Gunnar Eklund - Gunnar Eklund

Gunnar Eklund
Gunnar Eklund.jpg
Rodné jménoCarl Gunnar Eklund
narozený(1920-03-21)21. března 1920
Stockholm, Švédsko
Zemřel11. ledna 2010(2010-01-11) (ve věku 89)
Danderyd, Švédsko
Pohřben
Hřbitov Solna
VěrnostŠvédsko
Servis/větevPobřežní dělostřelectvo (Švédské námořnictvo )
Roky služby1941–1982
Hodnostgenerálporučík
Příkazy drženy

generálporučík Carle Gunnar Eklund (21. března 1920 - 11. ledna 2010) byl senior Švédské pobřežní dělostřelectvo důstojník. Mezi jeho starší příkazy patří Náčelník námořního štábu, Náčelník štábu obrany, vojenský velitel Východní vojenský okruh (Milo Ö) a Generální velitel ve Stockholmu.

Časný život

Eklund se narodil 21. března 1920 v Stockholm, syn poručíka Carla Eklunda a jeho manželky Sally (rozené Karlsson).[1] Jako dítě v poddůstojnické rodině v Pobřežní dělostřelectvo, od raného věku se pohyboval mezi různými posádkami, ale prošel studentexamen ve Stockholmu v roce 1938.[2]

Kariéra

Vojenská kariéra

Eklund se stal Fänrik v Gotland Coastal Artillery Corps (KA 3) v roce 1941[3] a během prvních let sloužil v jednotkách s vysokou připraveností v Vnější stockholmské souostroví[2] a v roce 1943 byl povýšen na poručíka.[3] Měl velký zájem o technologii[2] a zúčastnil se Royal Swedish Naval Staff College od roku 1946 do roku 1947[4] a absolvoval kurz štábu a dělostřelectva od roku 1947 do roku 1949 a byl povýšen na kapitána v roce 1948. Sloužil v Štáb obrany a byl učitelem na Královské švédské námořní akademii zaměstnanců v letech 1949 až 1954 a působil jako učitel herectví na Švédská vysoká škola národní obrany od roku 1952 do roku 1954.[4] Eklund byl učitelem taktiky na Královské švédské námořní akademii zaměstnanců v letech 1954 až 1958[4] a zúčastnil se Švédská bojová škola pěchoty v roce 1957 a ve stejném roce byl povýšen na majora.[1]

Eklund byl vedoucím výzkumného oddělení štábu obrany v letech 1958 až 1961[1] a v roce 1959 navštěvoval Švédskou školu národní obrany.[4] V roce 1960 byl povýšen na podplukovníka. Poté byl náčelníkem štábu inspektora pobřežního dělostřelectva v letech 1961 až 1962, kdy povýšil na plukovníka.[1] Eklund byl jmenován velícím důstojníkem Gotland Coastal Artillery Defense (KA 3) v roce 1962 a o dva roky později v roce 1964 byl jmenován velícím důstojníkem námořního velení na severu (Marinkommando Nord), Norrland Coastal Artillery Defense (Norrlands kustartilleriförsvar) a Sbor pobřežního dělostřelectva Härnösand (KA 5).[1]

V roce 1966 byl povýšen na vyššího plukovníka[3] a byl náčelníkem štábu Dolní Norrlandský vojenský okruh (Milo NN) od roku 1966 do roku 1970. Dne 1. října 1970 nastoupil Eklund na pozici Náčelník námořního štábu a povýšen na generálmajora.[5] Eklund byl Náčelník štábu obrany od roku 1972 do roku 1976 a poté vojenský velitel Východní vojenský okruh (Milo Ö) stejně jako Generální velitel ve Stockholmu od roku 1976 do roku 1982, kdy odešel z aktivní služby.[6]

Jiná práce

Eklund byl od roku 1942 členem střeleckého svazu pobřežního dělostřeleckého sboru Gotlandu, členem představenstva a vedoucím vedoucí sekce střelecké pistole a členem Pobřežní dělostřelecký pluk Vaxholm střelecké sdružení a Královská švédská námořní akademie střelecké sdružení.[3] Eklund byl redaktorem časopisu Kustartilleriet („Pobřežní dělostřelectvo“) od roku 1954 do roku 1960 a spolueditorem Öst och Väst och Vi v roce 1957.[1] Byl členem správní rady Marinlitteraturföreningen ("Sdružení námořní literatury") a Fórum Försvarspolitiskt („Asociace fóra pro obrannou politiku“).[4] Eklund se stal členem Královská švédská společnost námořních věd v roce 1962 a v roce 1966 se stal členem Královská švédská akademie válečných věd. Eklund byl členem švédské delegace na konferenci o odzbrojení v roce 2006 Ženeva od roku 1963 do roku 1965[1] a předseda sekce II, Naval Warfare Studies Královské švédské akademie válečných věd od roku 1970 do roku 1972, jakož i vojenský odborník na vyšetřování obrany z roku 1972.[2] Eklund byl dále předsedou Švédské vojenské sportovní asociace (Sveriges militära idrottsförbund) od roku 1972 do roku 1984[2] a byl prezidentem Královské švédské akademie válečných věd v letech 1982 až 1985.[6] Po svém odchodu do důchodu pracoval jako předseda Sdružení důstojníků pro starší důstojníky (Officersföreningen för äldre officerare) a ve Sdružení důchodců (Föreningen Pensionerade Officerare). V roce byl také zvolen komunálním politikem Danderyd od roku 1983 do roku 1988.[2]

Osobní život

Dne 31. prosince 1942 se oženil s Marianne Cecil Elisabet von Malmborg (1920–2004),[3] dcera kapitána Nilse von Malmborga a Torborga Vidinghoffa.[1] Byl otcem Carla (nar. 1944), Nils (nar. 1944) a Bertila (nar. 1948).[4]

Smrt

Eklund zemřel 11. ledna 2010 v Danderyd a pohřební služba se konala v kostele Danderyd dne 12. února 2010.[3] Byl pohřben na Hřbitov Solna dne 21. března 2010.[7]

Data hodnosti

Ocenění a vyznamenání

Reference

  1. ^ A b C d E F G h Lagerström, Sten, ed. (1968). Vem är det: svensk biografisk handbok. 1969 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1969] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. str. 228. SELIBR  3681519.
  2. ^ A b C d E F G Rossander, Erik (2010). „Minnesord över bortgångna ledamöter“ (PDF). Kungl. Krigsvetenskapsakademiens handlingar och tidskrift (ve švédštině). Stockholm: Kungl. Krigsvetenskapsakademien (4): 8–9. SELIBR  3417415.
  3. ^ A b C d E F G h Olsson, Kjell. „Carl Gunnar Eklund“. www.tjelvar.se (ve švédštině). Gotlands militärhistoria a Gotlands trupper. Citováno 18. prosince 2017.
  4. ^ A b C d E F Harnesk, Paul, ed. (1962). Vem är vem? 1, Stor-Stockholm [Kdo je kdo? 1, Velký Stockholm] (ve švédštině) (2. vydání). Stockholm: Vem är vem. str. 322. SELIBR  53509.
  5. ^ „Synnergren ny ÖB Lundvall marinchef“. Göteborgs Handels- och Sjöfartstidning (ve švédštině). TT. 10. ledna 1970. s. 5. Citováno 23. dubna 2020.
  6. ^ A b Uddling, Hans; Paabo, Katrin, eds. (1992). Vem är det: svensk biografisk handbok. 1993 [Kdo to je: Švédská biografická příručka. 1993] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. str. 273. ISBN  91-1-914072-X. SELIBR  8261513.
  7. ^ „Carl Gunnar Eklund“ (ve švédštině). Finngraven.se. Citováno 18. prosince 2017.
Vojenské úřady
Předcházet
Lars-Fritiof Melin		 Náčelník štábu Dolní Norrlandský vojenský okruh
1966–1970		Uspěl
Bo Varenius
Předcházet
Bo Westin		 Náčelník námořního štábu
1970–1972		Uspěl
Bo Varenius
Předcházet
Bo Westin		 Náčelník štábu obrany
1972–1976		Uspěl
Lennart Ljung
Předcházet
Nils Sköld		 Východní vojenský okruh (Milo Ö)
1976–1982		Uspěl
Bengt Lehander
Předcházet
Nils Sköld		 Generální velitel ve Stockholmu
1976–1982		Uspěl
Bengt Lehander
Profesní a akademické asociace
Předcházet
Gunnar Thyresson		 Předseda Královská švédská akademie válečných věd
1982–1985		Uspěl
Per Sköld