Harald Leupold-Löwenthal - Harald Leupold-Löwenthal

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek ve španělštině. (Duben 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze španělského článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí podle potřeby revidovat chyby a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen ze stávajícího článku španělské Wikipedie na [[: es: Harald Leupold-Löwenthal]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | es | Harald Leupold-Löwenthal}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Harald Leupold-Löwenthal (6. srpna 1926 - 13. března 2007) byl rakouský neurolog a psychoanalytik známý svou účastí na založení v roce 1971 Muzeum Sigmunda Freuda a v jeho dalším vývoji. Spoluzakladatel společnosti Sigmunda Freuda.

Životopis

Leupold-Löwenthal se narodil v roce Vídeň. Po dosažení „válečné doby“ Abitur v roce 1944 a krátkou vojenskou službu studoval medicínu v Vídeňská univerzita. V roce 1951 začala pracovat na univerzitní klinice pro psychiatrii a psychoterapii.

V letech 1953 a 1954 studoval v Londýně a v roce 1959 získal uznání jako odborník na psychiatrii a neurologii. V letech 1961 až 1963 vytrvale pokračoval ve své práci v Psychiatrická léčebna Steinhof ve Vídni. Zároveň splnil svůj výcvik na psychoanalytika a analytik školení. V roce 1964 založil vlastní poradenskou službu pro psychoanalýzu. V roce 1963 byl Leupold-Löwenthal přijat do Vídeňská psychoanalytická společnost stal se jejím tajemníkem v letech 1967 až 1973 a prezidentem společnosti v letech 1974 až 1981.

Spolu s Friedrichem Hackerem a dalšími byl Leupold-Löwental členem zakladatelů Společnost Sigmunda Freuda založena v roce 1968.

V roce 1971 měl významnou roli v organizaci a založení Muzeum Sigmunda Freuda ve Freudově domě ve Vídni. Od roku 1976 do roku 1999 byl prezidentem Společnosti Sigmunda Freuda.

V roce 1982 získal uznání jako profesor psychoterapie a psychoanalýzy na psychoterapeutické klinice na vídeňské univerzitě.

Podle vídeňské psychoanalytické společnosti v březnu 2007 utrpěl smrtelný infarkt.

Jedno z posledních veřejných vystoupení Leupolda-Löwenthala se odehrálo po smrti Gerharda Bronnera, který byl blízkým přítelem a kterého promluvil v pamětním televizním programu.

Na jeho památku je podporována asociace rodičů „Nierenkinder“ v Charite´Hospital v Berlíně. Ve Vídni jsou financovány projekty asociace rodičů „Freunde der Dialysekinder“ ve Všeobecné nemocnici (AKH). Od roku 2018 bude připomíná se také prostřednictvím každoroční podpory Institutu pro výzkum rakoviny dětí Saint Anna.

Dokumentární film

„Ve skutečnosti jsem chtěl být ornothologist „Harald Leupold-Löwenthal se přiznal k původnímu povolání v dokumentárním filmu vídeňského režiséra Christiana M. Kreuzigera. Film byl nazván spíše dramaticky „Blízkost“ a byl vyroben na památku 80. narozenin Leupolda-Löwenthala v roce 2006. Podle jeho vystoupení ve filmu kabaretní hvězda Gerhard Brunner, jeho celoživotní přítel, prohlásil, že Leupold-Löwental měl různé osobnosti: „Leupold byl skutečný Meidlinger„(dělnická osoba, která mluví charakteristickým otevřeným způsobem) mluvil jazykem této periferní čtvrti Vídně svými hrubými výrazy a četl levné romány. Pan Löwenthal byl na druhé straně elegantní akademický, kultivovaný ...“

Ve filmu Harald Leupold-Löwenthal říká, proč je hrubý vídeňský výraz "g'schissn." dojal ho k slzám a jakmile přivítal prodavače mléka „Heil Hitler“, udělal to „drei liter“ (tři litry) a proč ho klasifikoval nacisté jako politicky nedůvěryhodný.

Práce a publikace

• (1975), Sigmund Freud-Haus: Katalog, Wien: Löcker und Wögenstein; hrsg. Sigmund Freud-vom der Gesellschaft, s. 81
• (1986), Handbuch der Psychoanalyse, Wien: Orac, ISBN  3-7015-0047-9
• (1988), Freud und die Juden. Im Dienste der Informationszentrum Christlich-Jüdischen Verständigung, Wien: IDCIV-Vortrage; Č. 19, str. 56
• (1990), Der Laie. (Vorlesung am 23. Oktober 1987 in der Aula der Johann Wolfgang Goethe-Universität zu Frankfurt), München, Wien: Verlag Internationale Psychoanalyse, str. 78, ISBN  3-621-26527-9
• (1990), Sigmund-Freud-Die Vorlesungen 1970 až 1988, Wien, Köln: Böhlau, str. 235, ISBN  3-205-05242-0
• (1992), Wien und die Fremden: (Vortrag Wiener Rathaus am 19. June 1991 im) im Vorlesungen Wiener Rathaus, Bd [17], Picus
• (1994), Sigmund Freud Museum. Vídeň IX. Berggasse 19. Katalog, Wien: Christian Brandstätter, str. 111, ISBN  3-85447-516-0
• (1997), Ein unmöglicher Beruf. Schöne Über die Kunst, ein zu sein Analytiker, Wien: Böhlau, ISBN  3-205-98412-9
• (1997), Ein Wiener zu sein: Geschichte, Geschichten, Analysen, Wien: Picus, str. 59, ISBN  3-85452-355-6

Viz také

• Muzeum Sigmunda Freuda (Vídeň)
• Neurologie
• Psychoanalýza

externí odkazy

• Muzeum Sigmunda Freuda

Mehrsprachige Info-Broschüren[1]