Habib Bey Salimov - Habib Bey Salimov
Habib Bey Salimov Həbib bəy Səlimov | |
---|---|
Náčelník generálního štábu ázerbájdžánských ozbrojených sil | |
V kanceláři 1. srpna 1918 - 30. prosince 1920 | |
Předcházet | Byl zřízen úřad |
Uspěl | generálporučík Mammad Bey Shulkevich |
Osobní údaje | |
narozený | Jerevan, Guvernorát Erivan, Ruská říše | 8. února 1881
Zemřel | 30. prosince 1920 Baku, Ázerbájdžánská SSR, SSSR | (ve věku 39)
Vojenská služba | |
Pobočka / služba | Ázerbájdžánské ozbrojené síly |
Roky služby | 1900 - 1920 |
Hodnost | Generálmajor |
Bitvy / války | Arménsko-ázerbájdžánská válka |
Habib bej Haji Yusif oglu Salimov (Ázerbájdžánština: Həbib bəy Səlimov Hacı Yusif oğlu; 8. února 1881 - 30. prosince 1920) byl první Náčelník generálního štábu ázerbájdžánských ozbrojených sil z Ázerbájdžánská demokratická republika.[1]
Časný život
Salimov se narodil 8. února 1881 v Erivanu a školu dokončil v roce Jerevan kde jeho otec pracoval jako soudce Guvernorát Erivan. 12. srpna 1900 se dobrovolně přihlásil do služby v 39. divizi 156. divize Elisabethpol pluk Ruská císařská armáda kavkazský sbor. Po ukončení studia na vojenské škole v Liberci Tiflis, Salimov sloužil u 3. kavkazského praporu v Julfa a byla součástí průzkumné mise ve městě Teherán. Jako podporučík 5. kavkazského praporu mu byl udělen titul Řád svatého Vladimíra 4. stupně a 9. srpna 1912 byl povýšen na Stabskapitän. Ve středu první světová válka, Salimov byl udělen Řád svatého Stanislava 3. stupně za „vynikající výsledky v činnostech proti nepříteli“.[2]
Služba v ázerbájdžánské armádě
Vystudoval Nikolaevská vojenská akademie náčelníků štábů Ruská říše 4. března 1918.[1][2] Po založení Ázerbájdžánské demokratické republiky se plukovník Salimov vrátil do Ázerbajdžán a byl jmenován náčelníkem oddělení dokumentace ázerbájdžánské armády. V polovině roku 1918 si Salimovovu profesionalitu všiml generál Nuru Pasha z Armáda islámu, který ho jmenoval náčelníkem štábu ázerbájdžánského sboru. Salimov byl následně obviněn z vedení Ázerbájdžánské jednotky vůči Baku podél Ganja -Baku železnice. Po osvobození terminálů v Nəvai, Atbulaq a .Lət do 1. srpna 1918,[3] pochodoval k Baku. Za jeho službu v osvobození Baku dne 15. září 1918 byl Habib Bey Salimov povýšen na Generálmajor dne 23. února 1919 ministrem obrany Samad bey Mehmandarov podle objednávky č. 30.[3] Salimov byl po roce druhým vysoce postaveným generálem nově zřízené ázerbájdžánské armády Mammad Bey Shulkevich. Během arménského povstání v Karabach dne 22. března 1920 vedl Dashnaks Dali Kazar (Kazarov) a Drastamat Kanayan Salimov byl pověřen vedením 20 000 silné expedice potlačující povstání.[1] Síly vedené Salimovem zahrnovaly pluky 3. Ganja, 5. Baku, 1. Javanshir, 4. Quba a 8. Agdam.[3] Ázerbájdžánský protiútok byl zahájen 3. dubna a po 12 dnech bojů byla ázerbájdžánskými silami obnovena kontrola nad Karabachem. Dali Kazar byl zabit a generál Kanayan uprchl z Karabachu.[1] 1. srpna 1918 formálním založením Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu, Habib Bey Salimov byl jmenován náčelníkem generálního štábu ázerbájdžánských ozbrojených sil.[4][5]
Po okupace Ázerbájdžánu bolševiky, Salimov byl jmenován vojenským komisařem Nakhchivana. Salimov však odmítl spolupracovat s bolševiky a byl zatčen 1. září 1920. Dne 30. prosince 1920 byl proveden zastřelením.[1]
Viz také
Reference
- ^ A b C d E „Adam bioqrafiya bankı. Həbib bəy Səlimov“ [Adam. Biografická banka. Habib Bey Salimov]. Citováno 2011-09-15.
- ^ A b Азербайджанская Демократическая Республика (1918―1920). Законодательные акты [Ázerbájdžánská demokratická republika. Legislativní akty (1918-1920)]. Baku: Archivy. 1998. s. 196.
- ^ A b C Shamistan Nazirli (2010-05-28). „Генерал Габиб бек Салимов (1881-1920)“ [Generál Habib Bey Salimov (1918-1920)]. Zerkalo. Archivovány od originál dne 2012-03-22. Citováno 2011-09-15.
- ^ Ramil Mammadli (26.06.2009). „APA. Ázerbájdžánské ozbrojené síly si v pátek připomínají 91 let. První vojenská jednotka - speciální mrtvola byla zřízena rozhodnutím vlády Ázerbájdžánské demokratické republiky 26. června 1918. Poté byl podepsán dekret o vyvolání armády“. Ázerbájdžánská tisková agentura. Citováno 2011-09-15.
- ^ „Od vybudování ázerbájdžánské armády uplynulo 93 let“. News.az. 2011-06-26. Citováno 2011-09-15.