Gustaf Åbergsson - Gustaf Åbergsson

Gustaf Åbergsson

Gustaf Fredrik Åbergsson rozená Åberg (27. Března 1775 - 20. Července 1852) byl švédský divadelní herec, divadelní režisér a ředitel Dramatens elevskola. Patřil k předním hercům švédské divadelní historie.[1]

Pozadí

Gustav Åbergsson se narodil Jonasovi Åbergovi, lokaji u královského dvora, a Fredrice Marii Svahnové. Jeho otec je považován za syna Beata Sabina Straas, první profesionální rodná herečka ve Švédsku, která vystoupila na veřejné scéně v roce 1737, i když to není potvrzeno.[2]

Jevištní kariéra

Byl studentem Francouzské divadlo Gustava III v Bollhuset v roce 1786, stejně jako jeho sestra Inga. Podle populární legendy, King Gustav III Švédska původně ho umístil jako studenta opery poté, co ho viděl v parku Drottningholmský palác: poté, co král zjistil, že mají stejné jméno, ho požádal, aby zazpíval píseň. Gustav tak učinil a poté políbil publikum a král ho políbil na čelo.

Debutoval na Královské dramatické divadlo v roce 1788, ale hrál na Stenborg Theater dokud v roce 1798 nedostal smlouvu v královském divadle. Změnil si příjmení z Åberg na Åbergsson, protože se chtěl vyhnout spojení se svou sestrou, herečkou a operní zpěvačkou, Inga Åberg (1773–1837). [3]

Gustav Åbergsson byl popsán jako krásný, s jemnou postavou, postojem a půvabem a snadným způsobem a často dostal hrdinské a milenecké části: „role, které vyžadují krásné tělo a příjemnost“.[4] Měl snadný a vytříbený způsob jednání a údajně publikum potěšil „Svou atraktivní postavou, jeho skutečným způsobem jednání a vytříbeným chováním.“[5]

Provedl mnoho studijních cest do Paříž. V roce 1812 se stal prefektem dramatické scény.

V roce 1819 hrál se svým manželem hlavní role Romeo a Julie, poprvé se tato hra hrála ve Stockholmu (ačkoli byla hrána v Norrköping v roce 1776).

V letech 1820–23 byl ředitelem Segerlindovo divadlo v Gothenburg. Poté byl instruktorem a v letech 1828–1831 ředitelem Dramatens elevskola. On odešel v roce 1834.

Soukromý život

Byl ženatý s baletkou Margaretha Christina Hallongren (d. 1810) v roce 1793 a měla vztah s hvězdnou herečkou Carolina Kuhlman (1778-1866) několik let, než se vzali v roce 1815. Åbergsson byl pohřben v Norra begravningsplatsen mimo Stockholm. [2][6]

Reference

  1. ^ „Åbergsson, Gustaf Fredrik“. Europas konstnärer. Citováno 1.května, 2020.
  2. ^ A b „Gustaf Fredrik Åbergsson“. Nordisk familjebok. Citováno 1.května, 2020.
  3. ^ „Åberg, Inga“. Anteckningar om svenska qvinnor. Citováno 1.května, 2020.
  4. ^ Nordensvan, Georg, Svensk teater och svenska skådespelare från Gustav III till våra dagar. Förra delen, 1772-1842, Bonnier, Stockholm, 1917 [„Švédské divadlo a švédští herci od Gustava III až po naše dny. První kniha 1772–1842 ']
  5. ^ Nordensvan, Georg, Svensk teater och svenska skådespelare från Gustav III till våra dagar. Förra delen, 1772-1842, Bonnier, Stockholm, 1917 [„Švédské divadlo a švédští herci od Gustava III až po naše dny. První kniha 1772–1842 ']
  6. ^ „Karolina Åbergsson f Kuhlman (1778-1866), skådespelerska“. Europeana. Citováno 1.května, 2020.

Jiné zdroje

  • Nordensvan, Georg, Svensk teater och svenska skådespelare från Gustav III till våra dagar. Förra delen, 1772-1842, Bonnier, Stockholm, 1917 [„Švédské divadlo a švédští herci od Gustava III až po naše dny. První kniha 1772–1842 '] (ve švédštině)
  • Torsten Dahl, Svenska män och kvinnor, nr 8