Gheorghe I. Lahovary - Gheorghe I. Lahovary - Wikipedia

Gheorghe I. Lahovary (13. června [OS 1. června] 1838 - 25. června [OS 13. června] 1909) byl a Valaška -narozený rumunština inženýr a spisovatel.

Narozen v Râmnicu Vâlcea, studoval v Bukurešť. V roce 1855 ho rodiče poslali studovat do Německa. Po návštěvě Univerzita v Berlíně a Heidelberg University, zapsal se do Polytechnická škola z Karlsruhe, vystudoval strojírenství. Po návratu domů pracoval jako stavební inženýr. V roce 1871, kdy a Konzervativní vláda v čele s Lascăr Catargiu nastoupil do úřadu, Lahovary byl jmenován generálním ředitelem Poštovní a telegrafní služba. Hrál důležitou roli při zřizování této instituce, zavádění pohlednic, podpisu prvních mezinárodních poštovních a telegrafních konvencí moderního rumunského státu a při první reprezentaci své země Kongres poštovní unie v roce 1874. Jmenován jako poradce v Účetní dvůr v roce 1876 se stal jejím prezidentem v roce 1893. V roce 1895 Ministr financí Menelas Ghermani zajištěné parlamentní přijetí zákona o reorganizaci soudu. V souladu s tímto zákonem byl Lahovary nucen odejít do důchodu v roce 1906, když dosáhl věku 68 let.[1]

Lahovary byl tajemníkem Rumunské geografické společnosti od roku 1875 do roku 1909 a koordinoval publikaci Marele Dicționar Geografic al României. Byl viceprezidentem a později prezidentem Společnosti pro vzdělávání rumunského lidu.[1] V roce 1901 byl zvolen čestným členem Rumunská akademie.[2] Navzdory vážným zdravotním problémům po odchodu do důchodu nadále působil v kulturní oblasti.[1]

Poznámky

  1. ^ A b C Mirela-Luminița Murgescu, „Organizarea primei primele faze de funcționare ale Înaltei Curți de Conturi (1864-1895)“, Bogdan Murgescu (ed.), Istoria Curții de Conturi a României (1864-2004), str. 75-6. Bukurešť: Curtea de Conturi a României, 2014, ISBN  978-973-0-16472-5
  2. ^ (v rumunštině) Membrii Academiei Române z roku 1866 v současné době na místě rumunské akademie