Gowher Rizvi - Gowher Rizvi

Gowher Rizvi
গওহর রিজভী
Gowher Rizvi.jpg
narozený (1948-04-28) 28.dubna 1948 (věk 72)
Chittagong, Východní Bengálsko, Vláda Pákistánu
NárodnostBangladéšština
Alma materUniversity of Dhaka
University of Oxford
Manžel (y)Agnese Barolo
webová stránkawww.gowherrizvi.org

Gowher Rizvi je Bangladéšština historik, vědec a akademik. V současné době je poradcem pro mezinárodní záležitosti předsedy vlády Bangladéš.[1] Předtím působil jako MacArthur Fellow v mezinárodních vztazích v Nuffield College, Oxfordská univerzita. Byl redaktorem Současná jižní Asie a člen Královská historická společnost. Zastával různá jmenování v Oxfordská univerzita, University of Warwick, University of Canterbury, Škola Harvarda Kennedyho a University of Virginia. Jeho publikace pokrývají historické disciplíny, mezinárodní vztahy a veřejnou politiku.[2]

Časný život

Gowher Rizvi strávil ranou část svého studentského života v Faujdarhat Cadet College.[3] V I. třídě složil z BA i MA University of Dhaka.[4] V roce 1972 odešel do Trinity College v Oxfordu jako učenec na Rhodosu a sbíral D. Phil. v Dějiny.[4][5]

Rizvi je ženatý s Agnese Barolo. Mají jednu dceru, Mayu Barolo Rizvi, absolventku Vassar z roku 2008.[6]

Akademická kariéra

Gowher Rizvi byl na St. Antony's College v Oxfordu jako Alfred Beit Junior Lecturer and Senior Associate Member v letech 1976 až 1978. V letech 1979 až 1981 učil historii na Balliol College, Oxford. Byl MacArthur Scholar a Fellow v politice a mezinárodních vztazích Nuffield College V Oxfordu v letech 1988 až 1994. V roce 1992 spolupracoval s Královský institut pro mezinárodní záležitosti uspořádat anglo-íránský kulatý stůl na vysoké úrovni s cílem usnadnit přímý dialog mezi vyššími úředníky obou zemí. Ve stejném roce učil jako hostující profesor historie Arnolda Bernharda na Williams College, Massachusetts. V letech 1994 až 1995 působil profesor Rizvi jako ředitel pro současné záležitosti v Asia Society v New Yorku. V roce 1995 nastoupil do Fordova nadace jako zástupce ředitele pro správu a občanskou společnost.[4][7] V letech 1998 až 2002 byl jmenován zástupcem Ford Foundation v Nové Dillí s odpovědností za řízení činnosti nadace Jížní Asie. Od roku 2002 do roku 2008 působil jako lektor veřejné politiky v Škola Harvarda Kennedyho. Byl také ředitelem Ashovo centrum pro demokratickou správu a inovace.[8][9] V roce 2008 byl jmenován viceprezidentem pro mezinárodní programy na VŠE University of Virginia. V roce 2009 se stal poradcem pro mezinárodní záležitosti Sheikh Hasina Předseda vlády Bangladéše.

Vybrané publikace

  • Demokracie a rozvoj: Obnova sociální spravedlnosti v jádru řádné správy věcí veřejných, Colombo, Mezinárodní středisko pro etnická studia, 2008.
  • Stát přístupu. Úspěch a neúspěch demokracií při vytváření rovných příležitostí, Washington DC, Brookings Institution Press, 2008 (spoluautor J. de Jong).
  • „Inovace ve vládě: služby občanům a posilování demokracie?“ In S. Borins (ed.), Innovations in Government: Research, Recognition, and Replication, Washington, DC, Brookings Institution, 2007.
  • „Zajistit, aby v Indii fungovala demokracie pro chudé,“ Man & Development, září 2007.
  • „Emergent India: Globisation, Democracy & Social Justice,“ International Journal (Ottawa, Kanada), podzim 2007.
  • „Znovuobjevení vlády: Vracení demokracie a sociální spravedlnosti zpět k diskurzu,“ Veřejná správa a demokratická správa: Vlády sloužící občanům, New York, OSN, 2007.
  • „Budování důvěry ve vládu“, seminář, srpen 2007.
  • „Democracy and Constitutionalism in South Asia: the Bangladesh Experience“ In E. Venizelos a A. Pantelis (eds.), Civilization and Public Law, London, Esperia Publications, 2005.
  • „Nejdříve nejdříve - aby demokratická vláda fungovala“ In G. Krishnan, The Vitality of India (Chandigarh, 2004).
  • Beyond Boundaries: Zpráva o stavu neoficiálních dialogů o míru, bezpečnosti a spolupráci v jižní Asii, Ontario, University of Toronto-York University, 1997 (s N. C. Behrou a P. M. Evansem).
  • Jižní Asie v měnícím se mezinárodním řádu, SAGE, New Delhi, 1993.
  • Jihoasijská nejistota a velmoci, Londýn, Macmillan, 1986 (s B. Buzanem).
  • Papers on India: Vol.1, Part 1, Oxford, Oxford University Press, 1986 (spoluautorem N. J. Allen, R.F. Gombrich a T. Raychaudhuri).
  • Bangladéš: Boj za obnovení demokracie, Londýn, Bangabandhu Parishad, 1985.
  • Indo-British Relations in Retrospect, Indo-British Historical Society, Madras, 1984 (spoluautor A. Copley).
  • Perspectives on Imperialism and Decolonization, London, Frank Cass, 1984 (co-edited with R. Holland).
  • Lord Linlithgow and India, 1936–1943, London, Royal Historical Society, 1978.

Reference

  1. ^ http://www.pmo.gov.bd/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=38&Itemid=365 Úřad předsedy vlády Vláda Bangladéšské lidové republiky. Citováno 4. ledna 2012.
  2. ^ Raju G. C. Thomas, vyd. (1992), Perspektivy Kašmíru: kořeny konfliktů v jižní Asii, Westview Press, str. 47, ISBN  978-0-8133-8343-9
  3. ^ Ahmed, Fakhruddin (28. dubna 2008). „Faujdarhat Cadet College: půlstoletí excelence“. Daily Star. Citováno 20. září 2015.
  4. ^ A b C „McIntire School of Commerce - Rivzi, Gowher“. University of Virginia. Archivovány od originál 2. ledna 2012. Citováno 4. ledna 2012.
  5. ^ http://www.rhodeshouse.ox.ac.uk/section/rhodes-scholars-complete-list Archivováno 08.03.2012 na Wayback Machine Důvěra na ostrově Rhodos. Citováno 4. ledna 2012.
  6. ^ http://www.virginia.edu/uvatoday/newsRelease.php?id=5951 University of Virginia. Citováno 4. ledna 2012.
  7. ^ http://www.hks.harvard.edu/ksgpress/bulletin/autumn2002/charles/almanac.html Škola Harvarda Kennedyho. Citováno 4. ledna 2012.
  8. ^ http://www.hks.harvard.edu/ksgpress/bulletin/spring2004/charles/innovations.html Škola Harvarda Kennedyho. Citováno 4. ledna 2012.
  9. ^ http://faculty.virginia.edu/gowherrizvi/index.html Archivováno 2012-05-29 na Wayback Machine University of Virginia. Citováno 4. ledna 2012.