Henri Guinier - Henri Guinier

Henri Guinier (20. listopadu 1867, Paříž - 10. října 1927, Neuilly-sur-Seine ) byl francouzský malíř portrétů a krajiny.
Životopis
Kvůli otcovu tlaku se stal členem „École des Arts et Métiers“ (Umění a vědy) v Châlons-sur-Marne v roce 1883, jako student inženýrství, absolvoval v roce 1889. Poté však absolvoval kurzy na Academie Julian a École des beaux-arts v Paříži, připojený ke studiím v Jean-Joseph Benjamin-Constant a Jules Lefebvre. V roce 1896 mu byla udělena druhá cena v Prix de Rome, následovaná zlatou medailí na Salon des artistes français v roce 1898. V tomto roce vyhrál stipendium, které ho zavedlo do Holandska, Švýcarska a Itálie. On také získal stříbrnou medaili na velké Paříži 1900 "Exposition universelle".[1]
V roce 1904 se oženil s Hélène Glaçon a měli spolu syna Michela a dceru Annette. Michel byl inženýr a pracoval na Paris Métro. Annette byla jedním z nejoblíbenějších modelů jejího otce. Michel byl také odborníkem na hudební orgány.
Právě v Paříži se seznámil s ostatními umělci, Fernand Legout-Gérard, který ho představil v komunitě umělců na Concarneau kde koupil vilu s názvem Kerdorlett, u pláže a směrem na západ. Toto se stalo jeho letním sídlem, zatímco zimy trávil v jeho domě v Neuilly-sur-Seine. Stal se prezidentem „Union artistique des Amis de Concarneau“, jehož členy byli malíři jako např Alfred Guillou a Thomas Alexander Harrison, americký malíř, který často pobýval Pont-Aven v létě.
Byl vynikající pastelista a kolorista a maloval mnoho portrétů, většinou žen. Maloval krajiny a mořské výhledy, většinou kolem Concarneau a Platí Bigouden, stejně jako Le Faouët, Vannes, Paimpol a Île-de-Bréhat.[2]
Maloval mnoho témat: alegorická, žánrová díla, akty, portréty a krajinu a pobýval v Itálii, Holandsku, Alpách a na Pyrénées.[3]
Získal také řadu veřejných zakázek, včetně, v roce 1909, spolu s několika dalšími umělci, výzdobu radnice v Neuilly-sur-Seine, pro kterou namaloval skladbu La Tapisserie.[4] Ministerstvo války ho pověřilo malováním scén z bojiště v Verdun kde dokončil několik pastelů.
Od roku 1920 prošel část zim v horách a v obou maloval scény Pau a Argelès-Gazost stejně jako v údolí řeky Chamonix.[5]
V roce 2007 rodina dala své archivy do muzea v Quimper - „Musée départemental Breton“. V roce 2008 uspořádalo muzeum Le Faouët retrospektivní výstavu jeho díla.
Galerie
Žena z Bigouden v práci
Pohled na pasáž, Concarneau
Breton Promiňte
Klidná práce
Ve věku Breton z
Le Faouët
Funguje
- „Figure dessinée d'après nature“. École des beaux-arts de Paris[6]
- „Petite fille aux champs“. Malba pochází z roku 1893. Pořádá Musée d 'Amboise.
- „Jésus pleuré par les Saintes Femmes '“. Malba se datuje do roku 1895. Udělena na druhém místě v soutěži „Prix de Rome“ a v Musée de Joigny
- „Des pèlerins découvrant la ville de Jérusalem depuis une hauteur se prosternent et prient“. Malba pochází z roku 1895., École des beaux-arts de Paris[7]
- „L'automne“. Malba pochází z roku 1895. Držel Musée d'Orsay, Paříž[8]
- '„Psyché et l'amour“. Práce z roku 1897, Musée de Poitiers[9]
- „Un dimanche, enfants de Marie“. Malované v roce 1898. Palais des Beaux-Arts de Lille[10]
- „Chant du soir“. Malba z roku 1899. Musée national du Chili, Santiago
- „Nuit douce“. Tisk z roku 1899.[11]
- „Plaisir d'été“. 1901. Litografie[12]
- „Le pardon de Sainte-Anne-d'Auray“. Malba pochází z roku 1902. Musée de Dijon
- '"Ophélie". Malba pochází z roku 1903. Musée des beaux-Arts, Remeš
- „Femme pensive“. Malba pochází z roku 1907), Musée de Mulhouse
- „Femme à la coiffe rouge à fleurs“. Pastel v držení Musée du Faouët.
- '„Jeune tricoteuse au Faouët ". Musée du Faouët
- '„Vieille bretonne du Faouët“. 1910. olej na plátně. Pořádá Musée du Faouët.
- „Portrait de sardinière“. Malba pochází z doby kolem roku 1914. Musée de la Pêche, Concarneau[13]
- „Vieux paysan Bretonský nájemce syn chapeau devant lui“. Náčrt v Musée du Louvre, Paříž[14]
- „Jeune femme bretonne assise“. Náčrt v držení Musée du Louvre v Paříži[15]
- „La prière en Bretagne“. Malba z roku 1906[16]
- „La fontaine miraculeuse, pardon des aveugles“. Chapelle de La Clarté à Combrit v Pays bigouden (1914), Musée de Quimper
- „Portrét d'Ernest Marché“. 1889 práce konané v Château-musée de Nemours[17]
- "Bretonne au chapelet". Malba pochází z roku 1927. Pořádá Musée de Quimper
- „Bigoudène au travail“. Olejomalba na plátně z roku 1926. Koná se v Musée de Quimper.
Práce vystavené na Salon des artistes français
- '„Au bord du lac“. Salon des artistes français z roku 1908[18]
- „La naïade Eglé“. Salon des artistes français z roku 1909[19]
- "Maternite". Salon des artistes français z roku 1913[20]
- „Portrét podplukovníka Rimailho“, Salon des artistes français z roku 1914[21]
- „Le vieux terrien“. Salon des artistes français z roku 1921[22]
- „Coucher de soleil en Bretagne“. Salon des artistes français z roku 1921[23]
Reference
![]() | Tato část může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: Holé adresy URLČervenec 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
- ^ „Le TĂŠlĂŠgramme - Concarneau - Galerie Gloux. Le grand Henri Guinier en petit format“. Letelegramme.com. 14.04.2011. Citováno 2015-12-17.
- ^ Jean-Marc Michaud, Henri Guinier, edice du Chasse-Marée, 2008 ISBN 978-2-35357-052-2
- ^ Charles Wittmann et Paul Chabas, À la mémoire de Henri Guinier, artiste peintre ... Quelques œuvres et quelques data. Odstraňuje prononcés sur la tombe de Henri Guinier, le 14, Imprimerie de Vaugirard, 1928, konzultovatelný https://books.google.com/books/about/%C3%80_la_m%C3%A9moire_de_Henri_Guinier_artiste.html?id=T4lCygAACAAJ&redir_esc=y
- ^ „Ministère de la Culture - údržba“.
- ^ FRANCIE. „Galerie d'art a Concarneau: malby, sochy, předměty a mobiliář“. Galeriegloux-29.com. Archivovány od originál dne 22.12.2015. Citováno 2015-12-17.
- ^ http://www.beauxartsparis.fr/ow2/catzarts/voir.xsp?id=00101-36311[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 03.03.2016. Citováno 2015-12-02.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://www.musee-orsay.fr/en/collections/index-of-works/resultat-collection.html no_cache = 1 & zoom = 1 & tx_damzoom_pi1% 5Bzoom% 5D = 0 & tx_damzoom_pi1% 5BxmlId% 5D = 080071 & tx_damzoom_pi1% 5Bback% 5D = en% 2Fcollections% 2Findex-of-works% 2Fresultat-collection.html% http://www.photo.rmn.fr/cf/htm/CPicZ.aspx?E=2C6NU0GG98GE[trvalý mrtvý odkaz ]
- ^ „Musée Sainte-Croix. Dossier pédagogique: La représentation de la femme en peinture“. Anais.perrin.free.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „GUINIER: L'Estampe Moderne. Nuit douce. Lithographie Originale - vydání Originale“. Edition-Originale.com. Citováno 2015-12-17.
- ^ "Gravures anciennes | Lithographie de Nu Artistique - Nu Féminin - Érotisme - Plaisir d'Été (Henri Guinier)". French-engravings.com. Citováno 2015-12-17.
- ^ http://www.culture.gouv.fr/Wave/image/joconde/0480/m019900_000141_p.jpg
- ^ http://www.culture.gouv.fr/Wave/image/joconde/0165/m503501_d0229682-000_p.jpg
- ^ http://www.culture.gouv.fr/Wave/image/joconde/0165/m503501_d0229681-000_p.jpg
- ^ Mémoires de la Somme Archives en ligne. „Archives photographiques de la Société Photographique et Cinématographique de Picardie (35FI) - 1235 - La prière en Bretagne par Guinier - Dt - 1906“. Archives.somme.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
- ^ „Réunion des Musées Nationaux-Grand Palais“. Foto.rmn.fr. Citováno 2015-12-17.
Bibliografie
- Jean-Marc Michaud: Henri Guinier (1867-1927), 111 stran, vydání „Le Chasse-Marée“, Glénat, 2008 ISBN 9782353570522
- René Le Bihan: La route des peintres en Cornouaille, edice Palantines, 2005
- Henri Belbéoch: Les peintres de Concarneau, edice Palantines, 1993