Hallvard Rieber-Mohn - Hallvard Rieber-Mohn

Hallvard Rieber-Mohn (2. října 1922 - 4. srpna 1982) byl a Norština Dominikán kněz a autor. [1]

Životopis

Narodil se v Molde v Møre og Romsdal, Norsko. Jeho rodiči byli Christian Joachim Rieber-Mohn (1891–1959) a Sophie Amalie Rosendahlová (1892–1963). Rieber-Mohn vyrostl v Hamar, kde byl jeho otec redaktorem Hamar Stiftstidende. Rieber-Mohn byl studentem Saulchoir Dominikánská teologická škola v Paříž od 1945–53. Poté mu byl přidělen Římskokatolická diecéze v Oslu do kostela a kláštera sv. Dominikána na Neuberggata 15 v sousedství Majorstuen v Oslo.[2]

Rieber-Mohn byl oficiálním mluvčím organizace Římskokatolický kostel v Norsku. V letech 1959–66 byl redaktorem časopisu St. OlavKromě toho, že je publicista v Arbeiderbladet (Nyní Dagsavisen), Rieber-Mohn pravidelně přispíval NRK Rieber-Mohn debutoval jako autor v roce 1959 studií francouzského básníka a dramatika Paul Claudel (1868–1955). V roce 1982 dokončil esej s norským autorem Sigrid Undset (1882–1949).[2]

Vyhrál Cena společnosti Riksmål za literaturu (Riksmålsforbundets litteraturpris) v roce 1967 a v roce 1982 mu byla udělena Cena Fritta Orda.[3][4]

Vybraná díla

  • Paul Claudel, 1956
  • Det blodige nei. Tyske skjebner fra Weimar til Bonn, 1967
  • Forrædere? Streiflys přes problém landssvikets, 1969
  • Sideblikk, 1970
  • Midt på treet, 1972
  • Ossietzky, 1974
  • Reisegleder. Streiftog i land og sinn, 1975
  • Menneske først - Kristen så, 1976
  • Fra politikk til forbrytelse, 1977
  • Alvorets glede, 1978
  • Dagbokblad, 1982
  • Sten på sten. Fem blikk na Sigrid Undset, 1982

Reference

  1. ^ Anne Stensvold. „Hallvard Rieber-Mohn“. Uchovávejte norské leksikon. Citováno 1. června 2018.
  2. ^ A b Lars Roar Langslet. „Hallvard Rieber-Mohn“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 1. června 2018.
  3. ^ „1967- Hallvard Rieber-Mohn“. Riksmålsforbundet. Citováno 1. června 2018.
  4. ^ Henriksen, Petter, ed. (2007). „Fritt Ords pris“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Archivovány od originál dne 15. listopadu 2011. Citováno 22. května 2010.
Ocenění
Předcházet
Andrey Sacharov		 Příjemce Cena Fritta Orda
1982
(sdíleno s Lech Walesa )		Uspěl
Kjetil Bang-Hansen