George Acsinteanu - George Acsinteanu - Wikipedia

George Acsinteanu (13. července 1905 - 13. prosince 1987) byl a rumunština prozaik.

Narodil se ve vesnici Panduri, Frumușica-Acsintele Komuna, Ialomița County, jeho rodiči byli Constantin Acsinteanu, tesař, a jeho manželka Elena (rozená Costache Luca), rolník. Poté, co navštěvoval základní školu v rodné vesnici, pokračoval na střední škole v Bukurešť, Călărași a Odorhei. Acsinteanu navštěvoval literární a právnické fakulty na Univerzita v Bukurešti a Cernăuți University. Jeho první publikovaná práce se objevila v Ritmul vremii; další příspěvky byly publikovány v Falanga, Universul literární, Gândirea, Vremea, Convorbiri Literare, Clipa, Universul, Dimineața, Cultura poporului, Țara noastră, Ecoul a Orizonturi.[1]

Zamířil Pánev časopis a od roku 1926 do roku 1930 byl tajemníkem literárního kruhu přidruženého k Ústavu literatury a bibliografie pod vedením Mihail Dragomirescu. Acsinteanu byl korektorem pro Chemarea a Facla a redaktorka v Ilustrațiunea română. Jeho první román, předmluva Liviu Rebreanu, byl Piatra neagră (1930); následoval Povestiri pentru anngerii pământului, 1932; Convoiul flămânzilor, 1935; Prințul Bărăganului, 1935; Copilul norilor1936; a Escadrila albă, 1937.[1]

Acsinteanu vedl neuspořádaný život, pracovní místa, která často zcela nesouvisela: drotářský učeň, typograf, učitel, knihovník, redaktor Țara noastră, literární tajemník ve společnosti Rumunské rádio, sluha v hospodě v Călărași. Po King Michael Coup z roku 1944 vzor pokračoval: pastýř, technický poradce na státní zemědělské farmě a právní poradce v Liberci Tulcea a Cernavodă. Zemřel v Sibiu.[1]

Poznámky

  1. ^ A b C Aurel Sasu (ed.), Dicționarul biografic al literaturii române, sv. Já, str. 6-7. Pitești: Editura Paralela 45, 2004. ISBN  973-697-758-7