Gloria Menéndez Mina - Gloria Menéndez Mina

V tomhle Španělské jméno, první nebo otcovský rodinné jméno je Menéndez Mina a druhé nebo mateřské příjmení je Menéndez.
Gloria Menéndez Mina
Gloria Menéndez Mina.png
narozený
Gloria Menéndez Mina Menéndez

(1913-11-02)2. listopadu 1913
Město Guatemala, Guatemala
Zemřel28. srpna 2014(2014-08-28) (ve věku 100)
Město Guatemala, Guatemala
Národnostguatemalský
Ostatní jménaGloria Menéndez Mina de Padilla (chybně napsaná jako Gloria Méndez Mina)[1]
obsazeníspisovatel, aktivista za práva žen, sufragista

Gloria Menéndez Mina (2. listopadu 1913-28. Srpna 2014) byl guatemalský spisovatel a aktivista za práva žen, který byl zapojen do volební právo žen hnutí v Guatemale. Jako jedna z prvních žen v zemi žurnalistiku řídila časopisy Mujer a Azul. Ve své pozdější kariéře působila jako tisková atašé v Mexiku a byla známá svou knihou, Francisco Javier Mina, héroe de México y España (Francisco Javier Mina, hrdina Mexika a Španělska).

Časný život

Gloria Menéndez Mina Menéndez se narodila 2. listopadu 1913 v Město Guatemala,[2] Guatemala Isaura Menéndez a Tomás Menéndez Mina. Měla dva bratry, Oscara a Rubéna, a děti byly povzbuzovány ve vzdělávání. Její otec byl dříve plukovník v guatemalské armádě[3] a později sloužil na několika administrativních postech pro vládu.[4][5] Její matka byla spisovatelka a podílela se na ženském hnutí.[3][5][6]

Kariéra

Menéndez Mina začala svou kariéru v novinách Nuestro Diario (Náš deník), vedený novinářem Federico Hernández de León.[7] Byla jednou z prvních novinářek v Guatemale a byla přidruženou společností 129 Instituto de Previsión Social del Periodista (Novinářský ústav sociální péče, IPSP).[8] Plodná novinářka, psala pro různé noviny a působila jako ředitelka časopisu Mujer (Žena) z roku 1930 a později časopis Azul (Modrý) z roku 1950.[2][8][9] Menéndez Mina, stejně jako ostatní spisovatelé a šéfredaktori, jako například Malín D'Echevers,[10] novinářka a prezidentka Asociace intelektuálních žen v Guatemale,[11] Josefina Saravia,[10] redaktor Alma América,[12] a Luz Valle, ředitel časopisu Nosotras, vytvořili ve svých publikacích prostor na podporu dalších regionálních autorek.[10]

V roce 1944 Menéndez Mina a Graciela Quan setkali se v kancelářích Azul a založili Unión Femenina Guatemalteca Pro-ciudadanía (Unie guatemalských žen pro občanství, UFGP) usilovat o občanství a volební práva žen v zemi. Quan byl zvolen prezidentem a ženy rekrutovaly další příznivce Angelina Acuña de Castañeda, Rosa Castañeda de Mora Berta Corleto, Elisa Hall de Asturias a Irene de Peyré, mezi ostatními.[1][13] Skupina uskutečnila národní kampaň s cílem zajistit enfranchisement pro ženy z EU ustavující shromáždění povolán v roce 1945, po vypuzení diktátora Prezident Jorge Ubico.[13] Uspořádání kongresů, psaní novinových článků a podávání žádostí členům shromáždění v únoru byly ženy UFGP v nové ústavě úspěšné při získávání občanských práv, včetně hlasování, pro gramotné ženy starší 18 let.[14]

V roce 1947 byla Menéndez Mina jednou z feministek, které organizovaly Primer Congreso Interamericano de Mujeres (První meziamerický kongres žen), který pořádal Unión Democrática de Mujeres ve městě Guatemala. Účelem konference bylo navázat dialog mezi ženami po celé Americe o mezinárodních záležitostech, aby mohly informovat o tvorbě politik a podporovat mír v regionu.[1][15] V roce 1955 byla jednou z 36 nominovaných na Guatemalskou film Žena roku[2] a v 60. letech působila jako tisková atašé v Mexiku.[8]

Smrt a dědictví

Menéndez Mina zemřel doma v Guatemala City dne 28. srpna 2014 a byl pohřben v Los Cipreses hřbitov.[2][8]

Vybraná díla

  • Menéndez Mina, Gloria (1966). Guatemala (ve španělštině). Mexico City: Finisterre, Ekvádor Oº O'O “[Revista de Poesia Universal]. OCLC  803899677.
  • Menéndez Mina, Gloria (1967). Francisco Javier Mina, héroe de México y de España (ve španělštině). Mexico City: Finisterre, Ekvádor Oº O'O “[Revista de Poesia Universal]. OCLC  850982448.

Reference

Citace

  1. ^ A b C Rodríguez de Ita 2001.
  2. ^ A b C d Batres Villagrán 2017, str. 29.
  3. ^ A b Ministerio de Educación Pública 1961, str. 95.
  4. ^ Secretaría de Gobernación y Justicia 1923, str. 164.
  5. ^ A b Quintana 1981, str. 108.
  6. ^ Casaús Arzú 2001, str. 35.
  7. ^ Casaús Arzú 2001, str. 58.
  8. ^ A b C d Trejo Pineda 2014.
  9. ^ Borrayo 2010, str. 2.
  10. ^ A b C Finzer 2008, str. 57.
  11. ^ Rojas Lima 2004.
  12. ^ Bulletin 1935, str. 350.
  13. ^ A b Borrayo 2010, s. 2-3.
  14. ^ Borrayo 2010, str. 4-5.
  15. ^ Miller 1991, str. 125-126.

Bibliografie