Heinrich Marx - Heinrich Marx

Heinrich Marx
narozený
Hirschel Levi

(1777-04-15)15.dubna 1777
Saarlouis
Zemřel10. května 1838(1838-05-10) (ve věku 61)
Trevír
NárodnostNěmecko
obsazeníPrávník
Známý jakoOtec socialista filozof Karl Marx
Manžel (y)Henriette Pressburg
Děti8 (včetně Karl Marx a Louise Juta )

Heinrich Marx (15 dubna 1777 - 10. května 1838) byl právník a otec revolučního vůdce a vlivný socialista myslitel Karl Marx.

Život

Heinrich Marx se narodil v roce Saarlouis, se jménem Hirschel Levi, syn Marx Levy Mordechai (1743–1804) a Eva Lwow (1753–1823). Otec Heinricha Marxe byl rabín z Trevír, role, kterou by později převzal jeho starší bratr.[1]

Heinrich Marx se kvalifikoval jako právník v roce 1814, ale poté Napoleon rok 1815 porážka u Waterloo, Porýní vstoupil do konzervativní kontroly nad Království Pruska, od jeho více oddělené francouzské správy.[1] Výrok z roku 1812, který Francouzi nevynucovali, to tvrdil Židé nemohl zastávat právní pozice nebo státní úřady a pruské vymáhání práva vedlo k problémům pro Heinricha Marxe.[1]

Marxovi kolegové, včetně předsedy zemského Nejvyššího soudu, ho bránili a hledali pro něj výjimku.[1] Pruský ministr spravedlnosti jejich odvolání zamítl. V roce 1817 nebo 1818 si změnil jméno na Heinrich Marx a přestoupil na stát Evangelický kostel Pruska (luteránský )[1] mít právo vykonávat advokacii v Prusku.[2] Jeho manželka a děti byli pokřtěni v roce 1825, respektive 1824.[1]

Po převodu

8, Simeonstrasse, Trier: Domov Heinricha Marxe od roku 1819 do jeho smrti v roce 1838

Heinrich byl převážně nenáboženský a byl mužem Osvícení, zajímající se o myšlenky filozofů Immanuel Kant a Voltaire. A klasický liberál, zúčastnil se agitace za ústavu a reforem v Prusku, poté vládl absolutní monarchie.[3] V roce 1815 Heinrich Marx začal pracovat jako právník, v roce 1819 přestěhoval svou rodinu do desetizbového majetku poblíž římského Porta Nigra oblouk.[4] Jeho žena, Henriette Pressburg (1788–1863), patřil do prosperující židovské obchodní rodiny z Nijmegen V Nizozemsku. Henrietina sestra Sophie Pressburg (1797–1854), teta Karla Marxe, se provdala Lion Philips (1794–1866), bohatý nizozemský výrobce tabáku a průmyslník, na kterého Karl a Jenny Marx později se často spoléhali na půjčky, zatímco byli v exilu v Londýně.[5] Sophie byla babičkou Anton a Gerard Philips kdo později založil Philips Electronics společnost.

Isaiah Berlin píše o Heinrichovi Marxovi, kterému věřil

že člověk je od přírody dobrý i racionální a že k zajištění triumfu těchto kvalit je zapotřebí pouze odstranění umělých překážek z jeho cesty. Už mizeli a mizeli rychle a rychle se blížila doba, kdy se poslední reakční citadely, katolická církev a feudální šlechta, rozplynou před neodolatelným pochodem rozumu ... Narozen jako Žid, občan podřadných právní a sociální status, dosáhl rovnosti se svými osvícenějšími sousedy, získal si jejich respekt jako lidské bytosti a stal se asimilovaným v tom, co se mu zdálo jako jejich racionálnější a důstojnější způsob života.[6]

Heinrich Marx se stal vášnivým pruským vlastencem a monarchistou, který vychovával svou rodinu jako liberální luteráni.[7] Zemřel v Trevíru ve věku 61.

Vztah s Karlem Marxem

Heinrich nechal svého syna vzdělávat doma až do dvanácti let. Po absolvování gymnázia v Trevíru se Karl zapsal do University of Bonn v roce 1835 ve věku sedmnácti; chtěl studovat filozofii a literaturu, ale jeho otec trval na právu jako na praktičtějším studijním oboru. V Bonnu se Karl připojil k pitné společnosti klubu Trier Tavern Club (Landsmannschaft der Treveraner) a v jednom okamžiku sloužil jako jeho prezident. Kvůli Marxovým špatným známkám ho jeho otec přinutil přejít k mnohem vážnějším a akademicky zaměřeným Univerzita v Berlíně, kde se jeho právní studia stala méně významnou než exkurze do filozofie a historie.

I po Karlově přestěhování do Berlína se jeho rodiče stále zajímali o jeho životní styl a extravaganci. Po obdržení dopisu od Karla v listopadu 1837 jeho otec reagoval kriticky

Bohužel, vaše chování spočívalo pouze v nepořádku, klikatícím se ve všech oblastech znalostí, zatuchlých tradicích temnou lampou; degenerace v naučeném županu s nečesanými vlasy nahradila degeneraci pivní sklenicí. A vyhýbavá nespojitelnost a odmítnutí všech konvencí a dokonce veškeré úcty k tvému ​​otci. Váš styk se světem je omezen na váš špinavý pokoj, kde možná leží opuštěný v klasickém nepořádku, milostné dopisy Jenny [Karlovy snoubenky] a slzy potřísněné rady vašeho otce. ... A myslíte si, že zde v této dílně nesmyslného a bezcílného učení můžete dozrát ovoce, abyste přinesli sobě i svému milovanému štěstí? .... Jako kdybychom byli vyrobeni ze zlata, můj pánův syn zlikviduje téměř 700 tolarů za jediný rok, v rozporu s každou dohodou a každým použitím, zatímco nejbohatší utratí ne více než 500.[8]

Navzdory jejich neshodám si však Karl vždy zachoval silnou náklonnost ke svému otci, jeho dcera Eleanor psala „nikdy ho nebavilo mluvit o něm a vždy nosil starý daguerrotyp jeho fotografie “. Na Karlovu smrt, Engels položil fotografii do jeho rakve.[8]

Poznámky

  1. ^ A b C d E F Megill, Allane. Karl Marx: břemeno rozumu (proč Marx odmítl politiku a trh) 2002, strana 72 ISBN  978-0742511668
  2. ^ Frederick Betz, Societal Dynamics: Understanding Social Knowledge and Wisdom [1]
  3. ^ Nicolaievsky & Maenchen-Helfen 1976, s. 5, 8–12; Wheen 2001, str. 11; McLellan 2006, s. 5–6.
  4. ^ Nicolaievsky & Maenchen-Helfen 1976, str. 7; Wheen 2001, str. 10; McLellan 2006, str. 7.
  5. ^ Francis Wheen. Karl Marx: Život. 1999, strana = 246
  6. ^ Isaiah Berlin, Alan Ryan. Karl Marx: jeho život a prostředí. 1996, strana 21-2
  7. ^ Isaiah Berlin, Alan Ryan. Karl Marx: jeho život a prostředí. 1996, strana 20
  8. ^ A b David McLellan. Karl Marx: Životopis. 1995, str. 26-7

Funguje

  • Einige Bemerkungen über das napoleonische Dekret vom 17. März 1808 bei Gelegenheit der glücklichen Vereinigung unseres Landes mit der königlich-preußischen Monarchie (dovnitř Adolf Kober: Karl Marx 'Vater und das napoleonische Ausnahmegesetz gegen die Juden 1808
  • Ueber den Werth der Handelsgerichte in den Königl. Preußischen Rheinprovinzen; V: Niederrheinisches Archiv für Gesetzgebung, Rechtswissenschaft und Justiz-Verwaltung; I. Bd., Köln 1817, str. 7 a násl. (Digisat Archiv für Sozialgeschichte Bd.8, 1968, s. 277 a násl. online )
  • Festrede zu Ehren der Landtagsdeputierten vom 13. ledna 1834; gedruckt bei Heinz Monz: Karl Marx - Grundlagen der Entwicklung zu Leben und Werk; Trier 1973, s. 134
  • Aus finsteren Zeiten. V: Neue Welt. Beilage Vorwärts Berlin 19. Jg. 1894, Nr. 18 a 19

Literatura

  • Berlín, Izaiáš. Karl Marx: Jeho život a životní prostředí. Oxford University Press, 1963 ISBN  0-19-520052-7
  • McLellan, David. Karl Marx: biografie Harper & Row, 1973, 1993 ISBN  9780333639474
  • Wheen, Francis. Karl Marx: Život. Čtvrtý majetek, 1999 ISBN  1-85702-637-3
  • Aus finsteren Zeiten. V: Neue Welt. Beilage Vorwärts Berlin 19. Jg. 1894, Nr. 18 a 19
  • Bernhard Wachstein: Die Abstammung von Karl Marx. V: Festkrift an anlingning af Professor David Simonsens 70-aarige Fodestag. Kobenhavn 1923, str. 278-289
  • Eugen Lewin-Dorsch: Familie und Stammbaum von Karl Marx. In: Die Glocke. 9. Jg., 12923, str. 309 a násl. und 340 a násl.
  • H. Horowitz: Die Familie Lwów. In: Monatszeitschrift für Geschichte und Wissenschaft des Judentums. 72. Sb., 1928, s. 487-499
  • Bernhard Brilling: Beiträge zur Geschichte der Juden v Trevíru. In: Trierisches Jahrbuch 1958, Trier 1958, str. 46-50
  • Adolf Kober: Aus der Geschichte der Juden im Rheinland. V: Rheinischer Verein für Denkmalpflege und Heimatschutz. 1931 Heft 1. Düsseldorf 1931, s. 1 11 a násl.
  • Adolf Kober: Karl Marx 'Vater und das napoleonische Ausnahmegesetz gegen die Juden 1808. In: Jahrbuch des Kölnischen Geschichtsvereins e.V. Bd. 14. Kolín 1932
  • Hans Stein: Der Uebertritt der Familie Marx zum evangelischen Christentum. V: Jahrbuch des Kölnischen Geschichtsvereins e.V., Bd. 14, Köln 1932, str. 126 - 129
  • Heinz Monz: Karl Marx und Trier. Verhältnisse Beziehungen Einflüsse. Verlag Neu, Trier 1964
  • Heinz Monz: Die rechtsethischen und rechtspolitischen Anschauungen des Heinrich Marx. V: Archiv für Sozialgeschichte Bd. VIII, 1968, str. 261 a násl.
  • Heinz Monz: Die soziale Lage der elterlichen Familie von Karl Marx; V: Karl Marx 1818 - 1968 - Neue Studien zu Person und Lehre; Mainz, 1968, S. 67-130
  • Adalbert Bauer: Karl Marx zum 150. Geburtstag. Kurzer Hinweis auf Vorfahren und Nachkommen. In: Genealogie. Deutsche Zeitschrift für Familienkunde. Bd. IX., 17./18. Jg., 1968/69, Neustadt a. d. Aisch 1968, S. 179-181
  • Eugen Rapp: Epithaphen für Vorfahren von Karl Marx auf dem jüdischen Friedhof v Trevíru. In: Trierer Zeitschrift für Geschichte und Kunst des Trierer Landes und seiner Nachbargebiete. 1970, S. 175-182
  • Heinz Monz: Karl Marx. Grundlagen zu Leben und Werk. NCO-Verlag, Trier 1973
  • Heinz Monz: Die jüdische Herkunft von Karl Marx; V: Jahrbuch des Instituts für Deutsche Geschichte; 2. Band, Tel Aviv 1973, S. 173
  • Richard Laufner / Albert Rausch: Die Familie Marx und die Trierer Judenschaft. Trier 1975 (Schriften aus dem Karl-Marx-Haus-Trier Heft 14)
  • Heinz Monz: Der Waldprozeß der Mark Thalfang jako Grundlage für Karl Marx 'Kritik an den Debatten um das Holzdiebstahlsgesetz. V: Jahrbuch für westdeutsche Landesgeschichte. Bd. 3. Koblenz 1977, Sonderdruck str. 1-24
  • Heinz Monz: Advokatenanwalt Heinrich Marx. Die Berufsausbildung eines Juristen. V: Jahrbuch für westdeutsche Landesgeschichte. Bd. 3. Koblenz 1977, Sonderdruck
  • Heinz Monz: Advokatenanwalt Heinrich Marx. Die Berufsausbildung eines Juristen im französischen Rheinland. V: Jahrbuch des Instituts für Deutsche Geschichte. Bd. VIII. Tel Aviv 1979, s. 125-141
  • Heinz Monz: Neue Funde zum Lebensweg von Karl Marx 'Vater. V: Osnabrücker Mitteilungen. Bd. 87. Osnabrück 1981, s. 59-71
  • Heinz Monz: Die Trierer Gehöferschaften als Vorbild für die senegalesischen Communautés rurales. V: Jahrbuch für westdeutsche Landesgeschichte. Bd. 11. Koblenz 1985, s. 153-184
  • Manfred Schöncke: Karl und Heinrich Marx und ihre Geschwister. Köln 1993, S. 98-359 und 477-482 ISBN  3-89144-185-1
  • Heinz Monz: Neue Lebensdaten zu den Vorfahren von Karl Marx. In: Landeskundliche Vierteljahresblätter, Trier 2004, s. 11
  • Manfred Schöncke: Die Bibliothek von Heinrich Marx im Jahre 1838. Ein annotiertes Verzeichnis. In: Marx-Engels-Jahrbuch 2005, Akademie Verlag, Berlin 2006, s. 128-172 online