Gian Domenico Romagnosi - Gian Domenico Romagnosi

Gian Domenico Romagnosi
Romagnosi.jpg
narozený(1761-12-11)11. prosince 1761
Salsomaggiore Terme
Zemřel8. června 1835(1835-06-08) (ve věku 73)
Milán

Gian Domenico Romagnosi (Italská výslovnost:[romaɲˈɲoːzi]; 11.12.1761 - 8.6.1835) byl Ital filozof, ekonom a právník.

Životopis

Gian Domenico Romagnosi se narodil v roce Salsomaggiore Terme.[1]Vystudoval právo na University of Parma od roku 1782 do roku 1786. V roce 1791 se stal hlavním civilním soudcem Trento. Na konci 18. a na počátku 19. století bylo Trento postupně pod vládou Francie, Itálie a Rakouska. V roce 1799 byl Romagnosi zatčen Innsbruck během patnácti měsíců Rakušany kvůli jeho údajnému soucitu s Francouzi, ale byl osvobozen. V roce 1801 Francouzi obsadili Trento, a byl povýšen do funkce tajemníka Vyšší rady. Postupně byl profesorem práva v Parmě, Pavii, Pise a Miláně. Po Napoleonově pádu ztratil místo na milánské univerzitě, ale přednášel až do roku 1817. V roce 1818 byl v Benátkách znovu souzen za velezradu a znovu osvobozen. Carlo Cattaneo byl jeho studentem a jeho myšlenky do značné míry ovlivnil. Zemřel v Miláně v roce 1835.

Jeho nejslavnějším dílem je Představte alo studio del diritto pubblico universale (2 obj., Parma, 1805).

Elektromagnetismus

Ačkoli Romagnosi nebyl vědec, provedl několik experimentů s galvanická hromada a jeho vliv na kompas. V roce 1802 zveřejnil v italských novinách dvě zprávy o svých zjištěních.[2] Někdy se předpokládá, že našel vztah mezi elektřina a magnetismus, asi dvě desetiletí předtím Hans Christian Ørsted Objev elektromagnetismu z roku 1820. Jeho experimenty se však nezabývaly elektrickými proudy a ukázaly pouze, že elektrostatický náboj z galvanického hromádky by mohl odklonit magnetickou jehlu.[3] Jak však zdůraznil Joseph Hamel,[4] Romagnosiho objev zdokumentoval v knize Joseph Izarn, Manuel du Galvanisme (1805),[5] kde galvanický proud (courant galvanique) je výslovně zmíněn. Bylo to také zmíněno na straně 340 knihy od Giovanni Aldini, Essai théorique et expérimental sur le Galvanisme (1804): „Cette nouvelle propriété du galvanisme a été constatée par d'autres observateurs, et dernièrement par M. Romanesi, physicien. De Trente, qui a reconnu que le galvanisme faisait décliner l'aiguille aimantée.“ To říká: „Tuto novou vlastnost galvanismu si všimli další pozorovatelé a v poslední době fyzik M. Romanesi, fyzik. De Trente, který poznal, že díky galvanismu poklesla magnetická jehla.“ Aldini v té době také komunikoval s Ørstedem, poznamenává Hamel.[6]

Funguje

Opere, část I, 1841
  • Genesi del diritto penale, 1791.
  • Che cos'è uguaglianza, 1792.
  • Che cos'è libertà, 1793.
  • Představte alo studio del diritto pubblico universale, 1803.
  • Principi fondamentali di diritto amministrativo, 1814.
  • Della costituzione di una monarchia nazionale rappresentativa, 1815.
  • Dell'insegnamento primitivo delle matematiche, 1823.
  • Della condotta delle acque, 1824.
  • Che cos'è la mente sana?, 1827.
  • Della suprema economia dell'umano sapere v relazione alla mente sana, 1828.
  • Suprema economia dell'umano sapere, 1828.
  • Della ragion civile delle acque nella rurale economia, 1829 - 1830.
  • Vedute fondamentali sull'arte logica, 1832.
  • Dell'indole e dei fattori dell'incivilimento con esempio del suo risorgimento v Itálii, 1832.
  • Collezione degli articoli di economia politica e statistica e civile, 1836 (publikováno posmrtně).
  • Opere (v italštině). 1. Milano: Perelli e Mariani. 1841.
    • Opere (v italštině). 2. Milano: Perelli e Mariani. 1842.
  • La scienza delle costituzioni, 1849
  • I Discorsi Libero-Muratori di Gian Domenico Romagnosi (1761-1835), v: L'Acacia Massonica1949, III, č. 8, str. 220-24 e n. 9–10, s. 282–86.
  • Scritti filosofici, 2 sv., Firenze, Le Monnier, 1960; Milano, Ceschina, 1974.

Reference

  1. ^ Cesare Cantù (1861), "Gian Domenico Romagnosi ". Torino: Unione Tipografico-Editrice."
  2. ^ Sandro Stringari, Robert R. Wilson (2000), "Romagnosi a objev elektromagnetismu Archivováno 2013-11-05 na Wayback Machine ", Rendiconti Lincei, Scienze Fisiche e Naturali, řada 9, svazek 11, str. 115-136.
  3. ^ Roberto de Andrade Martins (2001), "Hromada Romagnosiho a Volty: rané obtíže při interpretaci voltské elektřiny ", Fabio Bevilacqua, Lucio Fregonese (eds), Nuova Voltiana: Studies on Volta and his Times. Pavia / Milano: Università degli Studi di Pavia / Ulrico Hoepli, sv. 3, s. 81-102.
  4. ^ Joseph Hamel, Historický popis zavedení galvanického a elektromagnetického telegrafu (1859), str. 34.
  5. ^ Izarn (1805), Kapitola IX, str. 120.
  6. ^ Hamel (1859), str. 38.