Hakan Altun - Hakan Altun

Hakan Altun
Rodné jménoHakan Recep Altun[1]
narozený (1972-08-13) 13. srpna 1972 (věk 48)
Istanbul, Krocan
ŽánryArabeska, fantazie, Klasická turečtina, Turecký lid
Zaměstnání (s)Zpěvák
NástrojeOud, cümbüş
Aktivní roky1998 – dosud
Štítky
  • Záliv
  • Sindoma
  • Bora
  • Çınar
  • Esen
  • Hlasování

Hakan Altun (narozen 13. srpna 1972) je a turečtina zpěvák, skladatel a instrumentalista.

Narodil se v Istanbul. Po základní škole získal místo na hudební akademii, kde dokončil středoškolské, střední a vysokoškolské vzdělání, kterému pomáhal jeho dědeček Hafız Zeki Altun. Po absolvování bakalářského studia hudebního umění pokračoval ve studiu se zaměřením na tradiční jazyk Turecká hudba. Ve svém druhém ročníku postgraduálního studia ukončil kariéru instrumentalisty ve státním sboru Edirne a hrál na loutnu. Před přestávkou na povinnou vojenskou službu v Ankara, účinkoval v nejpopulárnějších klubech v Istanbulu. V televizních rozhovorech uvedl, že složil svoji úplně první skladbu „Hani Bekleyecektin“ (Slíbil jsi, že počkáš), když byl v armádě, motivován odmítnutím jeho přítelkyně mluvit s ním po telefonu. Po svém eponymním prvním albu vydal Ağlamak Yok Yüreğim („Never Cry My Heart“), Nefesimsim („Jsi můj dech“), Yaralı Bir Aşkın Öyküsü („Příběh zlomeného srdce“), Hediye („Dárek“) a, Küstüm Aşklara („Jsem kříž s láskami“) kromě dalších alb.

Diskografie

  • Hakan (1999) (Bay Müzik)
  • Ağlamak Yok Yüreğim (2000) (Sindoma Müzik)
  • Nefesimsin (2002) (Sindoma Müzik / Bora Müzik)
  • Yaralı Bir Aşkın Öyküsü (2003) (Esen Müzik)
  • Hediye (2005) (Esen Müzik)
  • Küstüm Aşklara (2006) (Esen Müzik)
  • Aşk, Ayrılık ve Adam (2007) (Esen Müzik)
  • Aklın Bende Kalmasın (2008) (Çınar Müzik)
  • Tercihimdir (2010) (Çınar Müzik)
  • Senden Sonrası (2012) (Esen Müzik)
  • Dedemin İlahileri (2014) (Esen Müzik)
  • Gel Aşk Lütfen (2015) (Anketa)
  • Usta Çırak (s Cengiz Kurtoğlu ) (2018) (výroba hlasování)

Reference

  1. ^ „MÜYORBİR Asil Üye Listesi“ (PDF). muyorbir.org. Archivovány od originál (PDF) dne 19. dubna 2017. Citováno 18. dubna 2017.

externí odkazy