Gustaw Przeczek - Gustaw Przeczek
Gustaw Przeczek | |
---|---|
narozený | Líný, Rakousko-Uhersko | 30. května 1913
Zemřel | 21. února 1974 Hradec Králové, Československo | (ve věku 60)
obsazení | Básník, spisovatel, aktivista |
Jazyk | polština |
Státní občanství | rakouský, Československý |
Gustaw Przeczek (Polská výslovnost:[ˈꞬustaf ˈpʂɛt͡ʂɛk]; 30 května 1913-21 února 1974) byl a polština spisovatel, básník, učitel a aktivista z Zaolzie region Těšínské Slezsko.
Narodil se ve velkém Horník rodina ve vesnici Líný který leží v uhelné pánvi. Vystudoval školy v Orłowa a Łazy a v roce 1933 z učitelského semináře v Ostrava. Przeczek později učil jako učitel na polských školách v Polsku Bystrzyca a Lazy.
Během druhé světové války byl zatčen při hromadném zatýkání polské inteligence a v letech 1940-1945 uvězněn v Dachau a KL Gusen I koncentrační tábor. V posledně uvedeném táboře byl Przeczek nucen těžit žula v Gusen a Kastenhofen kamenné jámy.[1]
Po válce vedl polskou školu v Orłowě a v letech 1951-1970 byl ředitelem polské základní školy v Trzyniec. Przeczek se naklonil komunismus a v letech 1954-1960 byl poslancem Národního shromáždění Československa z komunistická strana. Byl tam členem kulturního výboru.[2] Působil také v několika kulturních a literárních organizacích, zejména v Polská kulturní a vzdělávací unie a jeho literárně-umělecká sekce. Przeczek redigoval a přispíval do polských časopisů pro děti Jutrzenka a Ogniwo, a napsal několik učebnic pro polské školy v Československu. Byl také členem polské redakce Profil nakladatelství v Ostrava.
Przeczek psal poezii, prózu a také hry. Jeho literární tvorba je ovlivněna jeho uvězněním v nacistických koncentračních táborech. V KL Gusen I. (Mauthausen) se Przeczek setkal s dalšími básníky, Poláky Konstanty Ćwierk, Mieczysław Paszkiewicz, Grzegorz Timofiejew a Zdzisław Wróblewski; a česky Raimund Habřina. Psali básně na papír z cement tašky; tyto básně se rozšířily mezi vězni a byly předneseny.[3] První díla Przeczka po jeho návratu se zaměřila na život v koncentračním táboře. Publikoval své táborové básně v roce 1946 ve sbírce poezie Serce na kolczastych drutach (Srdce na ostnatém drátu), jeho zážitky z tábora byly publikovány v roce 1948 v knize Kamienna Golgota (Stony Golgotha).
Przeczekův motiv tvrdé práce v koncentračním táboře lze pozorovat z fragmentu Z lagrowej ulicy (Z Camp Street) báseň z jeho básnické sbírky Serce na kolczastych drutach (Srdce na ostnatém drátu):
- Hůl udeří ohnutá dozadu, až krvácí,
- Těžké kopačky do břicha -
- Jsi pes a znamenáš tolik jako číslo,
- Vaše ruce svázané ostnatým drátem.
- Každý den riskujete strašnou smrt,
- Smrtící plyn vás srazí z nohou,
- Jsi ztracená duše - v neustálém hladu
- Kouř pohltil dobrého Boha.
— Gustaw Przeczek[4]
Gustaw Przeczek zemřel dne 21. února 1974 v nemocnici v Hradec Králové během a srdeční operace a je pohřben v Trzyniec.
Funguje
- Serce na kolczastych drutach (1946) - básnická sbírka
- Złota wolność (1947) - hrát
- Kamienna Golgota (1948)
- Ondraszek (1948) - hra
- Powiew wolności (1948) - hra
- Drogi i ścieżki (1958) - sbírka poezie
- Tędy szła śmierć (1969) - román
- Odnajdywanie siebie (1976) - sbírka povídek
Poznámky pod čarou
- ^ Sikora 1993, 23.
- ^ "Národní shromáždění republiky Československé 1954 - 1960 - Výbory". Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna.
- ^ Sikora 1993, 24.
- ^ Przeczek 1946, 61.
Reference
- Radłowska-Obrusnik, Martyna; Otylia Toboła (1997). Leksykon PZKO. Czeski Cieszyn: Zarząd Główny PZKO. OCLC 189531468.
- Sikora, Władysław (1993). Pisarze Zaolzia. Czeski Cieszyn: Wydawnictwo Olza przy Radzie Polaków. OCLC 233485106.