Globální index konektivity - Global Connectivity Index

The Globální index konektivity (GCI) je komplexním průvodcem pro tvůrce politik a vedoucí představitele průmyslového odvětví při vytváření plánu digitální ekonomiky. GCI se vyvinulo a zvýšilo počet národů sledovaných v jeho žebříčku a neustálým posilováním metodologie a výzkumných standardů, které zaměstnává. Růst databáze GCI od vydání prvního indexu v roce 2014 nabízí tvůrcům politik praktické postřehy a doporučení, co je třeba k úspěchu v digitální ekonomice.

Rozsah

Dnes GCI^[1] sleduje a srovnává pokrok 79 zemí směrem k digitální ekonomice. Její základní metodika analyzuje 40 indikátorů, které identifikují pokrok dosažený v souhře investic do ICT, přijetí technologie, uživatelské zkušenosti a rozvoje trhu. Na základě těchto kritérií index přiřadí každému GI skóre „skóre GCI“ na základě realistické budoucí cílové hodnoty. Pohyb dokonce jediného bodu GCI z roku na rok je významným odrazem pokroku země směrem k digitální ekonomice.

GCI nabízí jedinečný rámec výzkumu, který umožňuje posoudit digitální transformaci národa tím, že vedle technologických předpokladů - širokopásmové připojení, cloud, AI a internet věcí (IoT) zkoumá čtyři ekonomické pilíře, konkrétně nabídku, poptávku, zkušenosti a potenciál. Podle této proprietární metodologie výzkumu jsou tři klastry národů seskupeny podle jejich GCI pozice a HDP na obyvatele. Tři klastry GCI - Startéry (GCI skóre 23-39), Adoptery (skóre 40-64) a Frontrunners (skóre 65-85) - tvoří téměř 95% globálního HDP.

Většina indexů ICT se zaměřuje na jednu technologickou oblast, jako je širokopásmové připojení, cloud, datové centrum nebo jiné technologické nástroje. Co odlišuje GCI je to, že je to jediný dostupný index, který jde hlouběji do klíčových technologických oblastí a zároveň měří jejich kolektivní dopad na digitální ekonomiku. Kromě čtyř základních aktivátorů technologií zohledňuje GCI také další ukazatele, jako jsou pracovní síla, zákony o ICT a služby e-Governmentu. Považuje se to za autoritativní zdroj, který informuje tvůrce politik a vůdce odvětví o investicích, přijetí, kvalitě a potenciálu jejich národů ve srovnání s jejich vrstevníky, jakož io souvisejícím dopadu na digitální ekonomiku.

Klíčové poznatky

Rozšíření globální digitální propasti

Opakujícím se tématem GCI je, že Frontrunners táhnou daleko před národy, které jsou nižší ve spektru GCI S-křivky. Prohlubující se propast naznačuje verzi ICT sociologického „Matthew Effect“, kde „bohatí bohatnou a chudí chudší“ na základě akumulované výhody v průběhu času. Tvůrcům politiky v zemích Adopters, zejména v zemích Starters, se doporučuje, aby zvážili prohlubující se nerovnost nerovnosti, protože to může mít dlouhodobé důsledky pro jejich schopnost konkurovat a udržet ekonomický růst.

Společnost Frontrunners, která v průběhu let značně investovala do infrastruktury ICT, však zaznamenala stagnaci růstu kvůli tomu, že nyní vyčerpala velkou část této infrastruktury. Pro podporu udržitelného růstu se doporučuje zemím nebo organizacím zaměřit se na účast na globální spolupráci prospěšné pro všechny. GCI 2019 nastiňuje pět rolí potřebných k vývoji takových globálních ekosystémů Intelligent Connectivity. Jedná se o subjekty s rozhodovací pravomocí (země, organizace nebo podniky), vědci v oblasti dat, společnosti v oblasti ICT, sběratelé dat a koncoví uživatelé. Tyto role spolupracují a vzájemně využívají své silné stránky k vytváření hodnoty pro všechny účastníky: národy, podniky i veřejnost.

Porovnání zpráv GCI za období čtyř let od roku 2015 do roku 2019 ukazuje významný posun v žebříčku zemí. Ve zprávě GCI 2019 viděla většina ze 79 zemí v žebříčku zlepšení celkového skóre GCI.

Země	Rank GCI 2019	Rank GCI 2018	Rank GCI 2017	Rank GCI 2016	Rank GCI 2015
Spojené státy	1	1	1	1	1
Švýcarsko	2	4	3	2	4
Švédsko	3	3	4	4	2
Singapur	4	2	2	3	3
Dánsko	5	5	5	7	8
Japonsko	6	9	6	5	9
Finsko	7	7	7	8	7
Norsko	8	11	9	9	6
Spojené království	9	6	10	11	12
Holandsko	10	8	13	10	11
Austrálie	11	10	8	12	10
Nový Zéland	12	12	12	13	13
Jižní Korea	13	13	11	6	5
Kanada	14	15	15	17	16
Německo	15	16	14	14	15
Lucembursko	16	14	16	15	14
Francie	17	18	17	18	18
Irsko	18	17	20	20	20
Rakousko	19	19	18	16	19
Belgie	20	20	19	19	17
Estonsko	21	21	21	21	23
Španělsko	22	23	22	22	21
Spojené arabské emiráty	23	22	23	23	22
Portugalsko	24	24	24	24	24
Česká republika	25	25	25	25	27
Čína	26	29	32	38	39
Itálie	27	28	27	27	25
Litva	28	27	28	28	29
Slovinsko	29	26	26	26	26
Malajsie	30	30	29	30	34
Maďarsko	31	32	30	29	31
Slovensko	32	31	31	32	30
Chile	33	33	33	36	45
Bulharsko	34	42	44	44	44
Uruguay	35	36	36	40	41
Polsko	36	34	35	39	36
Rumunsko	37	35	37	35	37
Řecko	38	40	43	42	40
Chorvatsko	39	38	41	41	35
Bahrajn	40	37	40	34	32
Rusko	41	39	38	37	38
Omán	42	43	34	31	28
Saudská arábie	43	41	39	33	33
Brazílie	44	44	42	43	42
krocan	45	46	46	46	47
Kuvajt	46	45	45	45	43
Bělorusko	47	47	47	49	48
Argentina	48	49	49	48	51
Kazachstán	49	48	48	47	46
Ukrajina	50	54	55	55	56
Mexiko	51	50	53	54	50
Jižní Afrika	52	51	54	53	54
Srbsko	53	52	50	52	49
Thajsko	54	53	52	51	53
Kolumbie	55	55	51	50	52
Peru	56	56	56	56	58
Vietnam	57	60	61	57	60
Egypt	58	58	64	63	59
Filipíny	59	59	57	59	62
Ekvádor	60	57	59	61	61
Maroko	61	61	62	64	63
Indonésie	62	62	60	62	64
Libanon	63	66	65	65	65
Jordán	64	63	58	58	57
Indie	65	67	67	67	66
Venezuela	66	65	63	60	55
Paraguay	67	64	66	66	67
Alžírsko	68	69	69	71	71
Bolívie	69	68	68	68	69
Botswana	70	70	72	70	73
Ghana	71	71	70	72	70
Keňa	72	72	71	69	68
Bangladéš	73	76	75	76	77
Namibie	74	73	73	73	72
Nigérie	75	74	74	75	74
Pákistán	76	75	76	74	78
Tanzanie	77	78	77	77	76
Uganda	78	77	78	78	75
Etiopie	79	79	79	79	79

Klíčová zjištění GCI (2015-2019)

Rok	Klíčová zjištění GCI
2019	AI má vzestupný potenciál Národy napříč spektrem GCI objevují v roce 2019 „potenciál pro růst AI“. Země s nejvyšším skóre GCI mohou využít inteligentní konektivitu k urychlení ekonomického růstu až 2,4krát rychleji než jiné národy pro každé zlepšení bodu GCI.
2018^[2]	AI mění inteligentní konektivitu na bránu pro nový cyklus ekonomického růstu. Připravenost na AI je nedílnou součástí úspěchu v digitální ekonomice. Připravenost AI hodnotí, zda země splnila tři předpoklady pro AI: výpočetní výkon, označená data a algoritmy.
2017^[3]	Zákon zvyšování návratnosti investic do infrastruktury ICT - každý další investovaný 1 USD může do roku 2025 přinést růst HDP až 5 USD: Dalších 10% investic do infrastruktury ICT každý rok začleněných do ekonomického hlavního plánu počínaje rokem 2016 by v průběhu času mělo multiplikační efekt, který by do roku 2025 mohl globální ekonomice přidat HDP 17,6 bilionu USD. Ve skutečnosti se potenciální dopad rovná přibližně velikosti HDP Evropské unie v roce 2016. Při použití tohoto režimu ekonomických dopadů GCI 2017 zjistí, že každá další investice do infrastruktury ICT v hodnotě 1 USD může přinést návrat HDP ve výši 3 USD v 2016, 3,70 USD v roce 2020 a potenciální návratnost 5 USD v roce 2025.
2016^[4]	Dopad 1 bodu GCI: Skóre GCI nejsou abstraktní čísla, ale mají reálný vliv na ekonomický růst. Pohyb skóre GCI pouze o 1 bod koreluje s: 2,3% nárůstem produktivity, 2,2% nárůstem inovací a 2,1% zvýšením národní konkurenceschopnosti.
2015^[5]	Budování infrastruktury IKT je zásadní pro konkurenceschopnost země: 20% nárůst investic do IKT zvýší HDP země o 1%.
2014^[6]	100 miliard připojení do roku 2025 s produkcí 175 zettabytů dat ročně: Do roku 2025 bude globálně vygenerováno až 100 miliard připojení, z nichž 90% bude pocházet z inteligentních senzorů. Toto zvýšení bude způsobeno tím, že podniky začnou využívat internet. Využitím konektivity pro zefektivnění obchodních procesů, snížení nákladů a zvýšení efektivity budou podniky řídit inovace a přesouvat zaměření od internetu orientovaného na spotřebitele k průmyslovému.

Rozdíly mezi třemi klastry GCI - Starters, Adopters a Frontrunners

Startér: Průměrný HDP na obyvatele: 3 800 USD GCI skóre: 23-39 Tyto národy jsou v rané fázi budování infrastruktury ICT. Zaměřují se na rozšiřování konektivity, aby více lidí získalo přístup k digitální ekonomice.

Adopter: Průměrný HDP na obyvatele: 17 200 USD Skóre GCI: 40–64 zemí v tomto klastru zažívá největší růst HDP díky investicím do ICT infrastruktury. Zaměřují se na zvyšování poptávky po vysokorychlostním připojení s cílem usnadnit digitalizaci odvětví a hospodářský růst.

Frontrunner: Průměrný HDP na obyvatele: 58 100 USD | GCI skóre: 65-85 Tyto národy jsou hlavně rozvinuté ekonomiky, které se zaměřují na zlepšování uživatelských zkušeností. Jejich priorita se přesouvá k investicím do velkých dat a IoT k rozvoji chytřejší a efektivnější společnosti.

Metodika GCI

GCI má jedinečný výzkumný model, který obsahuje 40 indikátorů, které lze analyzovat z hlediska čtyř ekonomických pilířů a čtyř technologických předpokladů. Na základě těchto indikátorů GCI plně a objektivně měří, analyzuje a předpovídá sledované ekonomiky; kvantifikuje cestu transformace digitální ekonomiky, kterou procházejí; a poskytuje referenční nástroj pro tvůrce politik a vůdce odvětví. Čtyři ekonomické pilíře jsou nabídka, poptávka, zkušenosti a potenciál IKT. Čtyři umožňující technologie jsou širokopásmové připojení, cloudové služby, AI a IoT.

První zpráva publikovaná v roce 2014 zahrnovala 25 zemí a 10 průmyslových odvětví, včetně financí, výroby, vzdělávání, dopravy a logistiky, které představovaly 95% celosvětového HDP. Zpráva GCI 2015 nejprve pokrývala 50 zemí s 38 ukazateli. Ve zprávě GCI 2016 byly zavedeny dva nové ukazatele, které celkový počet zvýšily na 40. GCI 2016 navíc zahrnovala také aktualizované definice (např. Nahrazení pokrytí 3G pokrytím 4G) na základě pokroku v oblasti IKT. V roce 2018 GCI rozšířila působnost z 50 na 79 zemí. Metodika výzkumu byla v roce 2019 opět rozšířena přidáním nového obvodu AI, který zahrnuje: Vytváření dat, AI investice, robotiku s umělou inteligencí a potenciál AI. Ve stejném roce bylo také sloučeno pět základních technologií Intelligent Connectivity do čtyř: Broadband, Cloud, IoT a AI.

Vliv

GCI se postupně stala globálním měřítkem pro hodnocení digitální transformace. Citovalo jej více než 30 autoritativních agentur včetně: Accenture,^[7] Asia Development Bank Institute,^[8] APEC Business Advisory Council,^[9] CITADELA,^[10] Ernst & Young,^[11] Interamerická rozvojová banka,^[12] Mezinárodní telekomunikační unie,^[13] GSMA,^[14] G20^[15] a Centrum pro transatlantické vztahy.^[16]

Reference

[1] „Globální index konektivity“.

[2] „Global Connectivity Index 2018“ (PDF).

[3] „Global Connectivity Index 2017“.

[4] „Global Connectivity Index 2016“ (PDF).

[5] „Global Connectivity Index 2015“ (PDF).

[6] „Global Connectivity Index 2014“.

[7] „Digitální Čína 2020: Akční plán pro čínské podniky“ (PDF).

[8] „Pravidla trans-tichomořského partnerství pro digitální obchod v Asii“ (PDF).

[9] „Podpora hospodářského růstu přeshraničním elektronickým obchodem v APEC: Posílení postavení malých a středních podniků a odstranění překážek“ (PDF).

[10] „Index mobilního připojení: Metodika“.

[11] „Pohon Indie na bilionovou digitální ekonomiku“ (PDF).

[12] „Exponenciální distribuce digitální ekonomiky“.

[13] „S Pol Broadband“ (PDF).

[14] „Index mobilního připojení: Metodika“ (PDF).

[15] „Digitální infrastruktura G20: Překonání digitální propasti v rozvíjejících se ekonomikách“ (PDF).

[16] „Transatlantická ekonomika 2018“ (PDF).

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]