Památník Geysariyye - Geysariyye Monument
| Geysariyye památník | |
|---|---|
Ázerbájdžánština: Qeysəriyyə abidəsi | |
 Geysariyye památník před restaurováním | |
| Obecná informace | |
| Umístění | Ordubad, Nakhchivanská autonomní republika, Ázerbajdžán  |
| Dokončeno | XVII století |
The Památník Geysariyye je historická a architektonická památka ze 17 Ordubad, Nakhchivanská autonomní republika. Nachází se na tržišti, v centru města Ordubad, je jednou z turko-islámských památek Nakhchivanu.[1] Celková plocha Geysariyye je 540 m².[1] Skládá se z velké kopule a 16 malých kopulí sousedících s ní. Pomník je vyroben z pálených cihel s výškou 8,5 metru. Okna historické budovy byla vyvinuta síťovou metodou.[2]
Dějiny
Slovo „Geysariyye“ znamená krytý orientální trh vybudovaný za účelem prodeje starorubených klenotů a klenotů. Takové budovy lze nalézt ve třech částech světa - Samarkand, Tabriz a Ordubad.[2] Prodávaly se zde hlavně zlaté šperky.[3] Do prodeje se zde dostaly také některé věci šáhů, například drahokamy, červené drahé kameny. Proto byl tento pomník nazýván také „Bazar Shah“.[1]
Shah Abbas kdysi postavil budovu pro svou ženu. Účelem budovy byl prodej zlata a šperků patřících Shah Abbasovi.[4]
Během období činnosti jako zurkhaneh zde zkoušeli sílu zápasníci z Íránu, Turecka, Hamadanu a dalších míst. Kdokoli vyhrál, vzal si hrst zlata chánovi, který seděl v celách. Téměř v polovině 19. století se v této budově shromáždili členové literárního shromáždění „Ancumani-shuara“, založeného v Ordubadu, a četli jejich spisy a literární diskuse. Ve dvacátém století pomník fungoval jako dílna s hedvábnými křídly a byl obnoven v roce 1978 architektem Zakirem Babayevem.[2] V souladu s nařízením předsedy Nejvyššího shromáždění Nakhchivanské autonomní republiky byly v roce 2010 v Geysariyye provedeny restaurátorské práce.[1]
Od roku 1991 v této budově funguje Historicko-etnografické muzeum okresu Ordubad.[1] 14. ledna 2011 byl po restaurování slavnostně otevřen historický památník Geysariyye.[2] Byla opravena střecha budovy, obnoven síťový systém a vnitřní stěny. Interiér budovy byl vyzdoben cihlami, byly otevřeny skladové kanceláře, byly otevřeny kanceláře pro zaměstnance muzea a nainstalován osvětlovací systém, který zapadá do výstavní síně.[3]
Exponáty
V muzeu jsou vystaveny umělecké exponáty starověku, včetně hedvábí. V muzeu, které začalo fungovat se 150 exponáty, se zachovalo více než 4 000 exponátů. V roce 2016 bylo v muzeu více než 30 nových exponátů zbraní XIV-XV. Století, měděných nádob a historické literatury.[2] V muzeu jsou některé železné nástroje. Podle starších obyvatel okresu byly v 18. století na dveře domů v Ordubadu pověšeny dva různé železné nástroje. Když jsem s jedním z nich klepal na dveře, bylo mi zřejmé, že na ně klepe žena. Žena v domě otevírala dveře. Při klepání na dveře jiným nástrojem bylo známo, že se jedná o muže.[3]
Žulové kameny Gamigaya patřící do II-I tisíciletí před naším letopočtem jsou nejstaršími exponáty v muzeu. Je zde také zachováno 32 ručně psaných kopií Koránu.[3]Muzeum Ordubad má také truhlu se zvonem. Bohatý muž z Ordubadu jménem Arbub jej přivezl z Francie, aby si nechal své vzácné věci. Hrudník je 347 kilogramů. K dispozici jsou také trezory pro uložení zlata. Zvony mají zabránit krádeži hrudníku.[3]
Galerie
- Před restaurováním
- Po restaurování
Viz také
Reference
- ^ A b C d E "Historické a architektonické památky". imp.nakhchivan.az. Citováno 7. února 2018.
- ^ A b C d E „Ordubadın incisi: Qeysəriyyə tarixi abidəsi“ (v Ázerbájdžánu). naxcivantv.az. Citováno 7. února 2018.
- ^ A b C d E „Ordubadın incisi: Qeysəriyyə abidəsi“ (v Ázerbájdžánu). medeniyyet.az. Citováno 7. února 2018.
- ^ „Naxçıvandakı məşhur Qeysəriyyə abidəsi“ (v Ázerbájdžánu). zeka.az. Citováno 7. února 2018.