Heinrich von Herford - Heinrich von Herford
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Dubna 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Heinrich von Herford (taky Heinrich von Hervord, Henricus de Hervordia), poangličtěný jako Henry z Herfordu (asi 1300 - 9. října 1370), byl a Dominikán mnich, kronikář, historik a teolog.
Životopis
Narozen kolem 1300 v Herford, Vestfálsko, pak část Svatá říše římská, Heinrich pravděpodobně navštěvoval latinskou školu císařského opatství, dnes Friedrichs-Gymnasium Herford.[1] Byl tedy tvrdil dovnitř do dominikánského klášteře v Minden. Tam napsal svoji kroniku Liber de rebus memorabilioribus (Kniha nezapomenutelných věcí), ve které shrnuje práci dřívějších historiků z Eusebius až k autorům jeho vlastního věku. Práce, která pokračuje až do korunovace Císař Karel IV v roce 1355 byl jedním z hlavních zdrojů historických informací v literatuře čtrnáctého století. Bylo přetištěno pod vydavatelstvím Srpna Potthast v Göttingen v roce 1859. Také složil Catena aurea in decem partes differenta, shrnutí teologie a pojednání, De Conceptione Virginis gloriosae.
Heinrich z Herfordu zemřel 9. října 1370 v dominikánském klášteře sv. Pavla v Mindenu, kde strávil většinu svého života. Heinrichovy spisy mu jistě získaly nějakou slávu, protože krátce po jeho smrti císař Karel IV. Zajistil přesun Heinrichových ostatků do čestnější hrobky a zajistil také velký pohřeb, kterého se zúčastnilo mnoho lidí světského a duchovního významu.[2]
Reference
- ^ R. Pape: „Über die Schule am Herforder Münster im Mittelalter“ in: Friedrichs-Gymnasium Herford 1540-1990, str. 18-26
- ^ Klaus Peter Schumann: Heinrich von Herford. Enzyklopädische Gelehrsamkeit und universalhistorische Konzeption im Dienste dominikanischer Studienbedürfnisse, Münster 1996 (Quellen und Forschungen zur Kirchen- und Religionsgeschichte 4 = Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Westfalen 44/4), ISBN 3-402-06889-3
- Uvedení zdroje
- Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Burton, Edwin (1913). "Henry z Herfordu ". V Herbermann, Charles (ed.). Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company. Zdroje citací:
- Fabricius, Biblioth. med. aet. (1735), III, 658-9
- Potthast, Chronicon Henrici de Hervordia (Göttingen, 1859), Diss. Já;
- Franklin, Dicnaire des Noms, Surnoms et Pseudonymes Latins de l'histoire littéraire du Moyen Age (Paříž, 1875)
- Wegele dovnitř Allgemeine deutsche Biographie (1881);
- Streber dovnitř Kirchenlex.;
- Wilhelm Diekamp v Zeitschr. Gesch. Altert. Westfal. (1899), LVII, 90-103;
- Hugo von Hurter, Nomenklator;
- Chevalier, Répertoire des sources historiques du Moyen Age (Paříž, 1905).
Literatura
- August Potthast: Liber de rebus memorabilioribus sive chronicon Henrici de Hervordia. Göttingen 1859
- Anette Baumann: Weltchronistik im ausgehenden Mittelalter. Heinrich von Herford, osoba Gobelinus, Dietrich Engelhus. Lang, Frankfurt nad Mohanem u.a. 1995, ISBN 3-631-48288-4
- Klaus Peter Schumann: Wundergeschichten des Mindener Dominikaners Heinrich von Herford. Mitteilungen des Mindener Geschichtsvereins, Jahrgang 55 (1983), S. 87-102.
- Klaus Peter Schumann: Heinrich von Herford. Enzyklopädische Gelehrsamkeit und universalhistorische Konzeption im Dienste dominikanischer Studienbedürfnisse, Münster 1996 (Quellen und Forschungen zur Kirchen- und Religionsgeschichte 4 = Veröffentlichungen der Historischen Kommission für Westfalen 44/4), ISBN 3-402-06889-3
- Friedrich Wilhelm Bautz (1990). „Heinrich von Herford“. V Bautz, Friedrich Wilhelm (ed.). Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL) (v němčině). 2. Hamm: Bautz. plk. 667. ISBN 3-88309-032-8.
- Klemens Honselmann (1969), „Heinrich von Herford“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 8, Berlin: Duncker & Humblot, s. 411–411