Velcí důstojníci říše - Great Officers of the Realm
The Velcí důstojníci říše (Švédský: De högre riksämbetsmännen) bylo pět předních členů Švédská rada záchoda od pozdějších částí 16. století až kolem roku 1680. S ústavou z roku 1634 se pět důstojníků stalo vedoucími pěti různých vládních odvětví (švédsky: kollegium). Stejná ústava také prohlásila, že velcí důstojníci měli působit jako vladaři během menšin králů nebo královských královen. Král zrušil všechny velké důstojníky říše Carl XI Švédska. Kanceláře lorda vysokého komisaře a lorda vysokého kancléře byly obnoveny koncem 18. století, ale brzy byly znovu odstraněny.[1]
Pět velkých důstojníků
Velcí důstojníci byli podle pořadí, které bylo stanoveno v roce 1634, následující:[2]
- Lord High Steward (nebo Lord High Justiciar) (Švédský: Riksdrots)
- Lord High Constable (Švédský: Riksmarsk)
- Lord vysoký admirál (Švédský: Riksamiral)
- Lord vysoký kancléř (Švédský: Rikskansler)
- Pán vysoký pokladník (Švédský: Riksskattmästare)
Lord High Steward
Titul neznamenal žádný zvláštní úkol až do roku 1614, kdy Lord High Steward Magnus Brahe byl pověřen řízením nově zřízeného odvolacího soudu Svea, nejvyššího švédského soudu v té době. Steward se stal odpovědným za dohled nad spravedlností ve Švédsku.[3]
Lord High Constable
Titul neznamenal žádný zvláštní úkol až do roku 1630, kdy Lord High Constable Jacob De la Gardie se stal prezidentem válečné rady (švédsky: nejprve Krigsrätten, později Krigsrådet a od roku 1634 Krigskollegium). Jako takový byl náčelníkem armády.[4]
Lord vysoký admirál
Lord vysoký admirál byl vedoucím švédské admirality (švédsky: Amiralitetskollegium z roku 1634) a švédské námořnictvo.[5]
Lord vysoký kancléř
Vrchní kancléř byl přidělen, aby zajistil, že budou dodrženy příkazy krále a vlády. Postupem času se úkoly kancléře zvýšily na částku, kterou kancléř, Kancelář tajné rady muselo být stanoveno. Kancléř se stal jednou z vládních poboček a kancléř působil jako jeho vedoucí. Lord High kancléř, i když na čtvrtém místě mezi velkými důstojníky, se stal nejdůležitější postavou rady záchoda. Kancléř vedl vztahy s cizími mocnostmi.[6]
Pán vysoký pokladník
Pán vysoký pokladník měl odpovědnost dohlížet na záležitosti týkající se ekonomiky státu. Funkcionářem byl vedoucí komory, která byla v roce 1634 prohlášena za jedno z pěti vládních oddělení pod tímto jménem Kammarkollegium.[7]
Menší důstojníci říše
Pod velkými důstojníky v hodnosti byla řada Menší důstojníci říše (Švédský: de lägre riksämbetsmännen). Tyto byly Maršál říše (riksmarskalk), Koňak říše (riksstallmästare), Lesník říše (riksjägmästaren), Všeobecné Quartermaster (generalkvartermästaren) a rikstygmästaren.[1]
Na konci 17. století, králi Carl XI odstranil nejen velké důstojníky, ale i menší důstojníky. Král znovu oživil maršála říše i koňskou říši Gustav III na konci 18. století.[1] Mezi většími i menšími důstojníky je v dnešním Švédsku jediným titulem maršál říše.
Viz také
Reference
- ^ A b C „Nordisk Familjebok - Riksämbetsmän“. Nordisk Familjebok na runeberg.org (ve švédštině). 1916. Citováno 2009-06-06.
- ^ „Nordisk familjebok - Riksämbetsmän“. Nordisk Familjebok na runeberg.org (ve švédštině). 1889. Citováno 2009-06-06.
- ^ „Nordisk Familjebok - Drots“. Nordisk Familjebok na runeberg.org (ve švédštině). str. 881–882. Citováno 2009-06-06.
- ^ „Nordisk Familjebok - Marsk“. Nordisk Familjebok na runeberg.org (ve švédštině). Citováno 2009-06-06.
- ^ „Nordisk Familjebok - Riksamiral“. Nordisk Familjebok na runeberg.org (ve švédštině). 1916. Citováno 2009-06-06.
- ^ „Nordisk Familjebok -“ Rikskansler"". runeberg.org (ve švédštině). Citováno 2009-06-06.
- ^ „Nordisk Familjebok (Uggleupplagan) - Riksskattmästaren“. Nordisk Familjebok na runeberg.org (ve švédštině). 1916. Citováno 2009-06-06.