Hans Dirk de Vries Reilingh - Hans Dirk de Vries Reilingh

Hans Dirk de Vries Reilingh (Groningen, 22. srpna 1908 - Naarden, 18. dubna 2001) byl Holanďan geograf a profesor.

Osobní život

Hans Dirk de Vries Reilingh, často zkrácený na Reilingh, se narodil v rodině lékařů v Groningenu. Jeho otec a jeho dědeček byli oba postgraduální lékaři. Po smrti svého otce se Reilingh přestěhoval do Den Haag. Tady absolvoval závěrečné zkoušky HSB-b. Poté se zapsal do studia sociální geografie na University of Amsterdam. V roce 1932 získal magisterský titul. Jeho přítel, Hendrick van der Wielen (v roce 1930 propagován Sebald Rudolf Steinmetz ) ho požádal, aby učil c kurzy na Allardsoog, první Volkshogeschool V Nizozemsku.

V roce 1938 se Reilingh přestěhoval do Markelo, kde založil volkhogeschool Diependaal. Během Druhá světová válka, jeho práce na volkshogeschool byla ukončena. Reilingh pracoval ve válečných letech jako učitel v Almelo a také jako výzkumný pracovník pro ISONEVO v Twente. Během tohoto období také dokončil svoji diplomovou práci. Steinmetz mu byl udělen 11. listopadu 1945.

Po druhé světové válce pracoval Reilingh na ministerstvu školství, umění a věd. V roce 1947 založil školu volkshogeschool Eerbeek.

V roce 1949 Henri Nicolaas ter Veen zemřel. Reilingh byl jeho nástupcem stejného oddělení: sociální geografie a popis země. On odešel v roce 1971.

Volkshogeschool

V předmluvě své práce „De Volkshoogeschool“ Reailinh píše, že jeho studie vznikla na naléhání jeho profesora Steinmetze. Steinmetz má velké sympatie k myšlenkám, které jsou základem práce na Volkshogeschool.

Po krátkém úvodu, kde jsou nastíněny cíle a metody Volkshogeschool jako nástroje pro rozvoj komunity, následuje sedm kapitol o rozvoji Volkshogeschools v Skandinávie, Německo, Švýcarsko a Nizozemsko. Vývoj v Dánsko věnuje největší pozornost, protože tato země byla domovem volkhogeschool práce Nikolaj Frederik Severin Grundtvig a Christen Mikkelsen Kold. Ve druhé části diplomové práce jsou vzájemně porovnány různé cíle, systémy a metody práce ve škole.

Sociografie a sociální geografie

Názory Reilingha týkající se sociologie a sociální geografie se lišily od názorů jeho předchůdce Ter Veen. Deset Veenů se vždy vyvíjelo spíše do formy aplikované sociologie, ale Reilingh důrazně studoval sociální fenomén v prostorovém kontextu. V jeho očích musí zůstat zeměpisná sociologie. Viz také Sociale geografie UvA 1950-1970.

Reilingh musel nejen prozkoumat silné rozvíjející se pole sociologie, ale také musel určit své vlastní postavení v této oblasti. V jeho očích byla sociální geografie podobná té v Utrechtu a Groningenu, kde se soustředila na ekonomické aspekty pole. Sociální geograf Groningse věnoval velkou pozornost hledání lidské prosperity Hendrik Jacob Keuning vede Reilinga k geografickému materialismu, což ho přimělo věřit, že mentální a kulturní faktory byly podexponovány.

Kvůli kulturním a politickým aspektům studie o vztahu mezi lidmi a okolním prostorem byla věnována větší pozornost, význam fyzického prostředí byl přijat méně. Pro Reilingh byl sociální prostor, známý také jako územní soužití, ústředním. Reilingh vysvětlil různé důrazy v sociální geografii, a proto mohl na Amsterdamské univerzitě rozvinout využití politických a kulturních forem geografie.

Vnitřní město Amsterdam

Až do svého jmenování profesorem v roce 1949 se Reilingh velmi soustředil na analýzu venkovských záležitostí. V roce 1949 vydal mimo jiné dvojici venkovských monografií pro Weerselo a Markelo. V padesátých letech pokračoval v pravidelném vydávání prací o otázkách venkovského charakteru, když zkoumal regionální kulturní situaci v provincii Severní Holandsko.

Jeho vědecký personál ho však vyzval, aby provedl další výzkum v městských oblastech, který by byl relevantnější pro konkrétní problémy okresů, čtvrtí a vnitřních měst. Poválečný nedostatek bytů byl pro Reilingha a jeho zaměstnance (de Sociografische Werkgemeenschap (Sociographic Work Community)) stimulem k prozkoumání problémů v sousedství. Jeden začal terénními studiemi životních podmínek v řadě čtvrtí v okrese Bos en Lommer.

Na začátku šedesátých let se amsterdamská samospráva potýkala s problémy úpadku a ztráty funkce ve vnitřním městě. Byl tam radní Joop den Uyl jmenován městskou komisí, která pozvala Reilingha k účasti. To byl začátek rozsáhlého výzkumného projektu pod vedením Reilingha, Willem Heinemeyer a Michel van Hulten. Výzkum informoval mimo jiné o cenách pozemků, obrazu, dostupnosti a památkách v „Het Centrum van Amsterdam, een sociografische studie (Centrum v Amsterdamu, sociografická studie)“ (1968). Během tohoto výzkumu bylo kontaktováno mnoho národních i mezinárodních přispěvatelů. V průběhu roku 1966 zúčastnění odborníci spojili studijní týden „Urban Core a Inner City“. Diskuse tam významně přispěly ke smyslu rozvoje v Amsterdamu.

Terrareeks (řada Terra)

Reilingh byl také aktivní při vydávání geografických knih pro širokou veřejnost. Zajistil tři části Terra Series, které zahájil jeho předchůdce Ter Veen. Psal části o Dánsku, Belgii (společně s M. Van Haegendorenem) a Rakousku (společně s J. Warthou).

Redakční činnost

Reilingh dokonce redigoval časopis Het Gemenebest (The Commonwealth) a byl spoluzakladatelem belgicko-nizozemského časopisu Volksopvoeding (People's Education). V padesátých letech byl členem redakce Folia Civitatis. Byl také členem a později předsedou časopisu Aardrijkskundig Genootschap (Geografická společnost). Byl také viceprezidentem redakce Geografisch Tijdschrift (Geografický časopis).

Publikace

  • De Volkshoogeschool, Een sociografische studie van haar ontwikkelingsgang in verschillende landen en haar mogelijke beteekenis voor de Nederlandsche volksgemeenschap, J. B. Wolters, Groningen-Batavia, 1945
  • Denemarken, Oase in Europa, Terra-reeks, nr. 4, Boom, Meppel, 1948
  • Weerseloo, Sociografieën van Plattelandsgemeenten, Gravenhage, 1949
  • Markelo, Sociografieën van Plattelandsgemeenten, ‘s Gravenhage, 1949
  • De volksopvoeding als vormende kracht in het sociale leven, Oratie Universiteit van Amsterdam, Groningen, 1950
  • België. Lotgenoot in de Lage Landen, Terra-reeks, nr. 12, Boom, Meppel, 1953 (setkal se s M. Van Haegendorenem)
  • Sociale aspecten der vrijetijdsbesteding, in: Volksopvoeding, 1954, str. 2-17
  • Onderzoek na regionální kultuře v provincii Noordholland, Mededeling Prins Bernard Fonds, nr. 13, 1956
  • Oostenrijk, Het gekortwiekte adelaarsjong, Terra-reeks, nr. 19, Boom, Meppel, 1957 (potkal F. Wartha)
  • Kommt die deutsche Geopolitik wieder hoch? Tijdschrift Aardrijkskundig Genootschap, 1957, str. 485-489
  • Het regionale element in het sociaal onderzoek, in: Sociaal-Wetenschappelijke Verkenningen, Assen, 1957, str. 158-176
  • Stad en staat Rio de Janeiro als ontwikkelingsgebied, Tijdschrift Aardrijkskundig Genootschap, 1957, s. 137-159
  • De sociale aardrijkskunde als geesteswetenschap, in: Tijdschrift Aardrijkskundig Genootschap, 1961, str. 112-122
  • Napětí mezi formou a funkcí ve vnitřním městě Amsterdamu, Proceedings Urban Core a Inner City, 1967, str. 309-323
  • Het monumentkarakter van onze binnenstad, in: W.F. Heinemeyer, M. Van Hulten en H.D. de Vries Reilingh, Het Centrum van Amsterdam, een sociografische studie “, Amsterdam, 1968, s. 171–208
  • Na een herleving der politieke geografie, Geografisch Tijdschrift, Deel III, nr. 2, 1969, s. 104–110

Zdroje

  • Cees Cortie, Amsterdam als boeiend laboratorium, het begin van de stadsgeografie in Amsterdam, in: Hans Knippenberg en Marijke van Schendelen (redactie), Alles heeft zijn plaats. 125 jaar Geografie en Planologie aan de Universiteit van Amsterdam, 1877-2002, Aksant, Amsterdam, 2002, str. 23–39
  • A.G.J. Dietvorst (e.a.), Algemene sociale geografie. Ontwikkelingslijnen en standpunten, Romen, Weesp, 1984
  • W.F. Heinemeyer, Reilingh en de sociale geografie, in: Geografisch Tijdschrift, Nieuwe Reeks, Deel V, nr. 4, září 1971, s. 291–303
  • B. de Pater, Reilingh: de laatste Steinmetziaan, in: Geografie, Jrg. 10, č. 1. ledna 2001, s. 41–42
  • W.H. Vermooten, Sociografie en sociale geografie in Nederland ná Steinmetz, Afscheidscollege Amsterdam, 10. října 1968, Assen 1968