Guido Luca Ferrero - Guido Luca Ferrero

Guido Luca Ferrero
Erb kardinála Guida Luca Ferrera

Guido Luca Ferrero (1537–1585) byl italština římský katolík biskup a kardinál.

Životopis

Guido Luca Ferrero se narodil v Turín 18. května 1537, syn Sebastiana Ferrera, signore z Casalvolone a Villata a jeho manželka Maddalena Borromeo, dcera Federica Boromejského, 6. počet z Arona a člen Dům Borromeo.[1] Byl to synovec kardinálů Gianstefano Ferrero a Bonifacio Ferrero; synovec kardinálů Filiberto Ferrero a Pier Francesco Ferrero; a bratranec kardinála Charles Borromeo.[1]

Vzdělával ho jeho strýc kardinál Pier Francesco Ferrero.[1] Mluvil latinský a řecký studna.[1]

V roce 1559 se stal domácí prelát a a referendum z Apoštolská Signatura.[1] V roce 1560 byl jmenován opatem doporučujícím z S. Michele di Chiusa.[2] Byl také opatem S. Michele v Gavianu, kde v roce 1571 založil seminář. Od roku 1570 do roku 1585 byl Guido Ferrero prioritou v Chamonix.[3]

Byl zvolen Biskup z Vercelli 2. března 1562 a on byl následně zasvěcen jako biskup.[1] Ve své biskupské funkci se účastnil XXV. Zasedání Tridentský koncil.[4] V roce 1564 se stal nuncius do Benátská republika.[1]

Papež Pius IV ho přiměl kardinál jáhen v konzistoř ze dne 12. března 1565.[1] Podílel se na konkláve 1565–66 který zvolil Papež Pius V..[1][5] Obdržel červená čepice a diakonie z Sant'Eufemia (A titulární kostel prohlásil jáhen pro illa vice) 8. února 1566.[1] 6. března 1566 se rozhodl pro diakonii Santi Vito, Modesto e Crescenzia.[1] Podílel se na konkláve z roku 1572 který zvolil Papež Řehoř XIII.[1][6] Rezignoval na vládu diecéze Vercelli někdy před 17. říjnem 1572 a na oplátku dostal klášter S. Silvestro di Nonantola poblíž Modeny (1573–1582).[1][7]

Byl guvernérem Spoleto od roku 1572 do roku 1578.[1] Se stal Prior Santa Maria di Pellionex v roce 1572 a probošt San Martino degli Umiliati, Vercelli v roce 1575.[1] 25. října 1581 byl jmenován papežský legát v Romagna.[1] Byl jmenován guvernérem Faenza ca. 1583.[1] Podílel se na konkláve z roku 1585 který zvolil Papež Sixtus V..[1][8]

Kardinál Guido vlastnil Villa Ruffinella ve Frascati v letech 1578 až 1585. 10. května 1585 daroval vilu (vyhrazuje si doživotní nájem) vysoké škole vědců, kterou založil v Turíně. Byl také vlastníkem pozůstatků Konstantinových lázní, kde byl později postaven Consulta a Palazzo Pallavicini-Rospigliosi.[9]

Zemřel v Řím 16. května 1585.[1] Byl pohřben v Bazilika Santa Maria Maggiore.[1][10]

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t Miranda, Salvador. „FERRERO, Guido Luca (1537-1585)“. Kardinálové kostela Svaté říše římské. Florida International University. OCLC  53276621.
  2. ^ G. Avogadro di Valdengo, Storia della Abbazia di S. Michele della Chiusa, str. 85
  3. ^ M. A. Perrin, Le prieuré de Chamonix IV (Chambéry 1883), s. 385.
  4. ^ "trent: kompletní". history.hanover.edu. Citováno 2019-05-18.
  5. ^ „Sede Vacante a konkláve 1565–1566 (J. P. Adams)“. Archivováno z původního dne 2015-10-05. Citováno 2015-10-02.
  6. ^ „Sede Vacante a konkláve z roku 1572 (J. P. Adams)“. Archivováno z původního dne 2015-10-05. Citováno 2015-10-02.
  7. ^ Gaetano Montagnani, Storia dell 'augusta Badia di S. Silvestro di Nonantola (Modena 1838), s. 65 a 111.
  8. ^ „Sede Vacante a konkláve z roku 1585 (J. P. Adams)“. Archivováno z původního dne 2015-10-05. Citováno 2015-10-02.
  9. ^ Rodolfo Lanciani, Storia degli scavi di Roma III (Roma 1907), s. 46–47.
  10. ^ Vincenzo Forcella, Inscrizioni delle chiese di Roma XI, s. 46, č. 89