Německá burza - German Burschenschaft

Deutsche Burschenschaft
Německá burza
Wappen der Deutschen Burschenschaft.jpg
ZkratkaDB
Formace1881; Před 139 lety (1881)
Právní statusNadace
ÚčelAkademický
Obsluhovaný region
Německo Německo
Členství
7 000 (od roku 2019)
Úřední jazyk
Němec
webová stránkaburschenschaft.de

The Německá burza (DB) (Deutsche Burschenschaft) je sdružení sborů bratrství; spolupráce studentských sdružení určité formy v Německo a Rakousko. Byl vytvořen v roce 1881 jako klášter generálních poslanců (ADC) a své současné jméno získal v roce 1902. Vrací se k myšlenkám spojeným se založením rodného bratrstva (Urburschenschaft ) v Jena v roce 1815. Ideální cíle jsou vytyčeny v mottu „Čest - svoboda - vlast“.

Dnes je německá burza považována za pravé křídlo sbor. Tomuto stavu předcházely vnitřní směrové boje od roku 2000, v nichž převládaly německé nacionalistické bratrství.[1] Podle jejich vlastních čísel má Deutsche Burschenschaft 7 000 členů v téměř 70 bratrstvích.[2]

Dějiny

V roce 1881 byl založen „klášter generálních poslanců“ („Allgemeiner Deputierten-Convent“) 35 bratrstvími v Eisenach, přejmenovaná na „German Burschenschaft“ v roce 1902. Členové se shodli na shodách obecných studentských a studentských záležitostí, ale v řadě dalších věcí by měla jednotlivá bratrství rozhodovat sama. Záznam rakouského Burschenschaftu byl původně zamítnut z toho důvodu, že sdružení v té době „v zásadě odmítlo aktivní účast v politických otázkách“ podle prohlášení na webu Deutsche Burschenschaft. Když v roce 1919 Smlouva St. Germain a sjednocení Německa a Rakouska do a Großdeutsches Reich nemožné, sloučila Deutsche Burschenschaft s rakouskou “Burschenschaft der Ostmark [de ]V jeho chápání přinejmenším Burschenschaften sjednocuje německou vlast.[3][4]

V řadě zúčastněných Burschenschaften antisemitismus bylo běžné; všichni členové se museli přiznat křesťanství. judaismus nebylo vnímáno jako náboženství, spíš jako „rasa“. V důsledku několika sporů na výročním Burschentagu (den bratrství) v roce 1920 bylo zjištěno, že členství nebylo otevřeno Židům ani potomkům Židů nebo lidem, jejichž fianées měli židovské předky. Navíc mnoho Burschenschafter bylo proti první německé republice, tzv Weimarer Republik a rozptýlili se, aby přijali porážku v první světová válka.[5]

V roce 1996 vystoupili někteří liberálně-konzervativní Burschenschaften Deutsche Burschenschaft a založil „Nový německý burzovní ústav“. V roce 2011 proběhla debata v Burschentagu v Eisenachu o tzv. „Ariernachweis „Pro členy. O dva roky později byl tento návrh na samotě. Některá sdružení nicméně odešla Deutsche Burschenschaft a počet členů se snížil na polovinu. Někteří z Burschenschaften vstoupili do „Nové německé Burschenschaft“ a někteří další založili v roce 2016 „Obecnou německou Burschenschaft“.[6]

V roce 2014 výkonný výbor Německá sociálně demokratická strana SPD učinila „rozhodnutí o neslučitelnosti“. Zakazuje příslušnost k SPD i bratrství, které je organizováno v zastřešující organizaci Deutsche Burschenschaft. SPD reagovala na pokračující radikalizaci DB a „stále více nacionalistických a Větší němčina program. “To je neslučitelné s hodnotami sociální demokracie.[7]

V německém Burschenschaftu byla tradičně dvě křídla: konzervativní na jedné straně a völkisch nebo extrémně pravicoví členové na druhé straně. Noviny tageszeitung napsal v roce 2018, že po dlouhou dobu se DB považovala za „nestraníka - z CDU / CSU dne republikáni do NPD ".[8] Ale když Alternativa pro Německo (AfD) získala sílu v německém Burschenschaftu, získali pravicoví členové větší vliv. Zejména AfD-mládežnická organizace “Mladá alternativa „stal se atraktivní pro členy bratrství. Podle člena AfD z paralament Nordrhein-Westfalia, přibližně 20 procent členů Young Alternative je do roku 2018 také organizováno v bratrstvích.

Pozoruhodné členy

Literatura

Reference

  1. ^ Dachverband Deutscher Burschenschaften: Abschied von jeglicher Liberalität, v: Süddeutsche Zeitung 25. listopadu 2012;
  2. ^ Deutscher Burschenschaft: Kurzporträt: Überblick, na adrese: German Burschenschaft, 7. července 2019;
  3. ^ „Deutsche Landsmannschaft (DL), 1868-1938“. Bayerische Staatsbibliothek. Citováno 11. listopadu 2019.
  4. ^ „Ursprung, Entwicklung und Werte von Burschenschaften (kořeny, vývoj a hodnoty Burschenchaften)“. Amadeu Antonio Stiftung. Citováno 11. listopadu 2019.
  5. ^ Deutscher Bundestag, Vědecké oddělení (2007). ›Zdroj› blob ›WD-1-172-07-pdf-data https://www.bundestag.de› zdroj ›blob› WD-1-172-07-pdf-data Šek | kapitola-url = hodnota (Pomoc) | kapitola-url = chybějící název (Pomoc). Judenfeindschaft und Antisemitismus bei Kaiser Wilhelm II. Berlín, Německo: Deutscher Bundestag. Citováno 27. října 2019.Judenfeindschaft und Antisemitismus bei Kaiser Wilhelm II.
  6. ^ „Proti správnému obrázku“. Frankfurter Allgemeine Zeitung. Citováno 11. listopadu 2019.
  7. ^ SPD schließt Mitgliedschaft v Partei und DB aus, v: Der Spiegel 26. června 2014;
  8. ^ „Aufbruchszeit für die Burschen“. Die tageszeitung. Citováno 1. prosince 2019.
  9. ^ A b C d E F G Um 14:17, 26 01 2018. „FPÖ: Die Burschenschafter im Nationalrat“. Die Presse (v němčině). Citováno 2019-12-26.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
  10. ^ „Bratrství bratrství: sporné polské hranice“. Německá zahraniční politika. 4. července 2016.
  11. ^ „Fakten zu den Burschenschaften - derStandard.de“. DER STANDARD (v němčině). Citováno 2019-12-26.