Cena Hannse Eislera - Hanns Eisler Prize
The Cena Hannse Eislera byl východoněmecký hudební ocenění, pojmenovaný po skladateli Hanns Eisler. To bylo uděleno Rádio DDR - s poradní účastí hudební sekce Akademie der Künste der DDR v Berlíně (východ) a Verband der Komponisten und Musikwissenschaftler der DDR (VDK) - a u příležitosti jeho 70. narozenin 6. července 1968, poprvé v tanečním sále Alten Rathaus. Cena Hannse Eislera byla obdařena 10 000 známkami a byla jednou z nejznámějších hudebních cen v Německá demokratická republika.
Statut
Stanovy uváděly: „Cena Hannse Eislera bude udělena za nové skladby a muzikologická díla, která významně přispívají k socialistické hudební kultuře NDR“. Tedy jeden nebo více skladatelů (v kategorii „skladba“) a muzikologie byly oceněny (od roku 1971 v kategorii „vědecké práce“).[1] Oceněné kousky pak měly premiéru na zvláštním koncertě.
Mezi vítězi první ceny v roce 1968 byli Peter Dorn, Gerhard Rosenfeld a Ruth Zechlin. Skladatelé Reinhard Pfundt, Gerhard Rosenfeld a Udo Zimmermann každý získal dvě ocenění. V letech 1990 a 1991 cenu udělil Deutschlandsender Kultur, naposledy do Klaus Martin Kopitz a Hans Tutschku. Od roku 1993 Fórum Hanns Eisler Komponisten a Hanns Eisler Aufführungspreis byl oceněn Hochschule für Musik "Hanns Eisler" mladým umělcům a skladatelům.
Laureáti (1968–1991)
Rozlišuje Rádio DDR 2:
- 1968: Peter Dorn, Gerhard Rosenfeld a Ruth Zechlin[2]
- 1969: Siegfried Matthus a Wolfgang Strauß[3]
- 1970: Gerhard Rosenfeld[4]
- 1971: Jürgen Elsner a Inge Lammel[5]
- 1972: Gerhard Tittel, Peter Wicke[6] und Udo Zimmermann[7]
- 1973: Friedrich Goldmann, Rainer Kunad, Hans-Joachim Schulze a Udo Zimmermann[8]
- 1974: keine Verleihung
- 1975: Frank-Volker Eichhorn, Winfried Höntsch a Friedrich Schenker[9]
- 1976: Willy Focke[10]
- 1977: Manfred Schubert a Manfred Weiss[11]
- 1978: Paul-Heinz Dittrich[12] a Thomas Böttger (Anerkennungen: Joachim Gruner[13] a Bert Poulheim )
- 1979: Manfred Chytne, Peter Herrmann, Bert Poulheim a Gisela Steineckert[14]
- 1980: Wilfried Krätzschmar, Günter Neubert a H. Johannes Wallmann[15]
- 1981: Thomas Ehricht, Bernd Franke a Heinz Weitzendorf[16]
- 1982: Gerd Domhardt a Thomas Hertel[17]
- 1983: Rainer Böhm, Reiner Dennewitz a Hans-Peter Jannoch[18]
- 1984: Ralf Hoyer, Burkhard Meier, Reinhard Pfundt a Kurt Dietmar Richter[19]
- 1985: Günter Mayer[20] (uznání: Reinhard Wolschina[21] a Helmut Zapf )
- 1986: Gottfried Glöckner, Fritz Hennenberg a Reinhard Pfundt[22]
- 1987: Walter Thomas Heyn a Helmut Zapf[23]
- 1988: Reinhard Wolschina[21] a Olav Kröger (uznání: Siegfried Witzmann)
- 1989: Johannes Schlecht, Steffen Schleiermacher[24] a Frank Schneider (uznání: Lutz Glandien a Hartmut Wallborn )
Uděluje Deutschlandsender Kultur:
- 1990: Christian Münch, Helmut Oehring a Annette Schlünz[25]
- 1991: Klaus Martin Kopitz, David Citron a Hans Tutschku
Další čtení
- Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Dietz Verlag, Berlín 1989, ISBN 3-320-01132-4.
Reference
- ^ Fritz Hennenberg: Hanns Eisler. VEB Bibliographisches Institut, Leipzig 1986, ISBN 3-323-00016-1, str. 8.
- ^ Erika Tschernig (Hrsg.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 174.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 183.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 190.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, S. 200.
- ^ Musik und Gesellschaft 29 (1979), str. 506.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 210.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 219.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 239.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 250.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 264.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 280.
- ^ Gruner, Joachim. V Axel Schniederjürgen (ed.): Kürschners Musiker-Handbuch. 5. vydání, K. G. Saur Verlag, Mnichov 2006, ISBN 3-598-24212-3, str. 155.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 296.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 308.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 322.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 336.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 349.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 368.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 386.
- ^ A b Peter Hollfelder: Internationales chronologisches Lexikon Klaviermusik. Noetzel, Wiesbaden 1999, dodatek 2005, ISBN 3-7959-0855-8, str. 236.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 401.
- ^ Erika Tschernig (ed.): Unsere Kultur. DDR-Zeittafel 1945–1987. Berlin 1989, s. 436.
- ^ Neue Zeitschrift für Musik 150 (1989), str. 61.
- ^ Das Orchester 39 (1991), str. 339.
