Georges Lesueur - Georges Lesueur

Joseph Georges Lesueur
Joseph Georges Lesueur (1834–1910) .jpg
Senátor Alžírska (Constantine)
V kanceláři
5. ledna 1888 - 2. ledna 1897
PředcházetDominique Forcioli
UspělAlcide Treille
Osobní údaje
narozený(1834-04-15)15. dubna 1834
Bordeaux, Gironde, Francie
Zemřel13. ledna 1910(1910-01-13) (ve věku 75)
Paříž, Francie
Národnostfrancouzština
obsazeníŽelezniční inženýr, politik

Joseph Georges Lesueur (15 dubna 1834-13 ledna 1910) byl francouzský železniční inženýr, dodavatel veřejných prací a politik, který byl senátorem Alžírska v letech 1888 až 1897.

Raná léta

Georges Lesueur se narodil 15. dubna 1834 v Bordeaux, Gironde.[1]Navštěvoval École Polytechnique, a pracoval jako inženýr pro různé železniční společnosti, včetně sítí na východě Francie, severu Španělska, transsibiřské a transsaharské.[2]Kolem roku 1860 se oženil s Marií Martin a jejich dětmi byly Andrée, Roger a Germaine Lesueur.[3]

Veřejný dodavatel staveb

Jako dodavatel veřejných prací řídil Lesueur stavbu přístavu Philippeville, který byl považován za nemožný, přístav v Kost, Bougie trajektový terminál, mosty přes Soummam a Seybouse řeky a přístav Bizerte.Během Franco-pruská válka z roku 1870 zformoval své dělníky do ozbrojených společností, aby nahradil řádné jednotky, které byly vyslány do metropolitní Francie. Ačkoli mu vláda řekla, aby pozastavil všechny veřejné práce, pokračoval v používání svých vlastních peněz, aby zabránil propouštění pracovníků.[2]Lesueur se stal předsedou nejvyšší rady Constantinovo oddělení a místopředseda vrchní rady Alžírska.[1]Byl rytířem Čestná legie.[4]

Senátor

Lesueur byl zvolen do Senátu dne 5. ledna 1888 v prvním kole 94 hlasy proti 89 pro úřadujícího senátora Dominique Forcioli.[4]Dne 10. března 1888 proběhla v Senátu dlouhá debata o jeho zvolení.Alfred Joseph Naquet zpochybnil platnost hlasovacího lístku a poukázal na nesrovnalosti, jako jsou návštěvy prefekta Konstantina s Lesueurem v několika obcích v departementu a dotace poskytované některým obcím v předvečer voleb. Senát však rozhodl 146 hlasy pro, 110 volby byly platné.[4]

V Senátu seděl Lesueur nalevo a byl členem skupiny Republikánské unie.[1]Byl členem řady výborů a věnoval se zejména ochraně alžírských zájmů.[1]Zdržel se hlasování o vojenském zákoně. Hlasoval pro obnovení okresního hlasování (13. února 1889), pro návrh Lisabonské právo omezování svobody tisku a postup, proti kterému bude postupovat v Senátu proti Generál Boulanger.[4]Lesueur byl členem celního výboru; železniční výbor, jehož se stal tajemníkem v roce 1894, a finanční výbor. Byl zpravodajem pro řadu návrhů týkajících se zahraničního obchodu, železnice a lodní dopravy. Byl tajemníkem výboru pro zlepšení přístavu Saint-Nazaire a tajemník senátní skupiny námořních zájmů.[2]

V roce 1893 požádal Lesueur vládu, aby vyhradila některé druhy průmyslové a zemědělské činnosti v Alžírsku ke snížení nezaměstnanosti. Chtěl z Alžírska udělat francouzskou sýpku a Filfla mramorové lomy soupeři Carrara Působil jako delegát správce na pařížské burze cenných papírů a předseda poroty výstavy v Antverpách.[2]Société africaine de France (Francouzská africká společnost) byla založena v roce 1888 jako učená společnost, ale brzy se dostala do potíží; byla obnovena pod vedením Lesueura v roce 1895 jako prostředek propagandy koloniální strany, napojené na skupiny jako např. Syndicat français du bassin du Tchad (francouzský syndikát čadské pánve).[5]

Lesueur se ucházel o znovuzvolení v roce 1897.[2]Zemřel v Paříži dne 13. ledna 1910 ve věku 75 let.[3]

Publikace

Publikace zahrnují:

  • Lesueur, Georges (1894), La Locomotive électrique, systém J.-J. Heilmann (ve francouzštině), Publications du journal le Génie civil

Poznámky

  1. ^ A b C d Bertrand 1894, str. 383.
  2. ^ A b C d E Veselý 1960.
  3. ^ A b Imhaus.
  4. ^ A b C d Robert & Cougny 1889–1891.
  5. ^ Andrew, Grupp a Kanya-Forstner 1975, str. 647.

Zdroje