Geuzenpenning - Geuzenpenning
The Geuzenpenning („Beggar Medal“) je nizozemské ocenění udělované osobám nebo organizacím, které bojovaly za demokracii a proti diktatuře, rasismu a diskriminaci. Uděluje se každoročně od roku 1987 ve městě Vlaardingen.
Geuzenpenning je iniciativou Nadace Geuzen Resistance 1940–1945. Organizace odvozuje svůj název od odbojové skupiny zvané „Geuzen“, která byla aktivní během druhé světové války Vlaardingen, Maassluis a Rotterdam. Odbojová skupina si zase vzala svůj název od Geuzen, sbírka ozbrojených skupin, které bojovaly proti španělské okupaci Nizozemí v 16. století, během Holandská vzpoura. Patnáct z druhé světové války Geuzen bylo popraveno Německé síly ve Waaldorp prostý dne 13. března 1941 spolu se třemi vůdci Amsterdam Únorová stávka. Po válce přeživší členové skupiny založili základnu, aby si uctili památku svých padlých kamarádů a geuzenské ideály, podporovali a udržovali demokracii v Holandsko a zvýšit globální povědomí o všech formách diktatury, diskriminace a rasismu.
Příjemci
Geuzenpenning byl udělen:[1]
- 1987 – Amnesty International, Nizozemsko kapitola
- 1988 – Nizozemská královna Wilhelmina (posmrtně)
- 1989 – Stichting Februari 1941 (Nadace z února 1941)
- 1990 – Richard von Weizsäcker, prezident západní Německo
- 1991 – Bernard IJzerdraat, odbojář (posmrtně) a László Tőkés, Rumunský ministr a revolucionář
- 1992 – Nadace Anny Frankové
- 1993 – Max van der Stoel, Inspektor OSN v Irák a Vysoký komisař pro národnostní menšiny v Evropě
- 1994 – Doktoři bez hranic, Nizozemsko kapitola
- 1995 – Václav Havel, prezident Česká republika
- 1996 – Harry Wu, Čínský disident
- 1997 – Matky náměstí Plaza de Mayo
- 1998 – Věra Chirwa (Malawi, Afrika), Noel Pearson (Austrálie), Muchtar Pakpahan (Indonésie, Asie), Rosalina Tuyuc (Guatemala, Americas) a Sergej Kovalyov (Rusko, Evropa)
- 1999 – Sdružení pro lidská práva (Turecko), Turecká organizace pro lidská práva
- 2000 – Nataša Kandić (Srbsko ) a Veton Surroi (Albánie /Kosovo ), aktivisté za lidská práva
- 2001 – Evropské středisko pro práva Romů a nizozemský státní příslušník Sinti Organizace
- 2002 – Asma Jahangir Pákistánský právník a obhájce práv žen
- 2003 – Mezinárodní obrana pro děti
- 2004 – Íngrid Betancourtová, Kolumbijský politik
- 2005 – Richard Gere jménem Mezinárodní kampaň pro Tibet, organizace pro lidská práva a demokracii v Tibet
- 2006 – Haitham Maleh, Syrský aktivista za lidská práva
- 2007 – Human Rights Watch
- 2008 – Martti Ahtisaari, bývalý prezident Finsko a prostředník mezinárodních konfliktů a občanských válek
- 2009 – Al Haq a B'Tselem, a Palestinec a izraelský organizace pro lidská práva
- 2010 – Betty Bigombe, prezident Nadace Arcadia
- 2011 – Sima Samar, Afghánský aktivista za lidská práva a Ozbrojené síly Nizozemska
- 2012 – Grigorij Švedov, Ruský aktivista za lidská práva a novinář
- 2016 – Stanice pomoci migrantům na moři
- 2017 - Alice Nkom a Michel Togué, právníci a LGBT obhájci z Kamerunu
- 2018 - Dívky ne nevěsty: Globální partnerství pro ukončení manželství dětí
- 2019 - Padre Alejandro Solalinde Guerra, Mexický aktivista za lidská práva a kněz
Reference
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 29. září 2017. Citováno 28. listopadu 2017.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)