Friedrich Fröbels; sechs Vorträge (v němčině). Lipsko, Německo: Reißner. OCLC  632790861.
  • Goldschmidt, Henriette (1896). Festschrift zum fünfundzwanzigjährigen Jubiläum (v němčině). Lipsko, Německo: Verein für Familien- und Volkserziehung. OCLC  255707743.
  • Goldschmidt, Henriette; von Marenholtz-Bülow, Bertha (1896). Bertha von Marenholtz-Bülow: ihr Leben und Wirken im Dienste der Erziehungslehre Friedrich Fröbels (v němčině). Hamburk, Německo: Verlagsanstalt und Druckerei Actien-Gesellschaft. OCLC  252401405.
  • Goldschmidt, Henriette (24. května 1899). Das Erziehungswerk Friedrich Fröbels (Řeč) (v němčině). Blankenburg Rathaussaale zu Thuringia, Německo: Kahle. OCLC  179989971.
  • Goldschmidt, Henriette (1901). Ist der Kindergarten eine Erziehungs – oder Zwangsanstalt ?: Zur Abwehr und Erwiderung auf Herrn K.O. Beetr's Kindergartenzwang! Ein Weck und Mahnruf an Deutschlands Eltern und Lehrer (v němčině). Wiesbaden, Německo: Emil Behrend. OCLC  163028695.
  • Goldschmidt, Henriette (1909). Byl jejich von Fröbel lernte und lehrte Versuch einer kulturgeschichtlichen Begründung der Fröbel'schen Erziehungslehre (v němčině). Lipsko, Německo: Akademische Verlagsgesellschaft. OCLC  174398262.
  • Goldschmidt, Henriette (1911). Vom Kindergarten zur Hochschule für Frauen: Verein für Familien- und Volkserziehung, Lipsko. 1871; eine Denkschrift (v němčině). Lipsko, Německo: Verein. OCLC  250742377.
  • Goldschmidt, Henriette (1918). Vom Kindergarten zur Hochschule für Frauen ein Rückblick auf die Anfänge der deutschen Frauenbewegung und das Erziehungswerk Friedrich Fröbels (v němčině). Lipsko, Německo: Quelle & Meyer. OCLC  179950020.

Reference

Citace

  1. ^ A b C d E F G h i Berger 1995.
  2. ^ Doff 2005, s. 6-7.
  3. ^ A b C d E F G h i Fassmann 2009.
  4. ^ A b C d E F G h Kämmerer 2013.
  5. ^ A b C Kopí 2008.
  6. ^ Goldschmidt 1901.
  7. ^ A b Leipziger Internet Zeitung 2010.
  8. ^ Jensen 1999.

Zdroje

  • Berger, Manfred (1995). Textor, Martin R. (ed.). „Frauen in der Geschichte des Kindergartens: Henriette Goldschmidt“ [Ženy v historii mateřské školy: Henriette Goldschmidt]. Das Kita-Handbuch (v němčině). Würzburg, Německo.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Doff, Sabine (duben 2005). „Weiblichkeit und Bildung: Ideengeschichtliche Grundlage für die Etablierung des höheren Mädchenschulwesens in Deutschland“ [Ženskost a vzdělání: Myšlenky na historickém základě pro vytvoření středoškolského systému dívek v Německu] (PDF). Goethezeitportal (v němčině). Mnichov, Německo. Citováno 29. března 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Fassmann, Maya (1. března 2009). „Henriette Goldschmidt (1825-1920)“. Židovské ženy: Komplexní historická encyklopedie. Brookline, Massachusetts: archiv židovských žen. Citováno 29. března 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Goldschmidt, Henriette (1901). Ist der Kindergarten eine Erziehungs – oder Zwangsanstalt ?: Zur Abwehr und Erwiderung auf Herrn K.O. Beetr's Kindergartenzwang! Ein Weck und Mahnruf an Deutschlands Eltern und Lehrer [Je mateřská škola vzdělávací institucí nebo nucena ?: Na obranu a odpověď panu K.O. Beetrova povinná školka! Probuzení a nabádání německých rodičů a učitelů] (v němčině). Wiesbaden, Německo: Emil Behrend. OCLC  163028695.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Jensen, Annette (9. prosince 1999). „Die Leipziger Frauenfrage“ [Otázka ženy z Lipska]. Die Zeit (v němčině). Hamburk, Německo. Citováno 29. března 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kämmerer, Gerlinde (2013). „Biographien historischer Frauenpersönlichkeiten: Bildung — Henriette Goldschmidt, geb. Benas“ [Biografie historických ženských osobností: Vzdělání - Henriette Goldschmidt, rodená Benas]. 1 000 Jahre Leipzig - 100 Frauenporträts (v němčině). Lipsko, Německo: Stadt Leipzig. Archivovány od originál dne 15. června 2016. Citováno 29. března 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Spear, Otto Immanuel (2008). „Henriette Goldschmidt (rozená Benas)“. Židovská virtuální knihovna. Chevy Chase, Maryland: Encyclopaedia Judaica. Citováno 29. března 2016.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • „Henriette-Goldschmidt-Haus Leipzig Abriss-Pläne für Goldschmidt-Haus bestätigt und vollzogen“ [Henriette-Goldschmidt-Haus Leipzig Potvrzeny demoliční plány domu Goldschmidt dokončeny] (v němčině). Lipsko, Německo: Leipziger Internet Zeitung. 16. března 2010. Citováno 29. března 2016.