Hansína Regína Björnsdóttir - Hansína Regína Björnsdóttir

Hansína Regína Björnsdóttir
Hansína Regína Björnsdóttir.png
narozený(1884-06-06)6. června 1884
Eskifjörður, Island
Zemřel5. února 1973(1973-02-05) (ve věku 88)
Djúpivogur, Island
Národnostislandský
Ostatní jménaH. Eiríksson
obsazenífotograf
Aktivní roky1903-1950
PříbuzníHans Jonatan (pradědeček)

Hansína Regína Björnsdóttir (6. června 1884 - 5. února 1973) byl islandský fotograf, jehož hlavní část děl byla podepsána jménem H. Eiríksson. Její archiv fotografických děl je v držení Islandské národní muzeum.

Časný život

Hansína Regína Björnsdóttir se narodila 6. června 1884 v Eskifjörður, Island Susanna Sophie (rozená Weywadt) a Björn Eiríksson. Byla jedním z osmi dětí narozených do rodiny a vychovávaných matkou, která řídila domácnost a mlékárnu, zatímco její otec byl dřevorubec.[1][2] Byla pravnučkou Hans Jonatan,[2] původně od Saint Croix v Dánská západní Indie. Jonatana odvedla jeho milenka Henrietta Catharina Schimmelmann do Kodaně a poté, co prohrál soudní spor o získání svobody, se stal uprchlý otrok prchající na Island. Jonatan byl prvním přistěhovalcem afrického původu na Islandu[3] a z jeho manželství s Katrin Antoniusdottir vznikly dvě děti, Ludvik Stefan a Hansina Regina,[4] kdo by se oženil s Eirikurem Eiríkssonem.[5]

Když jí byly čtyři roky, Björnsdóttir odešla žít k sestře své matky Susanny, Nicoline Weywadt na rodinné usedlosti Teigarhorn poblíž Djúpivogur. Weywadt učila Björnsdóttirovou fotografii a poslala ji na další studium do Kodaně.[2] Dokončila vzdělání v roce 1903, ve stejném roce, kdy zemřela její matka,[1] Björnsdóttir se vrátil do Teigarhornu.[6]

Kariéra

Björnsdóttir převzala ateliér její tety, který provozovala až do roku 1911.[6] Ten rok se provdala za Jóni Kristjána Lúðvíkssyniho, s nímž měla pět dětí. Na chvíli přestala fotografovat, ale pokračovala ve své kariéře pomocí profesionálního jména H. Eiríksson. Kvůli nehodě byla část její práce zničena, ale zůstávají jen obrazy lidí a krajiny kolem Berufjörður.[1]

Smrt a dědictví

Björnsdóttir zemřel dne 5. února 1973 a byl pohřben na hřbitově v Djúpivogur. V roce 1981 Islandské národní muzeum koupila 1 200 talířů a nástrojů, se kterými pracovala. Archiv navíc obsahoval alba obsahující fotografie Weywadta.[1]

Reference

Citace

  1. ^ A b C d Stefánsdóttir 2014, str. 15.
  2. ^ A b C Palsson 2016, str. 181.
  3. ^ Seidler 2018.
  4. ^ Palsson 2016, str. 167.
  5. ^ Palsson 2016, str. 233.
  6. ^ A b Hafsteinsson 2015, str. 4.

Bibliografie

  • Hafsteinsson, Guðmundur Lúther (27. února 2015). „Teigarhorn við Berufjörð“ [Teigarhorn at Berufjörður] (PDF). thjodminjasafn.is (v islandštině). Reykjavík, Island: Islandské národní muzeum. Archivovány od originál (PDF) dne 6. prosince 2018. Citováno 14. prosince 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Palsson, Gisli (2016). Muž, který se ukradl: Odyssey otroka Hanse Jonathana. Chicago, Illinois: University of Chicago Press. ISBN  978-0-226-31328-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Seidler, Christoph (8. dubna 2018). „Die wundersame Geschichte des Hans Jonathan“ [Zázračný příběh Hanse Jonathana]. Spiegel online (v němčině). Hamburk, Německo. Archivovány od originál dne 22. dubna 2018. Citováno 14. prosince 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Stefánsdóttir, Magnea Bára (září 2014). Austfirskir kvenljósmyndarar 1871 - 1944: Rannsókn og sýningarhandrit [Fotografky z východního Islandu 1871-1944: Studijní a výstavní scénář] (PDF) (Magisterský titul) (v islandštině). Reykjavík, Island: Islandská univerzita. Archivovány od originál (PDF) dne 14. prosince 2018. Citováno 14. prosince 2018.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy

obrázky H. Eiriksson, Berufirði