Hellespontine Phrygia - Hellespontine Phrygia - Wikipedia

Hellespontine Phrygia
Satrapy z Perská říše
525 př.nl - 321 př
Hellespontine Phrygia.jpg
Poloha Hellespontine Phrygia a hlavního města provincie Dascylium v ​​oblasti Achaemenidská říše, c. 500 př.
Hlavní městoDascylium
Dějiny 
• Zavedeno
525 př
• Zrušeno
321 př
Uspěl
Makedonská říše
Achajmenovská dynastka Hellespontinské Frýgie útočící na Řeka psilos, Altıkulaç Sarcophagus, počátek 4. století před naším letopočtem.

Hellespontine Phrygia (Starořečtina: Ἑλλησποντιακὴ Φρυγία, romanized: Hellēspontiakē Phrygia) nebo Malá frygie (Starořečtina: μικρᾶ Φρυγία, romanized: mikra Phrygia) byl Peršan satrapy (provincie) na severozápadě Anatolie, přímo na jihovýchod od Hellespont.[1] Jeho kapitál byl Dascylium a po většinu své existence v něm vládl dědičný Peršan Farnacidská dynastie.[2] Dohromady s Větší frygie, to tvořilo správní provincie širší Frýgie kraj.[3]

Dějiny

The Polyxena sarkofág z Hellespontine Phrygia, v Pozdní řecký archaický styl, 520-500 př. Archeologické muzeum Çanakkale.

Satrapie byla vytvořena na začátku pátého století před naším letopočtem, v době administrativních reorganizací území v západních Malá Asie,[4] které patřily k nejdůležitějším achajmenovským územím.

Prvním achajmenovským vládcem Hellespontine Frýgie byl Mitrobaty (asi 525–522 př. n. l.), kterého jmenoval Kýros Veliký a pokračoval pod Cambises. Byl zabit a jeho území pohlceno satrapou sousedů Lýdie, Oroetes. Po reorganizaci Darius I., Mitrobates byl následován Oebares II (c.493), syn Megabazus.

Artabazus poté se stal satrapem kolem roku 479 př. nl a zahájil Farnacidská dynastie, který by vládl Hellespontine Phrygia až do dobytí Alexandr Veliký (338 př. N. L.).[5][6][7]

Tak jako Alexandr Veliký dobyl a začlenil Achaemenidská říše, jmenoval Calas, a Makedonština Generál, který bude vládnout Hellespontinovi Frýgii v roce 334 př. N.l., poté, co poslal Parmenion zabezpečit Dascylium, hlavní město provincie.[8] Calas, který byl vůbec prvním neachamenovským vládcem provincie, získal perský titul „satrap“, nikoli makedonský titul, a Alexander mu nařídil, aby od svých poddaných sbíral stejný poplatek, který byl věnován Darius III.[8] Po Alexander Smrt v roce 323 byla satrapii udělena Leonnatus, který byl zabit v akci v Lamianská válka. Oblast byla zabavena Lysimachus, byl přidán do Seleukovská říše po Bitva o Corupedium (281 př. N. L.) A byl nakonec integrován do Bithynian království.[9]

Perské satrapy Hellespontine Phrygia

Achajmenovští satrapové

Farnacidská dynastie
(Satrapové z Hellespontine Phrygia )
Hellespontine Phrygia.jpgPharnabazos ryby znamení coin.jpgMYSIA, Lampsakos. Artabazos. Satrap of Daskylion, kolem roku 356 př.nl.jpg
kolem 550–497 př (Farnaky )
asi 480–455 př Artabazus I.
kolem 455–430 př Pharnabazus I.
asi 430–420 př Pharnaces II
asi 413–374 př Pharnabazus II
asi 407–362 př Ariobarzanes
c.389–329 př Artabazus II
c.370–320 př Pharnabazus III

Alexandrijští satrapové

Reference

  1. ^ Jona půjčování. „Hellespontine Phrygia“. Livius. Livius.org. Citováno 28. prosince 2015.
  2. ^ Jona půjčování. „Hellespontine Phrygia“. Livius. Livius.org. Citováno 28. prosince 2015.
  3. ^ Scott 1995, str. 183.
  4. ^ Kinzl 2008, str. 551.
  5. ^ Briant, Pierre (2002). Od Kýra po Alexandra: Historie perské říše. Eisenbrauns. str. 351. ISBN  9781575061207.
  6. ^ Jona půjčování. „Hellespontine Phrygia“. Livius. Livius.org. Citováno 28. prosince 2015.
  7. ^ Jona půjčování. „Pharnabazus (2)“. Livius. Livius.org. Citováno 28. prosince 2015.
  8. ^ A b Lyons 2015, str. 30.
  9. ^ Jona půjčování. „Hellespontine Phrygia“. Livius. Livius.org. Citováno 28. prosince 2015.

Zdroje

  • Kinzl, Konrad H. (2008). Společník klasického řeckého světa. John Wiley & Sons. ISBN  978-1405172011.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Lyons, Justin D. (2015). Alexander Veliký a Hernán Cortés: Nejednoznačná dědictví vedení. Lexington Books. ISBN  978-1498505284.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Scott, James M. (1995). Paul and the Nations: the Old Testament and Jewish Background of Paul's Mission to the Nations with Special Reference to the Destination Galatians. Mohr Siebeck. ISBN  978-3161463778.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy