Gustav von Schönberg - Gustav von Schönberg
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2d/Gustav_von_Sch%C3%B6nberg.jpg/170px-Gustav_von_Sch%C3%B6nberg.jpg)
Gustav von Schönberg (21. července 1839, v Štětín - 3. ledna 1908) byl a Němec ekonom.
Schönberg studoval zákon a politika na univerzitách v Bonn a Berlín. Po úspěšném dokončení těchto studií v roce 1860 přešel do státní služba a byl povýšen na Gerichtsassessor do pěti let.
Schönberg následně pracoval na semináři pruských statistických úřadů. V roce 1867 nastoupil do role lektora politické ekonomie na pruském zemědělském institutu v Praze Proskau, kde se mimo jiné významně podílel na založení několika zemědělských družstev v Schlesien.
Na podzim roku 1868 byl jmenován Schönberg Profesor ordinarius ekonomie na University of Basel. V roce 1870 se přestěhoval do Univerzita Alberta Ludwigse ve Freiburgu jako ekonom. O tři roky později se znovu přestěhoval do University of Tübingen, kde byl kromě své role profesora ordináře v politologii několik let také kancléřem. Počínaje rokem 1887 redigoval Schönberg časopis Tübinger Zeitschrift für die gesamte Staatswissenschaft (Časopis Tübingen pro celé politické vědy) společně s Albert Schäffle a Karl Viktor Fricker.
Schönberg byl angažovaným členem Sdružení pro sociální politiku a vehementně bojovali za sociální otázky „pracovní otázky“.
7. prosince 1907 byl jmenován Schönberg čestný občan města Tübingen. Zemřel v roce 1908 ve věku 68 let.
Vybraná díla
- Arbeitsämter. Eine Aufgabe des Deutschen Reichs. Berlín 1871
- Basels Bevölkerungszahl im 15. Jahrhundert. Jena 1883
- Die Deutsche Freihandelsschule und die Partei der Eisenacher Versammlung vom Oktober 1872. Tübingen 1873
- Finanzverhältnisse der Stadt Basel im 14. und 15. Jahrhundert. Heidelberg 1879
- Die Frauenfrage. Basilej 1872
- Handbuch der politischen Ökonomie. Tübingen 1885-86 (3 svazky, společně s Beneckem, Conradem a dalšími)
- Zur Handwerkerfrage. Heidelberg 1876
- Die Landwirtschaft der Gegenwart und das Genossenschaftsprinzip. Berlín 1869
- Die sittlich religiöse Bedeutung der sozialen Frage. 2. Aufl., Stuttgart 1876
- Die Sozialpolitik des Deutschen Reichs. Tübingen 1886
- Die Volkswirtschaft der Gegenwart im Leben und in der Wissenschaft. Basilej 1869
- Die Volkswirtschaftslehre. Berlín 1873
- Zur wirtschaftlichen Bedeutung des Zunftwesens im Mittelalter. Berlín 1868
Reference
- Výše uvedený článek o německé Wikipedii je zase založen na slovníku public domain Meyers Konversations-Lexikon, 4. vydání, 1888-1890.