Heinz-Herbert Noll - Heinz-Herbert Noll
 | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření. (Leden 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Heinz-Herbert Noll | |
|---|---|
| narozený | 1. ledna 1949 |
| Národnost | Němec |
| obsazení | Sociolog |
Heinz-Herbert Noll (narozen 1. ledna 1949) je Němec sociolog.
Vzdělávání
Noll[1] vystudoval sociologii, ekonomii, sociální politiku a statistiku na Goethe University Frankfurt. Po diplomu ze sociologie napsal na katedře disertační práci Wolfgang Zapf na University of Mannheim a v roce 1981 získal titul filozofů (Dr. phil.) s prací „Pracovní příležitosti a pracovní podmínky: Sociální zpráva pro Spolkovou republiku Německo 1950–1980“ („Beschäftigungschancen und Arbeitsbedingungen: Ein Sozialbericht für die Bundesrepublik 1950– 1980 “) (1982).
Profese
Výzkum
V letech 1981 až 1987 byl Noll vědeckým členem projektu SPES a speciální výzkumné skupiny 3 „Microanalytic Foundations of Societal Policies“ (Sonderforschungsbereich 3 „Mikroanalytische Grundlagen der Gesellschaftspolitik“) (Sfb3); poté se stal ředitelem projektu a ředitelem výzkumné oblasti SFZ 3. Během této doby se specializoval na oblast sociologie trhu práce a v této oblasti napsal disertační práci.
V roce 1987 se stal vedoucím nově vytvořeného „Oddělení pro sociální ukazatele“ („Abteilung Soziale Indikatoren“) společnosti ZUMA (dnes GESIS - Leibnizův institut pro sociální vědy ). Hlavním úkolem této výzkumné skupiny je trvalá institucionalizace sociálního výzkumu a sociálního hlášení pro Německo jako základní vědeckou službu. Z tohoto obecného účelu se během několika let vyvinuly různé aktivity. Jedná se o:
- pokračovat a aktualizovat „tabulku sociálních ukazatelů“ SPES pro Německo
- organizovat semináře a workshopy v oblasti výzkumu sociálních ukazatelů
- přispět do „Data Report“ („Datenreport“)
- upravit Newsletter nebo „Sociální ukazatele informační služby“ („Informationsdienst soziale Indikatoren “)
- vědecké poradenství a psaní znaleckých posudků
- mezinárodní spolupráce, jako např. v Mezinárodní společnost pro studium kvality života (ISQLS)
- organizovat výzkumné projekty, jako například projekt rozvoje systému evropských sociálních ukazatelů
Výuka
Noll učil na univerzitách v Mannheimu a Heidelbergu, na univerzitě v Tartu, na Université Fribourg, Università degli Studi di Firenze a École Nationale de la Statistique et de l'Administration Économique v Paříži. Kromě toho mu byla nabídnuta hostující profesorská oprávnění z několika zahraničních výzkumných ústavů a univerzit.
Čestné kanceláře
Noll byl povolán do několika vědeckých a politických poradních orgánů, například jako mluvčí „sekce sociálních ukazatelů“ („Sektion Soziale Indikatoren“) Německá sociologická asociace (Deutsche Gesellschaft für Soziologie, DGS) nebo předseda výboru pro výzkum ISA 55 „Sociální ukazatele“. Nakonec až do roku 2012 byl prezidentem Mezinárodní společnost pro studium kvality života (ISQLS).
Noll dále působil jako radní v různých výzkumných projektech a byl členem Redakční rady časopisů jako Výzkum sociálních ukazatelů, Současná sociologie a Aplikovaný výzkum v oblasti kvality života
Vědecký význam
Nollův sociologický význam spočívá v institucionalizaci dřívější práce učitele Wolfgang Zapf a jeho kolegové v SPES a Sfb 3: tím Noll v mezinárodním srovnání zachránil Německu přední místo v žebříčku intenzity sociálního výkaznictví.[2] Tímto způsobem se Německo stalo jedním z předních aktérů v této oblasti aplikované sociologie. Kromě toho Noll přispěl k šíření znalostí o sociálních ukazatelích na evropské úrovni, čímž podpořil pokusy Eurostatu a Evropské komise o to, aby se sociální reporting stal trvalým úkolem na úrovni orgánů Evropské unie.
Publikace
Knihy (autor, spoluautor, editor)
- (1982), Beschäftigungschancen und Arbeitsbedingungen: Ein Sozialbericht für die Bundesrepublik 1950–1980. Frankfurt a New York: Campus. (Mannheim University, disertační práce, 1981). (Schriftenreihe Sonderforschungsbereich 3 Mikroanalytische Grundlagen der Gesellschaftspolitik, sv. 9).
- (spolu s Wolfgangem Glatzerem, spoluautor), vyd. (1992), Lebensverhältnisse v Deutschland: Ungleichheit und Angleichung. Frankfurt a New York: Campus. (Soziale Indikatoren, sv. 16).
- vyd. (1993), System sozialer Indikatoren für die Bundesrepublik Deutschland: Zeitreihen 1950–1991; Tabellenband. Mannheim: Zentrum für Umfragen, Methoden und Analysen, Department Soziale Indikatoren. (Eine ZUMA-Publikation).
- (spolu s Rolandem Habichem) (1994), Soziale Indikatoren und Sozialberichterstattung: Internationale Erfahrungen und gegenwärtiger Forschungsstand; Odbornost. Bern: Bundesamt für Statistik. (Bundesamt für Statistik, Statistik der Schweiz, 16: Kultur, Lebensbedingungen, Sport).
- (spoluautor a vyd.) (1997), Sozialberichterstattung in Deutschland: Konzepte, Methoden und Ergebnisse für Lebensbereiche und Bevölkerungsgruppen. Weinheim a kol .: Juventa-Verlag. (Grundlagentexte Soziologie).
- (spolu s Rolandem Habichem, spoluautorem), vyd. (2000), Vom Zusammenwachsen einer Gesellschaft: Analysen zur Angleichung der Lebensverhältnisse in Deutschland. Frankfurt a New York: Campus. (Soziale Indikatoren, sv. 21).
- (spolu s Yannickem Lemelem, spoluautorem), vyd. (2002), Měnící se struktury sociální nerovnosti: komparativní perspektiva. Montreal a kol .: McGill-Queenʼs University Press. (Srovnávací mapování sociálních změn).
Články v časopisech, kapitoly v upravených svazcích
- (1990), Lebensqualität in der Bundesrepublik Deutschland: Methoden der Messung und ausgewählte Ergebnisse. In: Evangelische Akademie Baden; Ulrich Duchrow, eds, Protokoll einer Konsultation der Evangelischen Akademie Baden am 29./30. Září 1989 im August-Winnig-Haus, Wilhelmsfeld. Karlsruhe, 26–33.
- (1997), Sozialberichterstattung: Zielsetzungen, Funktionen und Formen. In: ibidem, ed., Sozialberichterstattung in Deutschland: Konzepte, Methoden und Ergebnisse für Lebensbereiche und Bevölkerungsgruppen. Weinheim a kol .: Juventa-Verlag, 7–16. (Grundlagentexte Soziologie).
- (1999), Die Perspektive der Sozialberichterstattung. In: Peter Flora, ed., Sozialberichterstattung und Sozialstaatsbeobachtung: individuelle Wohlfahrt und wohlfahrtsstaatliche Institutionen im Spiegel empirischer Analysen. Frankfurt a New York: Campus, 13–28. (Soziale Indikatoren, sv. 20).
- (2002), Globale Wohlfahrtsmaße als Instrumente der Wohlfahrtsmessung und Sozialberichterstattung: Funktionen, Ansätze und Probleme. In: Wolfgang Glatzer, ed., Sozialer Wandel und gesellschaftliche Dauerbeobachtung. [Festschrift für Wolfgang Zapf]. Opladen: Leske and Budrich, 317–35.
- (2003), Sozialindikatorenforschung und Sozialberichterstattung: Ziele, Ergebnisse und aktuelle Entwicklungen. In: Barbara Orth, Thomas Schwietring et al., Eds., Soziologische Forschung: Stand und Perspektiven: Ein Handbuch. Opladen: Leske and Budrich, 449–66.
Pracovní dokumenty, odborné posudky, hektografy
- Noll napsal řadu příspěvků do Informationsdienst soziale Indikatoren (Sociální ukazatele informační služby) (Mannheim: GESIS), které zde nejsou jednotlivě uvedeny. Sdělte prosím položky v Editoru deníku a Externí odkazy.
- (cca 1977), Soziale Indikatoren der Beschäftigung: Daten für eine zielorientierte Politik. Frankfurt nad Mohanem. (SPES, č. 74).
- (1979), Kriterien und Mechanismen der beruflichen Plazierung: ein Aspekt der Wohlfahrtsproduktion. Frankfurt nad Mohanem: Johann Wolfgang-Goethe-Universität. (Sonderforschungsbereich 3, Working Paper, č. 7).
- (1982), Determinanten der Wiederbeschäftigung von Arbeitslosen: eine multivariate Analyze von Survey-Daten. Frankfurt nad Mohanem: Johann Wolfgang-Goethe-Universität. (Sonderforschungsbereich 3, Working Paper, č. 81).
- (1983), Probleme des Berufseintritts von Jugendlichen im Kontext der Entwicklungen auf dem Lehrstellenmarkt: Vortrag, gehalten in der Reihe Akademischer Winter 1982/83 der Stadt, Universität und der Abendakademie Mannheim: Perspektiven und Probleme der Beschäftigungspolitik den 80. Frankfurt nad Mohanem: Johann Wolfgang-Goethe-Universität. (Sonderforschungsbereich 3, Working Paper, č. 100).
- (1985), Weiterbildung und Berufsverlauf: Empirische Analyse zum Weiterbildungsverhalten von Erwerbstätigen in der Bundesrepublik. Frankfurt nad Mohanem: Johann Wolfgang-Goethe-Universität. (Sonderforschungsbereich 3, Working Paper, no. 177).
- (společně s Walterem Müllerem) (2003), Arbeit und Sozialstruktur. Mannheim: Mannheimer Zentrum für Europäische Sozialforschung. (MZES Working Papers, Arbeitsbereich I, č. 13).
- (1999), Nové struktury nerovnosti: Některé trendy sociálních změn v modernizovaných společnostech. Berlín: WZB. (Veröffentlichungen der Abteilung Sozialstruktur und Sozialberichterstattung des Forschungsschwerpunktes Sozialer Wandel, Institutionen und Vermittlungsprozesse des Wissenschaftszentrums Berlin für Sozialforschung, č. 99/405).
- (1999), Konzepte der Wohlfahrtsentwicklung: Lebensqualität und „neue“ Wohlfahrtskonzepte. Mannheim: Zuma. (EuReporting Working Paper, č. 3). Se stejným názvem publikovaným jako: Working Paper of the WZB, Berlin 2000 (Veröffentlichungsreihe der Querschnittsgruppe Arbeit und Ökologie des Wissenschaftszentrums Berlin für Sozialforschung, č. 00/505).
- (spolu s Reginou Berger-Schmittovou) (2000), Koncepční rámec a struktura evropského systému sociálních ukazatelů. Mannheim: Zuma. (EuReporting Working Paper, č. 9).
Editor deníku
- Informacedienst soziale Indikatoren (Sociální ukazatele informační služby). Mannheim: GESIS, ISSN 0935-218X. [3]
Reference
- ^ Hlavním zdrojem této biografie jsou biografické informace dostupné na stránkách Noll v GESIS [1], jeho publikace a osobní informace a zkušenosti.
- ^ Franz Rothenbacher, Měření intenzity sociálního výkaznictví v průmyslových zemích: cvičení v sociologii znalostí. Zpravodaj EURODATA 1999: č. 9, s. 1–8 [2]
