Grenzau Feud - Grenzau Feud

Pamětní kámen s informační tabulí na staré farě v Altstadt z Koblenz

.

The Grenzau Feud (Němec: Grenzauer Fehde) byl válečný konflikt mezi jednotkami Koblenz v Voliči z Trevíru na jedné straně a lord Filip z Isenburg a lord Reynard z Westerburg na druhé straně v Grenzau 20. dubna 1347. Koblenzští vojáci byli přepadeni a 172 bylo zabito.^[1]

V pátek po Velikonocích se v pátek po Velikonocích každoročně konaly procesí a vzpomínkové bohoslužby na památku padlých občanů. Po mši v Kostel Panny Marie, občan Koblenzu, vylezl na kamenný blok na dům naproti (tehdy fara) a vyprávěl příběh sváru.^[2]

Grenzau Feud je klasifikován jako jeden z válečných konfliktů kolem volby Karel IV. Od roku 1314, Louis IV byl Římsko-německý král. Po roce 1340 se však němečtí voliči stále více distancovali od Ludvíka a v roce 1346 zvolili Karla IV proti králi. Volba Karla IV. Znamenala začátek občanské války mezi králem a panovníkem. Na straně Karla byl arcibiskup z Trevíru, Baldwin a Kolínský arcibiskup, Walram. Louis spojenci zahrnovali Limburg dynastii Gerlach a Reinhard z Westerburgu. V průběhu těchto sporů zajal Reinhard hrad Grenzau v Westerwald hory. Když se pokusili znovu dobýt hrad, byli vojáci Koblenzu přepadeni. Po masakru 172 občanů Koblenzu musel Reinhard uprchnout a uprchnout na Gerlach na hradě Limburg. Nyní měli páni z Limburgu hrad jako léno, po jedné třetině z Říše, Landgrave of Hesse a Trevírský arcibiskup. Baldwin postupoval na hrad v Limburgu a požadoval jeho otevření s odvoláním na feudální smlouvu. Gerlach to však odmítl, protože byl povinen zůstat věrný Baldwinovi, jen když spor nepřikročil proti říši, arcibiskupovi a zemského hrobu. Baldwin se stáhl a nechal to jako nedokončený úkol.

Literatur

Hellmuth Gensicke: Selbstbehauptung im Westerwald. In: Franz-Josef Heyen (ed.): Balduin von Luxemburg. Erzbischof von Trier - Kurfürst des Reiches. 1285–1345. Festschrift aus Anlass des 700. Geburtsjahres (= Quellen und Abhandlungen zur mittelrheinischen Kirchengeschichte. Bd. 53, ISSN 0480-7480 ). Verlag der Gesellschaft für Mittelrheinische Kirchengeschichte, Mainz 1985, s. 391–401, hier S. 398, digitalizováno.

Franz-Karl Nieder: Die Limburger Dynasten und die deutschen Könige 1292 až 1356. In: Nassauische Annalen Jg. 117; 2006, s. 89–107, zde s. 102 a násl. digitalizováno.

externí odkazy

Historie hradu Grenzau

Reference

^ Tilemann Elhen von Wolfhagen: Limburská kronika (=Monumenta Germaniae Historica. Scriptores qui vernacula lingua usi sunt. "T.4, P.1 ="Deutsche Chroniken und andere Geschichtsbücher des Mittelalters.„Vol. 4, Pt. 1). Vydal Arthur Wyss. Hahn, Hanover, 1883,str. 31.
^ Christian von Stramberg: Coblenz, die Stadt. Historický a topografický dargestellt (= Denkwürdiger und nützlicher Rheinischer Antiquarius, welcher die wichtigsten und angenehmsten geographischen, historischen und politischen Merkwürdigkeiten des ganzen Rheinstroms, von seinem Ausfluß in das Meer bis zu seinem Ursprunge darstellt. Mittelrhein. Sekta. 1, sv. 4). Sv. 4. Hergt, Koblenz, 1856, str. 327.

[1] Tilemann Elhen von Wolfhagen: Limburská kronika (=Monumenta Germaniae Historica. Scriptores qui vernacula lingua usi sunt. "T.4, P.1 ="Deutsche Chroniken und andere Geschichtsbücher des Mittelalters.„Vol. 4, Pt. 1). Vydal Arthur Wyss. Hahn, Hanover, 1883,str. 31.

[2] Christian von Stramberg: Coblenz, die Stadt. Historický a topografický dargestellt (= Denkwürdiger und nützlicher Rheinischer Antiquarius, welcher die wichtigsten und angenehmsten geographischen, historischen und politischen Merkwürdigkeiten des ganzen Rheinstroms, von seinem Ausfluß in das Meer bis zu seinem Ursprunge darstellt. Mittelrhein. Sekta. 1, sv. 4). Sv. 4. Hergt, Koblenz, 1856, str. 327.

[1]

[2]