Giovanni Manardo - Giovanni Manardo - Wikipedia
Giovanni Manardo | |
---|---|
![]() | |
narozený | 24. července 1462 Ferrara, Itálie |
Zemřel | 8. března 1536[1] Ferrara, Itálie |
obsazení | Lékař, botanik |
Giovanni Manardo (také známý jako Manardi nebo Mainardi; Latinský: Iohannes Manardus; 24. července 1462 - 8. března 1536[1]) byl Ital lékař, botanik, a humanista.
Životopis
Narodil se ve staré rodině Ferrara, Manardo byl následovníkem Leoniceno, kterého vystřídal v roce 1525 jako předseda medicíny u University of Ferrara.[2] Poté, co začal učit v University of Ferrara, pracoval jako osobní lékař Pico della Mirandola od roku 1493 do roku 1504. Od roku 1513 do roku 1518 byl dvorním lékařem u Jagellonský králové Maďarska, Vladislava II a jeho syn, Louis II.[3] Poté se vrátil do domácnosti Este ve Ferrara, aby zajistil zdraví Alfonso d'Este. V roce 1533 byl u dalšího studenta z Leonicena, Ludovico Bonaccioli [to ], jeden z lékařů, kteří se pokusili vyléčit Ludovico Ariosto.
V roce 1494, po smrti Giovanni Pico della Mirandola, Manardo dohlížel na zveřejnění jeho Disputationes adversum Astrologiam divinatricemVe kterém filozof kritizoval astrologické víry a praktiky a označil jasný rozdíl mezi astronomií (matematická nebo spekulativní astrologie), která studovala harmonickou realitu vesmíru, a astrologií (soudní nebo věštící astrologií), která údajně odhalila budoucnost lidí podle na astrální spojky. Manardo se také účastnil debat o syfilis, zejména ve Ferrara a Lipsko, kde napsal brožuru nazvanou De erroribus Symonis Pistoris de Lypczk circa morbum gallicum, publikováno v roce 1500 v Norimberk.[4]
Zatímco Manardo již ve svém komentáři ukázal svou schopnost aplikovat filologické principy na lékařskou vědu Galene je Ars Parva, jeho humanistická erudice byla doložena zejména v jeho Epistolae Medicinales[5] který se začal uvolňovat po kouscích počínaje rokem 1528, ale který byl plně publikován až po jeho smrti v roce 2006 Basilej v roce 1540, poté prošel řadou posmrtných vydání Epistolae spojil tradice rad, fór a filologických diskusí o medicíně a botanice do oblasti farmakologické terminologie.[6] The Epistolae, kromě kritiky botanických znalostí informovaných Arabská medicína, popsal prašníky květin (patřících do krytosemenné rostliny ) poprvé a měl zvláštní vliv na François Rabelais kdo jej znovu publikoval v Lyon, protože v Manardově díle viděl jak užitečný příspěvek k obnovení prestiže medicíny, kterou kdysi požívala ve starověku, tak autoritativní hlas, který stojí za obnovou kultury.[7]
Publikace
- —— (1528). Epistolae medicales: in quibus multa recentiorum errata, & antiquorum decreta reserantur ... (v latině). Lutetia [Paříž]: Apud Christianum Vuechel. OCLC 14320413.
- —— (1536). V Primum Artis Paruæ Galeni Librum Cõmentaria, Iam Primum Recens Nata & itadita: Quibus Ne Quid Studiosus Lector Desiderare Possit, Additum Est & Proœmiũ. Apud Jo. Bebelium. OCLC 53048041.
- —— (1540). En postremum tibi damus, lektor kandidátů, Ioannis Manardi medici Ferrariensis, sua tempestate omnium medicinae professorum per uniuersam Italiam, Galeni doctrina & Arabum censura celeberrimi, & optimè meriti, Epistolarum medicinaliu [m]; libros XX: è quibus ultimo duo v hac editione primu [m]; přístupová cesta, nepsaná epizoda, iandudum desiderata, de morbis interioribus, quam utinam immatura morte non praeuentus, totam absoluere potuisset. Eiusdem v Ioanu. Mesue de simplicia & composita annotationes & censur & [a] e, omnibus practicae studiosis adeò essentialariae, ut sine harum cognitione aegrotantibus recte consulere nemo possit. Adiecto indice Latino & Graeco, utroq [ue] copiosissimo. Apud Mich. Isingrinium. OCLC 50160181.
- —— (1549). Epistolarum medicinalium libri XX. Ejusdem v Joan. Mesue simplicia et composita annotationes et censurae ... Adjecto indice Latino & Graeco, utroque copiosissimo (v latině). Ex officina Godefridi & Marcelli Beringorum fratrum. OCLC 11306222.
Viz také
- Antonio Musa Brassavola (1500-1555)
- Giorgio Valla (1447-1500)[8]
- Ludovico Ariosto (1474-1533)
- Ludovico Bonaccioli [to ] (1475-1536)[9]
Reference
- ^ A b Margherita Palumbo nel Dizionario Biografico degli Italiani, vedi Bibliografia, indica nel 7 marzo il giorno del decesso: "Afflitto dalla podagra e dalla nefrite, il M. morì a Ferrara il 7 marzo 1536".
- ^ Oltre agli atti del convegno cit. v bibliografii, srov. il classico profilo di G. Tiraboschi, Storia della letteratura italiana, t. VII, Firenze 1810, s. 645–647.
- ^ K. Pajorin, Giovanni Jacopo Monardo: lékař maďarských králů, v «Orv Hetil», CXIII (1972), n. 36, s. 2177–2179.
- ^ L.V. Gerulaitida, Incunabula na syfilisu, in «Fifteenth-Century Studies», sv. XXIX, 2004s. 89.
- ^ Ioannes Monardi medici ferrariensis ... Epistolum medicinalium Lib. XX, ve Venetiis, apud P. Schoeffer 1542
- ^ D. Mugnai-Carrara, Epistemologické problémy v komentáři Giovanniho Mainardiho ke Galenovi Ars Parva, A. Grafton - N.G. Siraisi (ed.), Přírodní údaje. Příroda a disciplíny v renesanční Evropě, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge 1999, s. 254.
- ^ R. Scalamandrè, Rabelais, il Polifilo e la botanica, v Idem, Rabelais e Folengo e altri studi sulla letteratura francese del '500, Edizioni di storia e letteratura, Roma 1998, s. 27.
- ^ Laboratoře WMF peoplesearch: Giorgio Valla
- ^ Treccaniho životopisný slovník: Ludovico Bonaccioli
Zdroje
- „Atti del convegno internazionale per la celebrazione del V centenario della nascita di Giovanni Manardo, 1462-1536 "(Ferrara, 8. – 9. Prosince 1962), University of Ferrara, 1963.
- D. Mugnai-Carrara, Epistemologické problémy v komentáři Giovanniho Mainardiho ke Galenovi Ars Parva, A. Grafton & N.G. Siraisi (ed.), Přírodní údaje. Příroda a disciplíny v renesanční Evropě, Massachusetts Institute of Technology, Cambridge 1999, s. 251–274.
- M. Palumbo, “MANARDI (Manardo), Giovanni ", v Dizionario Biografico degli Italiani, Svazek 68, Roma, Istituto dell'Enciclopedia Italiana, 2007.
- P. Zambelli, Giovanni Mainardi e la polemica sull'astrologia, v L'opera e il pensiero di Giovanni Pico della Mirandola nella storia dell'umanesimo, Atti del convegno internazionale (Mirandola, 15. – 18. Září 1963), sv. II, Florencie, 1965, s. 205–279.
externí odkazy
- "Scheda autorita del "Sistema Bibliotecario Nazionale"" (v italštině).[trvalý mrtvý odkaz ]
- „Manardi (o Manardo), Giovanni“. Enciclopedie online (v italštině). Treccani.it L'Enciclopedia italiana. Citováno 9. prosince 2016.