Harlem (Ellington) - Harlem (Ellington) - Wikipedia
Harlem je symfonický jazz složení Američanem hudební skladatel Vévoda Ellington.
Původně zadal Arturo Toscanini v roce 1950 jako součást většího orchestrálního souboru inspirovaného New Yorkem jej Toscanini nikdy neřídil. Sám Ellington to poprvé zaznamenal 7. prosince 1951 (jako „Tón paralelně s Harlem (Harlem Suite)“ pro jeho Ellington Uptown album) a uvedla svoji živou premiéru 21. ledna 1951 na benefičním koncertě pro NAACP v Metropolitní opeře.[1] To bylo poprvé provedeno symfonickým orchestrem v roce 1955 v Carnegie Hall podle Don Gillis a Symphony of the Air.[2]
Skladba trvá asi čtrnáct minut a existuje ve verzi Ellingtonova velkého jazzového orchestru i v plné symfonické verzi pod taktovkou Luther Henderson. Obě verze začínají výrazným trumpetovým sólem, které intonuje slovo „Harlem."
Ve svých pamětech Ellington napsal:
Nyní bychom vás chtěli vzít na prohlídku tohoto místa zvaného Harlem... je neděle ráno. Procházíme se z 110. ulice nahoru Sedmá avenue, míří na sever přes španělské a západoindické sousedství směrem k 125. ulice obchodní oblast ... Možná uslyšíte průvod nebo pohřeb, nebo poznáte průchod těch, kteří požadují občanská práva.[3]
Ellington jej znovu nahrál v Paříži v roce 1963 (dále Symfonický Ellington album) s orchestrem evropských symfonických hudebníků. V poznámkách k nahrávce alba poskytl Ellington podrobný 20dílný popisný program hudby. Skladba byla od té doby zaznamenána řadou souborů a dirigentů včetně Maurice Peress (ve své vlastní orchestraci) s Americký skladatelský orchestr, Neeme Järvi s Detroitský symfonický orchestr, Simon Rattle s City of Birmingham Symphony Orchestra, a John Mauceri s Hollywood Bowl Orchestra. Mauceri také vytvořil nové vydání plné symfonické partitury. V roce 2012 to bylo zaznamenáno JoAnn Falletta a Buffalo Philharmonic Orchestra v Peressově orchestraci.