Ženevská deklarace o ozbrojeném násilí a rozvoji - Geneva Declaration on Armed Violence and Development

The Ženevská deklarace o ozbrojeném násilí a rozvoji zdůrazňuje úlohu, kterou státy a občanská společnost musí hrát při prevenci a snižování násilí spojeného s válkou, zločinem a sociální neklid. Deklarace byla přijata 7. června 2006 a nyní ji schvaluje 113 států. Jedná se o dosud nejsilnější politické prohlášení, které se zabývá dopadem ozbrojeného násilí v kontextu rozvoje. Pravidelně se konají diplomatické regionální schůzky na vysoké úrovni a ministerské hodnotící konference, které hodnotí pokrok v procesu a provádění Ženevské deklarace; první dvě ministerské hodnotící konference se konaly v letech 2008 a 2011. V průběhu roku 2014 byla uspořádána řada regionálních konferencí o přezkumu nejen za účelem přezkoumání procesu provádění Ženevské deklarace, ale také za účelem reflexe a získání podpory při integraci smysluplně omezeného ozbrojeného násilí do vnitrostátních a mezinárodní rozvojové procesy, včetně rozvojové agendy po roce 2015.

Podpisem Ženevské deklarace se státy zavazují:[1]

  • Podporovat iniciativy k měření lidských, sociálních a ekonomických nákladů ozbrojeného násilí;
  • Provádět hodnocení za účelem pochopení a reakce na rizika a zranitelná místa;
  • Vyhodnotit účinnost programů prevence a omezování ozbrojeného násilí po celém světě; a
  • Šířit lekce a osvědčené postupy.

Pochopení toho, že boj proti celosvětové pohromě ozbrojeného násilí a vyhlídky na udržitelný rozvoj spolu úzce souvisejí, si signatáři uvědomují, že ozbrojené násilí představuje hlavní překážku pro dosažení Rozvojové cíle tisíciletí.[2] Dohodli se, že posílí své úsilí o integraci snížení ozbrojeného násilí a programy předcházení konfliktům do národních, regionálních a mnohostranných rozvojových rámců a strategií.

Přístup je založen na třech pilířích:

  1. Advokacie: iniciativy šíření a koordinace pro provádění Ženevské deklarace
  2. Měřitelnost: mapování a monitorování ozbrojeného násilí v jednotlivých zemích za účelem identifikace vstupních bodů a příležitostí k zásahům
  3. Programování: praktické programování prevence a omezování ozbrojeného násilí

Za řízení procesu a vedení provádění Ženevské deklarace odpovídá základní skupina 14 signatářských států a přidružených organizací. Přidruženými organizacemi jsou Úřad pro prevenci a obnovu v krizi (BCPR) Rozvojový program OSN (UNDP), Průzkum ručních palných zbraní - který také hostí sekretariát Ženevské deklarace -, Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Úřad Quaker Organizace spojených národů (QUNO).[3]

Členské státy hlavní skupiny:[4]

Signatářské státy:[5]

Viz také

Reference

  1. ^ Sekretariát Ženevské deklarace. 2008. Globální zátěž ozbrojeného násilí. Ženeva: Sekretariát Ženevské deklarace
  2. ^ Prevence a omezování ozbrojeného násilí: výzva k dosažení rozvojových cílů tisíciletí
  3. ^ „Ženevská deklarace - Jak to funguje? Provádění opatření proti ozbrojenému násilí - Ženevská deklarace“.
  4. ^ „Ženevská deklarace - jak to funguje? Provádění opatření proti ozbrojenému násilí - Ženevská deklarace“.
  5. ^ „Ženevská deklarace - kdo ji podepsal? Prohlášení o ozbrojeném násilí - Ženevská deklarace“.

externí odkazy