Konkurenceschopnost vlády - Government competitiveness - Wikipedia

Konkurenceschopnost vlády^[1]^[2]^[3] je nový koncept vytvořený Tobinem Im,^[4] učenec veřejná správa a profesor na Graduate School of Veřejná správa na Soulská národní univerzita. Od roku 2011 Centrum pro konkurenceschopnost vlády (CGC) v Soulská národní univerzita vyvinula index vládní konkurenceschopnosti (GC), který hodnotí vládní úspěchy v různých oblastech a dále poskytuje politická doporučení ke zvýšení konkurenceschopnosti vlády v budoucnu.

Popis

Konkurenceschopnost vlády (GC) je často zaměňován s podobnými koncepty. Jedním z významných příkladů je národní konkurenceschopnost. Řada institucí vyvinula indexy měřící úroveň národní konkurenceschopnosti. Dva indexy, hodnotící zpráva o světové konkurenceschopnosti (WCS)^[5] vyvinutý společností Mezinárodní institut pro rozvoj managementu (IMD)^[6] a index globální konkurenceschopnosti (GCI)^[7] postavený Světové ekonomické fórum (WEF)^[8] přišli ovládnout oblast studií konkurenceschopnosti.

The Mezinárodní institut pro rozvoj managementu WCS a Světové ekonomické fórum index globální konkurenceschopnosti pohlížejte na národní konkurenceschopnost podobně, jak je národ přátelský k podnikání, a zaměřte se na ekonomické a tržní ukazatele. Pokud je tedy národ dobrým místem pro zahraniční firmy pro podnikání a vydělávání peněz, bude ve výsledku považován za konkurenceschopný. V návaznosti na tuto logiku se role, kterou zde hraje vláda, omezuje hlavně na budování prostředí, které je atraktivní pro podniky.^[9]

S důrazem na širší oblasti vládních aktivit začalo několik institucí vyvíjet ukazatele zdůrazňující úlohu vlády při podpoře rozvoje a národní konkurenceschopnosti. Mezi významné příklady patří Indikátory celosvětové správy Světové banky (WGI)^[10] a kvalita vládního institutu (QGI) (univerzita v Göteborgu) Ukazatele kvality vlády (QoG).^[11]

I když tyto dva indexy představují důležité kroky ke zlepšení našeho chápání toho, jak vláda přispívá ke konkurenceschopnosti, odhalily také řadu teoretických a metodologických nedostatků souvisejících se studiem role vlád při podpoře národní konkurenceschopnosti.^[12]

Od roku 2011 Centrum pro konkurenceschopnost vlády (ředitel: Tobin Im ) vyvinul index GC zaměřený hlavně na vládní kapacity a role v národním rozvoji.^[13] Po prozkoumání omezených schopností stávajících ukazatelů konkurenceschopnosti definovat a měřit úroveň GC se CGC pokusila vyvinout nový přístup k konceptualizaci a měření GC.^[14] Podle Ho a Im (2012) lze koncept GC definovat jako „vládní moc ve světle různých omezení brát zdroje zevnitř i zvenčí a zlepšovat sociální, ekonomické a kulturní podmínky národa s cílem udržitelným způsobem zlepšit kvalitu života občanů. “ Pojmy „omezení“ a „kvalita života“ navíc^[15] lze interpretovat různými způsoby, v závislosti na jedinečných prostředích národa.

Zvážením různých zkušeností a politických postupů mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi^[16] CGC měří úroveň vládní konkurenceschopnosti uplatněním různých kritérií na země OECD a nečlenské země OECD. Sedm oblastí vládních aktivit, které mají společné OECD i nečlenské země OECD, je následujících: ekonomika, vzdělávání, zdraví a sociální péče, zemědělství a potraviny, IKT, energetika a životní prostředí a správa věcí veřejných. Pro země OECD se přidávají další tři oblasti: výzkum a vývoj, kultura a cestovní ruch a zvládání katastrof. Země mimo OECD mezitím mají celkem devět oblastí vládních aktivit, včetně infrastruktury a bezpečnosti.^[17]

CGC staví index GC na základě teorie systému Davida Eastona jako teoretického rámce.^[18] Index GC proto nejprve analyzuje konkurenceschopnost prostřednictvím každé ze čtyř úrovní - vstup, propustnost (kapacita veřejné správy), výstup a výsledek. Index poté agreguje výsledky z každé úrovně a vytváří celkové skóre konkurenceschopnosti. Tento přístup generuje řadu politických důsledků na každé systémové úrovni. Následuje několik podkategorií pro každou fázi^[19]

Vstup: zdroje, infrastruktura, vládní výdaje, životní prostředí
Propustnost: lidské, fiskální, organizační kapacity, politika, systém, proces
Výstup: produkce, tempo růstu, úroveň zlepšení, okamžité dosažení cíle
Výsledek: kvalita života, spokojenost, sociální kapitál, dosažení konečného cíle

Obrázek 1. Fáze politiky GC, upravené z Eastonovy systémové teorie

Pořadí OECD v letech 2013-2018

Hodnost	Země	GC skóre 2018-2019	GC 2018-19	GC 2017-18	GC 2016-17	GC 2015-16	GC 2014-15	GC 2013-14
1	Holandsko	0.567	1	3	1	8	2	2
2	Dánsko	0.563	2	2	5	11	7	6
3	Švýcarsko	0.562	3	1	2	2	3	7
4	Norsko	0.560	4	4	4	1	5	5
5	Nový Zéland	0.548	5	12	14	4	8	10
6	Lucembursko	0.546	6	5	13	5	13	13
7	Finsko	0.545	7	7	9	9	6	4
8	Švédsko	0.538	8	9	8	3	1	3
9	Island	0.537	9	15	3	1	7	11
10	Austrálie	0.533	10	13	16	14	12	11
11	Spojené státy	0.532	11	6	6	6	4	1
12	Spojené království	0.530	12	8	11	15	9	8
13	Francie	0.529	13	10	10	19	18	16
14	Německo	0.525	14	11	7	10	10	9
15	Rakousko	0.517	15	14	12	12	17	17
16	Kanada	0.502	16	16	20	13	14	12
17	Irsko	0.502	17	17	15	20	21	20
18	Belgie	0.479	18	18	17	17	19	18
19	Japonsko	0.479	19	20	19	18	15	14
20	Španělsko	0.475	20	19	18	22	23	23
21	Estonsko	0.464	21	22	22	16	20	22
22	Jižní Korea	0.449	22	25	27	21	16	19
23	Slovinsko	0.446	23	23	25	24	24	25
24	Itálie	0.439	24	21	23	27	29	26
25	Izrael	0.437	25	24	21	23	22	21
26	Portugalsko	0.434	26	26	24	26	25	24
27	Česká republika	0.410	27	27	26	25	26	27
28	Polsko	0.407	28	28	29	30	31	30
29	Lotyšsko	0.393	29	32	..	..	..	..
30	Maďarsko	0.383	30	29	31	29	28	29
31	Řecko	0.377	31	30	30	28	32	32
32	Slovenská republika	0.375	32	31	28	31	30	31
33	Chile	0.346	33	33	32	32	27	28
34	krocan	0.325	34	35	34	34	33	33
35	Mexiko	0.321	35	34	33	33	34	34

Hodnocení zemí mimo OECD v letech 2013--2019

Hodnost	Země	GC skóre 2018-19	GC 2018-19	GC 2017-18	GC 2016-17	GC 2015-16	GC 2014-15	GC 2013-14
1	Singapur	0.710	1	1	1	1	1	1
2	Jižní Korea	0.644	2	2	2	2	2	2
3	Litva	0.612	3	3	6	8	6	3
4	Kostarika	0.591	4	5	4	3	4	5
5	Uruguay	0.587	5	4	5	6	5	4
6	Malajsie	0.582	6	9	8	4	7	8
7	Bulharsko	0.575	7	7	11	7	7	11
8	Rumunsko	0.574	8	8	9	15	24	.
9	Chorvatsko	0.573	9	7	19	17	15	9
10	Katar	0.561	10	6	3	5	3	6
11	Panama	0.559	11	13	13	10	16	.
12	Brazílie	0.554	12	16	16	19	10	13
13	Mauricius	0.549	13	10	12	16	8	.
14	Čína	0.548	14	15	25	20	25	21
15	Ruská Federace	0.546	15	14	18	24	31	30
16	Srbsko	0.537	16	19	22	18	23	.
17	Gruzie	0.536	17	12	34	25	13	10
18	Bělorusko	0.529	18	17	10	13	17	.
19	Albánie	0.526	19	18	39	36	44	.
20	Kuvajt	0.524	20	20	14	12	32	33
21	Thajsko	0.521	21	26	20	11	14	14
22	Bahrajn	0.520	22	21	15	14	12	12
23	Kolumbie	0.520	23	29	23	23	19	15
24	Peru	0.520	24	25	26	32	42	27
25	Argentina	0.518	25	23	17	21	22	23
26	Mongolsko	0.516	26	22	45	54	38	19
27	Omán	0.515	27	24	24	27	28	16
28	Ázerbajdžán	0.509	28	30	27	37	45	25
29	Arménie	0.505	29	28	28	49	29	.
30	Moldavsko	0.504	30	31	38	48	26	.
31	Vietnam	0.501	31	32	31	22	34	20
32	Filipíny	0.497	32	37	37	26	37	37
33	Ukrajina	0.496	33	35	35	38	46	28
34	Ekvádor	0.496	34	38	33	28	18	35
35	Tunisko	0.495	35	34	32	35	21	11
36	Jamaica	0.495	36	43	47	46	49	.
37	Uzbekistán	0.494	37	39	36	43	47	46
38	Kazachstán	0.493	38	36	21	29	20	17
39	Indonésie	0.490	39	48	43	30	43	31
40	Paraguay	0.488	40	33	40	33	51	38
41	Maroko	0.484	41	40	44	47	30	29
42	Dominikánská republika	0.484	42	49	41	44	39	.
43	Jordán	0.483	43	27	30	31	36	.
44	Srí Lanka	0.481	44	41	29	34	33	22
45	Jižní Afrika	0.478	45	45	42	50	52	.
46	Bosna a Hercegovina	0.477	46	44	52	39	55	.
47	Kyrgyzská republika	0.474	47	47	50	55	48	.
48	Ghana	0.473	48	42	51	52	41	32
49	Libanon	0.469	49	46	59	60	69	.
50	Indie	0.465	50	50	61	56	50	26
51	El Salvador	0.464	51	53	49	42	35	24
52	Honduras	0.459	52	56	53	59	62	36
53	Bolívie	0.455	53	52	46	45	54	40
54	Guatemala	0.455	54	55	57	58	61	34
55	Rwanda	0.452	55	51	56	53	40	18
56	Nikaragua	0.451	56	58	60	51	53	.
57	Botswana	0.449	57	57	48	40	27	.
58	Keňa	0.449	58	60	65	68	58	42
59	Bolívarovská republika Venezuela	0.434	59	61	55	41	56	.
60	Nepál	0.434	60	59	62	61	58	50
61	Senegal	0.427	61	63	63	66	59	39
62	Egypt	0.425	62	54	58	64	60	41
63	Alžírsko	0.419	63	62	54	62	57	53
64	Kambodža	0.412	64	65	66	63	63	43
65	Laoská lidově demokratická republika	0.411	65	64	64	57	65	51
66	Zambie	0.405	66	68	68	67	70	47
67	Tanzanie	0.401	67	66	67	71	71	44
68	Bangladéš	0.400	68	69	69	65	73	55
69	Uganda	0.394	69	67	73	73	74	48
70	Pákistán	0.386	70	71	78	79	81	57
71	Benin	0.384	71	74	75	74	66	.
72	Kamerun	0.382	72	70	72	69	78	58
73	Malawi	0.376	73	77	70	70	67	.
74	Východní Timor	0.372	74	73	71	72	72	45
75	Mali	0.368	75	72	79	83	82	56
76	Burkina Faso	0.368	76	79	76	77	77	54
77	Sierra Leone	0.358	77	81	82	82	76	.
78	Libérie	0.357	78	75	81	80	64	.
79	Nigérie	0.356	79	76	83	81	80	59
80	Madagaskar	0.356	80	80	86	85	89	.
81	Mosambik	0.351	81	82	80	75	79	52
82	Etiopie	0.347	82	78	78	75	49	.
83	Zimbabwe	0.346	83	85	74	76	83	.
84	Guinea	0.345	84	83	87	87	86	.
85	Mauretánie	0.338	85	84	84	86	84	.
86	Súdán	0.337	86	86	88	88	87	.
87	Angola	0.301	87	87	85	84	85	.
88	Demokratická republika Kongo	0.296	88	88	89	89	88	60

Korea je výjimečně zahrnuta do případů referenčního bodu, které nejsou členy OECD
Skóre GC se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. Země, které mají stejné skóre, proto mají ve skutečnosti různé skóre.

Viz také

Reference

^ ""Korejský parlament GC zaujímá 16. místo mezi 34 zeměmi OECD"". Joongang Ilbo. 2015-10-29. Citováno 2017-04-10.
^ ""Korea zaostává za průměrem OECD v oblasti zvládání katastrof"". Korea Herald. 2015-01-05. Citováno 2015-03-17.
^ „경쟁력 정부 경쟁력 OECD 중 중 16 위, 317 개 지표 점수화 순위 산정“ [Konkurenceschopnost korejské vlády je v OECD na 16. místě, měřeno 317 ukazateli] (v korejštině). Soul Šinmun. 2013-09-30. Citováno 2015-03-17.
^ „임도빈 한국 행정 학회 회장 당선“ [Tobin Im je zvolen prezidentem Korejské asociace pro veřejnou správu] (v korejštině). Yunhap News Agency. 2013-12-15. Archivovány od originál dne 2017-04-11. Citováno 2015-03-17.
^ „Srovnávací přehled světové konkurenceschopnosti“. 2014. Citováno 17. března 2015.
^ "Mezinárodní institut pro rozvoj managementu". 2014. Citováno 17. března 2015.
^ „Zpráva o globální konkurenceschopnosti 2014 a 2015“. 2014. Citováno 17. března 2015.
^ "Světové ekonomické fórum".
^ Obecné hodnocení těchto dvou indexů viz Ochel, W & Rohn, O. (2006). Hodnocení zemí - indexy WEF, IMD, Fraser a Heritage. Zpráva CESifo DICE sv. 4 č. 2. str. 48-60.
^ „Indikátor celosvětové správy Světové banky“.
^ „Kvalita vládních ukazatelů“.
^ (2007)„Projekt Indikátory správy po celém světě: Odpověď kritikům. Pracovní dokument Světové banky pro výzkum politiky 4149“. Kritici WGI a jejích reakcí viz Kaufmann, D, Kraay, A, & Mastruzzi, M.
^ „Centrum konkurenceschopnosti vlády“.
^ Im, T. (2014). Vládní konkurenceschopnost 2013. Soul: CM Press (v korejštině); Im, T., Kim, S., Ko, G., & Jo, W. (2014). Vládní konkurenceschopnost: Teorie a index hodnocení. Soul: Bakyoungsa (v korejštině).
^ Ho, A., & Im, T. (2012). Definování nové koncepce konkurenceschopnosti vlády. The Korean Journal of Public Administration, 50 (3), s. 13 (v korejštině).
^ „Ho, A. & Im, T. (2013). Výzvy při budování efektivní a konkurenceschopné vlády v rozvojových zemích: perspektiva institucionální logiky, The American Review of Public Administration, first published online“.
^ „Vládní centrum konkurenceschopnosti“.
^ Easton, D. (1953). Politický systém: Dotaz na stav politologie. New York: Wiley.
^ „Centrum pro konkurenceschopnost vlády. (2018) Zpráva o konkurenceschopnosti vlády 2018, Graduate School of Public Administration. Seoul National University“ (PDF).

externí odkazy

[1] ""Korejský parlament GC zaujímá 16. místo mezi 34 zeměmi OECD"". Joongang Ilbo. 2015-10-29. Citováno 2017-04-10.

[2] ""Korea zaostává za průměrem OECD v oblasti zvládání katastrof"". Korea Herald. 2015-01-05. Citováno 2015-03-17.

[3] „경쟁력 정부 경쟁력 OECD 중 중 16 위, 317 개 지표 점수화 순위 산정“ [Konkurenceschopnost korejské vlády je v OECD na 16. místě, měřeno 317 ukazateli] (v korejštině). Soul Šinmun. 2013-09-30. Citováno 2015-03-17.

[4] „임도빈 한국 행정 학회 회장 당선“ [Tobin Im je zvolen prezidentem Korejské asociace pro veřejnou správu] (v korejštině). Yunhap News Agency. 2013-12-15. Archivovány od originál dne 2017-04-11. Citováno 2015-03-17.

[5] „Srovnávací přehled světové konkurenceschopnosti“. 2014. Citováno 17. března 2015.

[6] "Mezinárodní institut pro rozvoj managementu". 2014. Citováno 17. března 2015.

[7] „Zpráva o globální konkurenceschopnosti 2014 a 2015“. 2014. Citováno 17. března 2015.

[8] "Světové ekonomické fórum".

[9] Obecné hodnocení těchto dvou indexů viz Ochel, W & Rohn, O. (2006). Hodnocení zemí - indexy WEF, IMD, Fraser a Heritage. Zpráva CESifo DICE sv. 4 č. 2. str. 48-60.

[10] „Indikátor celosvětové správy Světové banky“.

[11] „Kvalita vládních ukazatelů“.

[12] (2007)„Projekt Indikátory správy po celém světě: Odpověď kritikům. Pracovní dokument Světové banky pro výzkum politiky 4149“. Kritici WGI a jejích reakcí viz Kaufmann, D, Kraay, A, & Mastruzzi, M.

[13] „Centrum konkurenceschopnosti vlády“.

[14] Im, T. (2014). Vládní konkurenceschopnost 2013. Soul: CM Press (v korejštině); Im, T., Kim, S., Ko, G., & Jo, W. (2014). Vládní konkurenceschopnost: Teorie a index hodnocení. Soul: Bakyoungsa (v korejštině).

[15] Ho, A., & Im, T. (2012). Definování nové koncepce konkurenceschopnosti vlády. The Korean Journal of Public Administration, 50 (3), s. 13 (v korejštině).

[16] „Ho, A. & Im, T. (2013). Výzvy při budování efektivní a konkurenceschopné vlády v rozvojových zemích: perspektiva institucionální logiky, The American Review of Public Administration, first published online“.

[17] „Vládní centrum konkurenceschopnosti“.

[18] Easton, D. (1953). Politický systém: Dotaz na stav politologie. New York: Wiley.

[19] „Centrum pro konkurenceschopnost vlády. (2018) Zpráva o konkurenceschopnosti vlády 2018, Graduate School of Public Administration. Seoul National University“ (PDF).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]