Giovanni Garzia Mellini - Giovanni Garzia Mellini - Wikipedia
Ctihodný Giovanni Garzia Mellini | |
|---|---|
| Kardinál-biskup z Frascati | |
 | |
| Kostel | katolický kostel |
| V kanceláři | 1629 |
| Předchůdce | Andrea Baroni Peretti Montalto |
| Nástupce | Marcello Lante della Rovere |
| Objednávky | |
| Zasvěcení | 12. června 1605 podleLudovico de Torres (kardinál) |
| Stvořen kardinálem | 11. září 1606 |
| Hodnost | Kardinál-biskup |
| Osobní údaje | |
| narozený | 1562 Florencie, Itálie |
| Zemřel | 2. října 1629 Řím, Itálie |
| Národnost | italština |
Giovanni Garzia Mellini (jeho křestní jméno je také vykresleno Giangarzia zatímco jeho prostřední jméno je také vykresleno Garsia) (1562 - 2. října 1629) byl římskokatolický prelát, který sloužil jako Kardinál-biskup z Frascati (1629), Kardinál-kněz z San Lorenzo v Lucině (1627–1629), Camerlengo z Sacred College of Cardinals (1623–1625), Arcikněz baziliky di Santa Maria Maggiore (1622–1629), Kardinál-kněz z Santi Quattro Coronati (1608–1627), Arcibiskup (osobní titul) Imoly (1607–1611) a Apoštolský nuncius do Španělska (1605–1607).[1]
Životopis
Giovanni Garzia Mellini se narodil do šlechtické římské rodiny v roce Florencie, Itálie v roce 1562, syn Maria Milliniho a Ortensie Jacovacci.[1] Pochází z rodiny kardinálů, kteří sloužili před ním i po něm: Giovanni Battista Mellini (instalováno 1476); jeho strýc, Giambattista Castagna (později Papež Urban VII ) (nainstalováno 1583); Savo Millini (instalováno 1681); a Mario Millini (nainstalováno 1747).[1] Vystudoval právo u svého strýce Giambattisty Castagny.[1]
V letech 1585 až 1590 působil jako konziliární právník Papež Sixtus V..[1] V roce 1591 byl jmenován auditorem Posvátná římská Rota.[1] Během papežství Papež Klement VIII, šel do Francie s kardinálem Pietro Aldobrandini vyjednat sňatek Marie Medicejská králi Henri IV.[1] 1. června 1605 byl jmenován Titulární arcibiskup z Kolosy podle Papež Lev XI a dne 12. června 1605 vysvěcen biskupem Ludovico de Torres (kardinál), Arcibiskup z Monreale, s Valeriano Muti, Biskup Città di Castello, a Gaspare Paluzzi degli Albertoni, Biskup Sant'Angelo dei Lombardi e Bisaccia, sloužící jako spolusvětitelé.[1][2] Dne 20. června 1605 byl jmenován jako Apoštolský nuncius do Španělska kde působil do 22. května 1607.[1][2] 11. září 1606 byl povýšen na kardinála Papež Pavel V. a jmenován Biskup z Imoly dne 7. února 1607.[1][3][4] Dne 7. ledna 1608 obdržel titul kardinála-kněze z Santi Quattro Coronati.[1][2] Dne 27. června 1611 rezignoval na Biskup z Imoly.[2] Působil jako římský generální vikář (1610-1629) a sekretář Nejvyšší posvátná kongregace římské a univerzální inkvizice (1616-1629).[1]
Zatímco byl kardinál, účastnil se konkláve z roku 1621 který zvolil Papež Řehoř XV; a konkláve z roku 1623 který zvolil Papež Urban VIII.[1][2] V roce 1622 byl jmenován arciknězem z Bazilika Santa Maria Maggiore.[1] 6. srpna 1623 byl zvolen jako Camerlengo z Sacred College of Cardinals a znovu zvolen 15. ledna 1624; sloužil až do 13. ledna 1625.[1][2] Dne 14. dubna 1627 získal titul kardinála-kněze z San Lorenzo v Lucině a arcikněz patriarchální liberijské baziliky.[1][2] Dne 20. srpna 1629 byl jmenován Kardinál-biskup z Frascati, titul, který držel až do své smrti 2. října 1629 v Řím.[1][2] Je pohřben v kostele Santa Maria del Popolo.[1]
Biskupská posloupnost
Byl biskupem hlavní vysvěcovač z:[2]
- Giovanni Giacomo Macedonio, Biskup z Monopoli (1608);
- Paolo Emilio Sammarco, Biskup z Umbriatica (1609);
- Giambattista Visconti, Biskup z Terama (1609);
- Lodovico Magio, Biskup z Lucery (1609);
- Antonio Albergati, Biskup z Bisceglie (1609);
- Vincenzo Napoli, Biskup Patti (1609);
- Pietro Bastoni, Biskup z Umbriatica (1611);
- Andrea Pierbenedetti, Biskup z Venosy (1611);
- Rodolfo Paleotti, Biskup z Imoly (1611);
- Francesco Piccolomini (biskup), Biskup Grosseto (1611);
- Cosimo Dossena, Biskup z Tortony (1612);
- Lorenzo Landi, Biskup z Fossombrone (1612);
- Guillaume d'Hugues, Embrunský arcibiskup (1612);
- Ludovico Sarego, Adriaský biskup (1612);
- Ottavio Ridolfi, Biskup z Ariana (1612);
- Francesco Cennini de 'Salamandri, Biskup z Amelie (1612);
- Ennio Filonardi (biskup), Biskup z Ferentina (1612);
- Giuliano Castagnola, Biskup Nebbio (1612);
- Fulvio Tesorieri, Biskup z Belcastra (1612);
- Selvaggio Primitelli, Biskup z Lavella (1613);
- Giovanni Battista de Aquena, Biskup z Bosy (1613);
- Muzio Vitali, Biskup z Vieste (1613);
- Curzio Cocci, Arcibiskup z Conzy (1614);
- Ottaviano Garzadoro, Biskup z Ossera (1614);
- Francesco Diotallevi, Biskup Sant'Angelo dei Lombardi e Bisaccia (1614);
- Andrea Giustiniani, Biskup z Isoly (1614);
- Scipione Pasquali, Biskup z Casale Monferrato (1615);
- Girolamo Pignatelli, Arcibiskup z Rossana (1615);
- Vincenzo Periti, Biskup z Lavella (1615);
- Giovanni Antonio Galderisi, Bovinský biskup (1616);
- Achille Caracciolo, Biskup z Potenze (1616);
- Michelangelo Seghizzi, Biskup z Lodi (1616);
- Girolamo Ricciulli, Biskup z Belcastra (1616);
- Lelio Veterano, Biskup Fondi (1616);
- Vincenzo Agnello Suardi, Biskup Alba Pompeia (1616);
- Innico Siscara, Biskup z Anglona-Tursi (1616);
- Petrus Katich (Catich), Biskup Prizren (1618);
- García Gil Manrique, Pomocný biskup z Cuenca (1618);
- Andrea Mastrillo, Arcibiskup z Messiny (1618);
- Francisco Romero (biskup), Arcibiskup z Lanciana (1618);
- Zaccaria della Vecchia, Biskup z Torcella (1618);
- Giulio Monterenzi, Biskup z Faenzy (1618);
- Rafael Ripoz, Biskup z Perpignan-Elne (1618);
- Francesco Maria Abbiati, Biskup z Bobbia (1618);
- Jerónimo Venero Leyva, Arcibiskup z Monreale (1620);
- Giovanni Battista de Asti, Titulární biskup z Thagaste (1620);
- Paolo Arese, Biskup z Tortony (1620);
- Germanicus Mantica, Titulární biskup z Famagusta (1620);
- Tommaso Ximenes, Biskup z Fiesole (1620);
- Francesco Trivulzio, Biskup Nocera de 'Pagani (1621);
- Silvestro Andreozzi, Biskup z Penne e Atri (1621);
- Cristoforo Memmolo, Biskup z Ruvo (1621);
- Bernardo Florio, Biskup z Canea (1621);
- Paulus Pucciarelli, Biskup Androsu (1621);
- Marco Antonio Quirino, Arcibiskup z Naxosu (1622);
- Benedetto Baaz (Vaez), Biskup z Umbriatica (1622);
- Álvaro de Mendoza (biskup), Biskup z L'Aquily (1622);
- Diego Merino, Biskup Montepeloso (1623);
- Giovanni Lopez de Andrade, Arcibiskup z Otranta (1623);
- Giulio Antonio Santoro, Arcibiskup z Cosenzy (1624);
- Diego Cabeza de Vaca, Biskup z Crotone (1624);
- Onorio de Verme, Biskup z Ravello e Scala (1624);
- Elias Marini (Marinich), Biskup ze Sardice (1624);
- Scipione Caffarelli-Borghese, Boloňský arcibiskup (1610);
- Felice Centini, Biskup z Mileta (1611);
- Gregorio Petrocchini, Kardinál-biskup z Palestrina (1611);
- Benedetto Giustiniani, Biskup z Palestiny (1612); a
- Agostino Galamini, Biskup Recanati e Loreto (1613).
Když byl biskupem, byl vysvěcen Giovanni Battista Altieri jako kněz (1613); a vysvěcen Francesco Diotallevi jako jáhen (1614) i kněz (1614).[2]
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r Miranda, Salvador. „MILLINI, Giovanni Garzia (1562-1629)“. Kardinálové kostela Svaté říše římské. Florida International University. Citováno 29. února 2016.
- ^ A b C d E F G h i j k Cheney, David M. „Giovanni Garzia kardinál Mellini (Millini)“. Catholic-Hierarchy.org. Citováno 16. června 2018. [self-publikoval]
- ^ Gauchat, Patritius (Patrice) (1935). Hierarchia catholica medii et recentioris aevi. Sv. IV. Münster: Libraria Regensbergiana. p. 209. (v latině)
- ^ Chow, Gabriel. „Kardinál Giovanni Garzia Millini“. GCatholic.org. Citováno 16. června 2018. [self-publikoval]
| Tituly katolické církve | ||
|---|---|---|
| Předcházet Giuseppe Ferrerio | Titulární arcibiskup z Kolosy 1605–1607 | Uspěl Guido Bentivoglio d'Aragona |
| Předcházet Domenico Ginnasi | Apoštolský nuncius do Španělska 1605–1607 | Uspěl Decio Carafa |
| Předcházet Alessandro Musotti | Arcibiskup (osobní titul) Imoly 1607–1611 | Uspěl Rodolfo Paleotti |
| Předcházet Giovanni Antonio Facchinetti | Kardinál-kněz z Santi Quattro Coronati 1608–1627 | Uspěl Girolamo Vidoni |
| Předcházet Michelangelo Tonti | Arcikněz baziliky di Santa Maria Maggiore 1622–1629 | Uspěl Giacomo Rospigliosi |
| Předcházet Maffeo Barberini | Camerlengo z Sacred College of Cardinals 1623–1625 | Uspěl Marcello Lante della Rovere |
| Předcházet Carlo Emmanuele Pio di Savoia | Kardinál-kněz z San Lorenzo v Lucině 1627–1629 | Uspěl Luigi Capponi |
| Předcházet Andrea Baroni Peretti Montalto | Kardinál-biskup z Frascati 1629 | Uspěl Marcello Lante della Rovere |
Kontrolní úřad  |
|---|