Hatto Ständer - Hatto Ständer

Hatto Ständer
narozený(1929-01-14)14. ledna 1929
Witten, Německo
Zemřel10. srpna 2000(2000-08-10) (ve věku 71)
Dortmund, Německo
Vzdělávání
obsazení
  • Varhaník
  • Církevní hudebník
  • Akademický
  • Hudební skladatel
OrganizaceDortmundská univerzita

Hatto Ständer (14. ledna 1929 - 10. srpna 2000) byl německý církevní hudebník, akademik, varhaník a skladatel. Byl profesorem varhanního a sborového dirigování na Dortmundská univerzita po tři desetiletí a ředitel jejího oddělení katolické církevní hudby. Jeho skladby jsou většinou duchovní hudbou, ale také psal klavírní hudbu a komorní hudbu. Působil jako poradce pro stavitele orgánů pro pozoruhodné orgány v Dortmund.

Kariéra

Narozen v Witten, Ständer brzy ukázal hudební talent. V devíti letech hrál na varhany v církevních liturgiích. Ve věku 13 let se stal žákem Musisches Gymnasium, škola se specializací na hudbu a umění v Frankfurt, kde se inspiroval Kurt Thomas kdo učil kontrapunkt, skladbu a dirigování. Ständer studoval hru na klavír a kompozici na Folkwang Hochschule v Essen. Byl přijat na klavírní mistrovskou třídu Carl Seemann na Musikhochschule Freiburg, a získal cenu na Deutscher Hochschulklavierwettbewerb. Studium varhanní a chrámové hudby ukončil na Dortmundská univerzita, kde v letech 1960–1992 vyučoval hru na varhany, sborové dirigování, gregoriánský chorál a složení (Tonsatz). Byl jmenován Kirchenmusikdirektor a ředitel katedry katolické církevní hudby v roce 1971 a profesor v roce 1974.[1]

Většina Ständerových skladeb je věnována duchovní hudbě. Koncertoval v Německu i mimo něj a nahrával s vysílacími společnostmi.[1] Byl poradcem stavitelů orgánů, například orgánů varhan Propsteikirche v Dortmund, postavený Siegfriedem Sauerem. Navrhl univerzální nástroj s ohledem na francouzské zvukové koncepty.[2] Zahrál zahajovací koncert 23. října 1988.[3] Zasloužil se o koncepci varhan u Konzerthaus Dortmund, postaven Klais Orgelbau, ale nedožil se toho, aby byl postaven.[4] Zemřel v Dortmundu v roce 2000.[1]

Práce

Vydavatel Verlag Dohr tiskl Ständerova kompletní díla, která zahrnují kromě jeho známých sakrálních skladeb také raná klavírní a komorní díla napsaná ve studentských letech, kdy ještě uvažoval o skladatelské kariéře. Většinou se jedná o první výtisky založené na jeho posledních autogramech nachlass. Jeho duchovní hudba je zaměřena na obnovu katolické církevní hudby po Druhý vatikánský koncil.[1]

Posvátná vokální hudba

  • Auferstehungslied (Erich Przywara; 1950)[5]
  • Cantate Domino (1985)[6]
  • Deutsches Proprium vom ersten Ostertage (1971)[7]
  • Deutsches Proprium vom Ostersonntag (1966)[8]
  • Deutsches Proprium zum Fest Mariae, Mutter vom guten Rate (1967)[9]
  • Deutsches Proprium zum Pfingstsonntag (1988)[10]
  • Missa E dur, op. 4 (1947)[11]

Sekulární vokální hudba

  • Neun Lieder (1946–1954)[12]

Varhanní hudba

  • Chorale Suite (1966)[13]
  • Fanfare (1992)[14]
  • Toccata und Fuge v D (1959)[15]

Klavírní hudba

  • Fantazie f moll, op. 8 (1942)[16]
  • Impressionen am Almanor (1981)[17]
  • Klavírní sonáta IV dur B, op. 12 (c. 1942)[18]
  • Variationen und Fuge über ein eigenes Thema (1946)[19]

Komorní hudba

  • Kleine Weihnachtsmusik (1943)[20]
  • Sonáta d moll (1943)[21]
  • Trio, op. 1 (1945)[22]

Reference

  1. ^ A b C d „Hatto Ständer“. Verlag Dohr. Citováno 8. prosince 2017.
  2. ^ „Die Orgel in der Propsteikirche“. Propsteikirche (v němčině). Citováno 27. prosince 2017.
  3. ^ „Dortmund, Propsteikirche“. orgelsite.nl (v holandštině). Citováno 15. prosince 2017.
  4. ^ „Dortmund, Konzerthaus“. Klais. Citováno 15. prosince 2017.
  5. ^ „ISMN M-2020-1811-8 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  6. ^ „ISMN M-2020-1208-6 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  7. ^ „ISMN M-2020-1481-3 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  8. ^ „ISMN M-2020-1477-6 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  9. ^ „ISMN M-2020-1479-0 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  10. ^ „ISMN M-2020-1478-3 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  11. ^ „ISMN M-2020-1482-0 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  12. ^ „ISMN M-2020-1207-9 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  13. ^ „ISMN M-2020-1213-0 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  14. ^ „ISMN M-2020-1476-9 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  15. ^ „ISMN M-2020-1214-7 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  16. ^ „ISMN M-2020-2404-1 (vydání Dohr)“ (v němčině). Archivovány od originál dne 22. dubna 2017. Citováno 25. října 2017.
  17. ^ „ISMN M-2020-1206-2 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  18. ^ „ISMN M-2020-2403-4 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  19. ^ „ISMN M-2020-1813-2 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  20. ^ „ISMN M-2020-1223-9 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  21. ^ „ISMN M-2020-1812-5 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.
  22. ^ „ISMN M-2020-1488-2 (vydání Dohr)“ (v němčině). Citováno 25. října 2017.

externí odkazy