Globální systém systémů pozorování Země - Global Earth Observation System of Systems
The Globální systém systémů pozorování Země (GEOSS) byl postaven Skupina pro pozorování Země (GEO) na základě desetiletého prováděcího plánu probíhajícího v letech 2005 až 2015.[1] Společnost GEOSS usiluje o propojení výrobců údajů o životním prostředí a nástrojů na podporu rozhodování s koncovými uživateli těchto produktů s cílem zvýšit význam pozorování Země pro celosvětové problémy. GEOSS si klade za cíl vytvořit globální veřejnou infrastrukturu, která generuje komplexní údaje o životním prostředí v reálném čase, informace a analýzy pro širokou škálu uživatelů. Ředitelkou sekretariátu společnosti Geoss je Barbara Ryan.[2]
Systémy pozorování Země
Pozorování Země systémy se skládají z nástrojů a modelů určených k měření, monitorování a předpovídání fyzikálních, chemických a biologických aspektů systému Země. Bóje plovoucí v oceánech monitorují teplotu a slanost; meteorologické stanice a balóny zaznamenávají trendy v kvalitě ovzduší a dešťové vodě; sonarové a radarové systémy odhadují populace ryb a ptáků; seismické a Globální Polohovací Systém (GPS) stanice zaznamenávají pohyby v zemské kůře a vnitřku; asi 60 a více špičkových environmentálních satelitů skenuje planetu z vesmíru; výkonné počítačové modely generují simulace a předpovědi; a systémy včasného varování vydávají varování pro zranitelné populace.
Tyto různé systémy obvykle fungovaly izolovaně od sebe navzájem. V posledních letech však začaly fungovat sofistikované nové technologie pro shromažďování obrovského množství údajů o pozorování Země téměř v reálném čase a s vysokým rozlišením. Vylepšené předpovědní modely a nástroje podpory rozhodování současně stále více umožňují osobám s rozhodovací pravomocí a dalším uživatelům pozorování Země plně využívat tento rozšiřující se proud informací.
Vzhledem k tomu, že investice do pozorování Země nyní dosahují kritického množství, je možné propojit různé pozorovací systémy dohromady a vytvořit celkový obraz stavu Země. Protože náklady a logistika rozšiřování pozorování Země jsou skličující pro každý jednotlivý národ, propojení systémů prostřednictvím mezinárodní spolupráce také nabízí úsporu nákladů.
Implementace
Jako síťový systém vlastní GEOSS všichni členové GEO a zúčastněné organizace. Partneři udržují plnou kontrolu nad komponenty a činnostmi, kterými přispívají do systému systémů.[3] Implementace je sledována prostřednictvím pracovního plánu skládajícího se z více než 70 úkolů. Každý úkol podporuje jednu z devíti společensky prospěšných nebo čtyř příčných oblastí a je prováděn zainteresovanými členy a zúčastněnými organizacemi. Vlády a organizace také pokročily v GEOSS tím, že přispěly řadou „raných úspěchů“; těchto „prvních 100 kroků k GEOSS“ bylo představeno na ministerském summitu v Kapském Městě v roce 2007.
Propojení pozorovacích systémů vyžaduje společné standardy pro architekturu a sdílení dat. Architektura systému pozorování Země odkazuje na způsob, jakým jsou jeho komponenty navrženy tak, aby fungovaly jako celek. Každá součást GEOSS musí být zahrnuta do registru GEOSS a nakonfigurována tak, aby mohla komunikovat s ostatními zúčastněnými systémy. Každý přispěvatel do GEOSS se navíc musí přihlásit k principům sdílení dat GEO, jejichž cílem je zajistit úplnou a otevřenou výměnu dat, metadat a produktů. Tyto otázky jsou zásadní pro úspěšné fungování systému GEOSS.[4][5][6][7]
GEOSS bude šířit informace a analýzy přímo k uživatelům. GEO vyvíjí GEOPortál jako jedinou internetovou bránu k datům produkovaným GEOSS. Účelem GEOPortálu je usnadnit integraci různých datových souborů, identifikovat relevantní data a portály přispívajících systémů a přístupové modely a další nástroje na podporu rozhodování. Pro uživatele, kteří nemají dobrý přístup k vysokorychlostnímu internetu, zavedla společnost GEO GEONETCast, systém čtyř komunikačních satelitů, které přenášejí data do levných přijímacích stanic udržovaných uživateli.[8]
V současné době se GEONETCast zdá být ještě v plenkách, ale některé nástroje již byly vypracovány. The Sada nástrojů GEONETCast byl zpřístupněn a obsahuje nástroje pro přístup k některé radarové nadmořské výšce, vegetaci, satelitní predikci a námořním informacím.[9] Další užitečné informace dostupné na GEONETCastu jsou informace o vegetaci a pouštních kobylkách poskytované v rámci projektu DevCoCast, který je dílčím projektem GEONETCast.[10][11]
Skupiny uživatelů
Rostoucí poptávka po datech a informacích z pozorování Země je hnací silou GEOSS. Plán implementace GEOSS identifikuje devět odlišných skupin uživatelů a použití, které nazývá „Oblasti společenských výhod “. Těmito devíti oblastmi jsou katastrofy, zdraví, energie, klima, voda, počasí, ekosystémy, zemědělství a biologická rozmanitost. Mezi současné a potenciální uživatele patří osoby s rozhodovací pravomocí ve veřejném a soukromém sektoru, manažeři zdrojů, plánovači, záchranáři a vědci.[12][13][14][15]
Související iniciativy
GEOSS lze charakterizovat jako příspěvek k založení a infrastruktura prostorových dat. Je to jedna ze tří souvisejících iniciativ, které jsou předmětem GIGAS (GEOSS, INSPIRE a GMES harmonizační projekt pod záštitou EU 7. rámcový program.[16]
Zúčastněné organizace
- AARSE: Africká asociace dálkového průzkumu životního prostředí
- ACCREC: Africké středisko pro výzkum změny klimatu
- ADIE: Sdružení pro rozvoj informací o životním prostředí
- ADPC: Asijské centrum připravenosti na katastrofy
- Nadace Afriterra
- APN: Asijsko-pacifická síť pro výzkum globálních změn
- CATHALAC: Vodní centrum pro vlhké tropy Latinské Ameriky a Karibiku
- CEOS: Výbor pro družice pro pozorování Země
- CEDARE: Centrum pro životní prostředí a rozvoj pro arabský region a Evropu
- CGMS: Koordinační skupina pro meteorologické satelity
- CMO: Karibská meteorologická organizace
- COSPAR: Výbor pro vesmírný výzkum
- DIVERSITAS
- EARSC: Evropská asociace společností dálkového průzkumu Země
- ECMWF: Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí
- EHP: Evropská agentura pro životní prostředí
- EIS-AFRIKA: Environmentální informační systémy - AFRIKA
- EPI: Pulzní institut pro životní prostředí
- ESA: Evropská kosmická agentura
- ESEAS: Evropská služba hladiny moře
- EUMETNET: Síť evropských meteorologických služeb - Kompozitní pozorovací systém
- EUMETSAT: Evropská organizace pro využívání meteorologických satelitů
- Průzkumy EuroGeo: Sdružení geologických průzkumů Evropské unie
- FAO: potravinářská a zemědělská organizace Organizace spojených národů
- FDSN: Mezinárodní federace sítí digitálního seismografu
- GBIF: Globální informační zařízení o biologické rozmanitosti
- GCOS: Globální systém pro sledování klimatu
- GSDI: Globální infrastruktura prostorových dat
- GOOS: Globální systém pozorování oceánu
- GTOS: Globální pozemský pozorovací systém
- IAG: Mezinárodní asociace geodézie
- ICSU: Mezinárodní rada pro vědu
- IEEE: Institute of Electrical and Electronics Engineers
- IGBP: Mezinárodní program geosféra-biosféra
- IGFA: Mezinárodní skupina finančních agentur pro výzkum globálních změn
- JÁ ON Delft Institute for Water Education
- IHO: Mezinárodní hydrografická organizace
- IISL: Mezinárodní institut pro vesmírné právo
- INKOZE: Mezinárodní rada pro systémové inženýrství
- IO3C: Mezinárodní komise pro ozon
- MOV: Mezivládní oceánografická komise
- ISCGM: Mezinárodní řídící výbor pro globální mapování
- ISDR: Mezinárodní strategie pro snižování katastrof
- ISPRS: Mezinárodní společnost pro fotogrammetrii a dálkový průzkum Země
- OGC: Otevřete geoprostorové konsorcium
- POGO: Partnerství pro pozorování globálního oceánu
- Sálavá Země
- RFF: Zdroje pro budoucnost
- SICA / CCAD: Středoamerická komise pro životní prostředí a rozvoj
- SOPAC: South Pacific Applied Geoscience Commission
- UNCBD: Úmluva OSN o biologické rozmanitosti
- UNEP: Program OSN pro životní prostředí
- UNESCO: Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu
- UNFCCC: Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
- JEDNOTKA: Institut OSN pro vzdělávání a výzkum
- UNOOSA: Úřad OSN pro záležitosti vesmíru
- UNU-EHS: Univerzita OSN - Institut pro životní prostředí a lidskou bezpečnost
- WCRP: Světový program pro výzkum klimatu
- WFPHA: Světová federace asociací veřejného zdraví
- WMO: Světová meteorologická organizace
Oblasti společenských výhod
Oblasti společenských výhod (SBA)[17] je osm environmentálních zájmových oblastí, z nichž všechny se týkají klima, kolem kterého vyvíjí své úsilí projekt GEOSS. Patří sem níže uvedené kategorie a podkategorie.
Byl vytvořen předběžný hierarchický slovník.[Citace je zapotřebí ] V současné době je hierarchický slovník strukturující tyto kategorie společenských výhod a jejich podkategorií k dispozici pouze v angličtině. Překlady pro francouzskou, španělskou a italskou verzi však vytvořily Claudia Cialone a Kristin Stock z Centra pro geoprostorové vědy (CGS) na University of Nottingham, Velká Británie, za přispění řady lidí z EU Consiglio Nazionale delle Ricerche (CNR) v Itálii, na univerzitě v Zaragoze a v Evropské unii Společné výzkumné středisko (JRC). Překlady byly také provedeny pro slovinskou verzi SBA biotehnickou fakultou Univerzita v Lublani, SI.
Odolnost proti katastrofám
Účelem tohoto SBA je zvýšit systém systému pozorování Země chránit lidské životy před přírodní rizika jako tsunami, moře a jezero led, povodně, sopečné erupce, divoké požáry atd.
Dohled nad veřejným zdravím
Zdraví SBA má rozumět a předcházet faktorům prostředí souvisejícím s lidskými chorobami. Některé podkategorie zahrnuté v tomto koncernu infekční choroby, dýchací problémy, stres prostředí, náhodné smrt a zranění a tak dále.
Řízení energie a nerostných zdrojů
Tento SBA se zabývá ochranou a operacemi souvisejícími s energetickými zdroji a jejich obnovitelností. Některé příklady podkategorií pro toto pole jsou: průzkum ropy a zemního plynu, rafinace a doprava operace, obnovitelná energie operace, globální energetický management atd..
Řízení vodních zdrojů
Téma vody je vlastní hydrologické výzkum, hodnocení a řízení a dopad lidí na EU koloběh vody. Tato oblast zahrnuje zájmová podpole, například globální biogeochemie, rybolov a místo výskytu, telekomunikace a navigace, předpovědi atd.
Infrastruktura a doprava
Tato kategorie poskytuje informace o podpoře pozorování Země pro plánování, monitorování a správu infrastruktury (přehrady, silnice, železnice, přístavy a potrubí) a dopravy (letecká, pozemní a námořní).
Zabezpečení potravin a udržitelné zemědělství
Tato oblast zájmu zahrnuje všechny tyto zemědělské činnosti nebo související témata, jako je pastva systémy, hospodářský obchod se zemědělskými produkty, pro monitorování globálního stavu jídlo včetně prevence dezertifikace.
Biodiverzita a udržitelnost ekosystémů
Tato oblast je určena k šíření informací souvisejících s vyšetřováním na internetu genetická rozmanitost z druh a obecněji na přírodní zdroje různých ekosystémy a služby dostupné pro jejich ochranu.
Reference
- ^ Americká agentura na ochranu životního prostředí
- ^ Skupina pro pozorování Země - ředitel sekretariátu GEO Archivováno 10. října 2008, v Wayback Machine
- ^ Evropská komise
- ^ „Directions Magazine“. Archivovány od originál dne 04.08.2007. Citováno 2008-01-25.
- ^ "Ústav elektrotechnických a elektronických inženýrů". Archivovány od originál dne 19. 10. 2007. Citováno 2008-01-25.
- ^ Registry GEOSS
- ^ Reuters
- ^ Associated Press
- ^ Informace dostupné na GEONETCast
- ^ „Užitečná data z projektu DevCoCast“. Archivovány od originál dne 2012-01-28. Citováno 2011-05-09.
- ^ ENDELEO, užitečná mapa vegetace umožňující srovnání vegetace v čase, součást projektu DevCoCast „Keňské lesy“
- ^ Globální informační zařízení o biologické rozmanitosti
- ^ GEO Energetické společenství praxe
- ^ Reuters
- ^ Christian Science Monitor
- ^ „Fórum GIGAS“. Archivovány od originál dne 14. 8. 2009. Citováno 2009-08-05.
- ^ Oblasti společenských výhod GEO
- Chuvieco, Emilio (2008) Pozorování Země globálních změn: Úloha satelitního dálkového průzkumu Země při sledování globálního prostředí Springer ISBN 9781402063572 strana 10
- Luzeaux, Dominique; Ruaul, Jean-René (eds) (2013) Systémy systémů John Wiley & Sons ISBN 9781118619803 str. 215-218
externí odkazy
![]() | Tento článek je Použití externí odkazy nemusí dodržovat zásady nebo pokyny Wikipedie.Září 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
- Seznam webových stránek organizací účastnících se GEO
- GEOSS Best Practices Wiki, příspěvky sítě uživatelů GMES
- Kanadská skupina pro pozorování Země
- Německé GEO
- Rakouský GEO
- Evropská komise
- Evropa GMES
- CATHALAC
- Nizozemsko a GEO
- USA GEO
- USA NOAA
- US EPA
- Fórum GIGAS
- Jihoafrická síť pro pozorování životního prostředí
![]() | tento článek potřebuje další nebo konkrétnější Kategorie.Září 2020) ( |