Guðrún Kvaran - Guðrún Kvaran

Guðrún Kvaran (narozen 1943) je a emeritní profesor na Fakultě islandských a srovnávacích kulturních studií, Islandská univerzita a Institut islandských studií Árni Magnússona.

Kariéra

Guðrún Kvaran absolvoval imatrikulační zkoušku od Menntaskólinn í Reykjavík v roce 1963 pokračoval na podzim islandský jazyk na Islandské univerzitě. Na podzim roku 1965 začala vedle studia pracovat na projektu University Dictionary. Ukončila kandidátský titul v roce 1969 a stejný podzim zapsala do Univerzita v Göttingenu v Německu studovat lingvistiku a srovnávací gramatiku. Vedle studií v Německu byla Guðrún najata, aby dohlížela na Arkiv für Gewässernamen Deutschlands pro Akademii věd v Mohuči. Několik semestrů také učila islandštinu jako druhý jazyk.^[1]

V lednu 1978 působil Guðrún jako specialista na Univerzitním slovníku a do této funkce byl oficiálně jmenován o rok později. V lednu 1994 byla jmenována ředitelkou Univerzitního slovníku a tuto pozici zastávala do 1. dubna 1998. Po změnách předpisů v Univerzitním slovníku byl Guðrún v roce 2000 jmenován profesorem na Filozofické fakultě Islandské univerzity a ředitelem univerzitní slovník. Tuto pozici zastávala do roku 2006, kdy se univerzitní slovník stal součástí většího institutu Institutu islandských studií Árni Magnússona. Guðrún se poté stal vedoucím katedry lexikografie.^[1]

Během své kariéry zastávala Guðrún na Islandské univerzitě mnoho důvěryhodných pozic. V letech 1990 až 1992 zasedala v univerzitní radě a pracovala také ve výborech pro Radu. Například byla jmenována do vědeckého výboru v roce 1991 a byla členkou šest let. V letech 1999 až 2004 působila ve výboru pro přidělování grantů pro Univerzitní výzkumný fond. Od roku 1992 byla členkou správní rady Vědecké rady, zastupovala rektorku a univerzitní radu, dokud nebyla vědecká rada zrušena v roce 1994. Byla tříletou náhradnicí správní rady Islandské národní rady pro výzkum a zastupovala Islandská akademie věd. Více než deset let byla také předsedkyní výboru pro podporu univerzity na Islandu.^[1]

Během své kariéry zastávala Guðrún řadu pozic souvisejících s jejím oborem a psala četné akademické práce pro domácí a mezinárodní konference a časopisy a absolvovala přibližně 200 přednášek na Islandu i v zahraničí.^[1] Její projekty byly primárně zaměřeny na tři oblasti: historii slovní zásoby, přejatá slova v islandštině a studium osobních jmen. Mezi příklady její práce v první oblasti patří Enginn lifir orðalaust. Fáin atriði úr sögu íslensks orðaforða^[2] a Staðbundin orðaforði í orðabók Jóns úr Grunnavík.^[3] Ve druhé oblasti napsala například Dovoz a dovoz z Islandu^[4] a Valg af ord til en islandsk fremmedordbog.^[5] Články Áhrif Biblíunnar á íslenskar nafngjafir^[6] a Das isländische Personennamensystem^[7] jsou příklady její práce ve třetí oblasti. Podílela se také na druhém vydání knihy Nöfn Íslendinga (Jména Islanďanů). Kniha je každoročně aktualizována elektronicky, naposledy v roce 2018, a je přístupná na webu snara.is. Guðrún také napsal několik článků o islandských biblických překladech, např. Breytingar Guðbrands biskups á Nýja testamenti Odds Gottskálkssonar. Hverjar voru fyrirmyndirnar?^[8] V pamětním svazku byl publikován výběr Guðrúnových článků Glíman við orðin.^[9] Pro Univerzitní slovník na Islandské národní vysílací službě představila sérii o islandském jazyce. Od roku 2005 do roku 2009 spolupracovala na seriálu Vítt og breytt pro islandskou národní vysílací službu, která shromažďuje slovní zásobu regionálního dialektu a slova z mluveného jazyka.^[1] Guðrún po celá desetiletí odpovídal na otázky týkající se islandského jazyka pro web Web of Science na Islandské univerzitě.^[10] V letech 1990 až 1996 byla prezidentkou Islandské akademie věd.^[11]

Guðrún zasedala v mnoha různých radách a výborech, včetně výboru islandského jazykového výboru od roku 1987, kterému předsedá od roku 2002.^[12] Od roku 1987 také zasedala ve správní radě Společnosti islandských vlastenců a od roku 2014 působila jako první prezidentka společnosti.^[13]

Guðrún byl redaktorem časopisu Orð og tunga, časopisu pro univerzitní slovník, od roku 1996 do roku 2011. Během tohoto období vyšlo jedenáct čísel (3–13). Jako zástupce Univerzitního slovníku působila v roce 1981 ve výboru pro vytvoření indexu KWIC pro Bibli, kde zastávala pozici projektové manažerky.^[14] Práce byla publikována na konci roku 1994.^[1]

Guðrún seděl v překladatelské komisi pro Starý zákon v letech 1991 až 2007, nejprve jako místopředseda a poté jako předseda v roce 1992. Výbor vydal devět úvodních letáků s knihami ze Starého zákona, které byly dokončeny.^[15][16] Od začátku roku 2002 do poloviny roku 2007 pracovala také v překladatelské komisi pro Nový zákon. Byl vydán úvodní leták se všemi texty Nového zákona. V roce 2007 pak vyšla celá Bible: Starý zákon, apokryf a nový zákon. Guðrún se podílel na překladu až do konce a představil ho na přednáškách.^[17]

Guðrún pracoval na projektu skládajícím se ze tří příruček o islandském jazyce, financovaného z grantu z Fondu nezávislosti. Kniha se zaměřuje na morfologii a slovní zásobu. To bylo vydáváno v roce 2005.^[18]

Ocenění

Guðrún získala za svou práci různé nominace a ocenění. Byla vybrána jako čestná členka Společnosti pro islandská studia při jejím 60. výročí v dubnu 2007. Byla vyznamenána Rytířským křížem Řád sokola dne 17. června 2007 za práci v lexikografii a studium islandského jazyka.^[19] Byla nominována na Islandská literární cena v roce 1991 za knihu Nöfn Íslendingaspolu se Sigurðurem Jónssonem z Arnarvatnu. V roce 2005 byla za dílo nominována na islandskou literární cenu Íslensk tunga I-III, spolu s Höskuldurem Þráinssonem a Kristjánem Árnasonem.^[20]

Osobní život

Rodiče Guðrúna byli Guðrún Vilhjálmsdóttir Kvaran (1921–2008), žena v domácnosti, a Böðvar E. Kvaran (1919–2002), výkonný ředitel. Guðrún je ženatý s fyzikem Jakob Yngvason, emeritní profesor na vídeňské univerzitě. Mají dvě děti.

Reference