Obecná federace práce Belgie - General Labour Federation of Belgium

Obecná federace práce Belgie
FGTB (francouzština) nebo ABVV (holandština)
Fédération Générale du Travail de Belgique - Algemeen Belgisch Vakverbond (logo) .png
Celé jménoObecná federace práce Belgie
Nativní jménoFédération Générale du Travail de Belgique
Algemeen Belgisch Vakverbond
Založený1945
Členové1,5 miliónu[1]
PřidruženíITUC, ETUC, TUAC
Klíčoví lidéThierry Bodson, předseda
Miranda Ulens, Generální tajemník
Umístění kancelářeBrusel, Belgie
ZeměBelgie
webová stránkawww.abvv.be

The Obecná federace práce Belgie (francouzština: Fédération Générale du Travail de Belgiquenebo FGTB; holandský: Algemeen Belgisch Vakverbond, ABVV) je socialistický státní příslušník obchodní unie federace v Belgie. Byla založena v roce 1945. Je přidružena k Mezinárodní odborová konfederace a má 1,5 milionu členů. Díky uvedenému členství je ABVV / FGTB druhým největším ze tří hlavních odborových svazů v Belgii, těsně sleduje Konfederace křesťanských odborových svazů (ACV / CSC), která má 1,6 milionu členů a převyšuje Generální konfederace liberálních odborových svazů v Belgii (ACLVB / CGSLB), která má přibližně 300 000 členů.[1] Po většinu své historie zůstala ABVV / FGTB úzce spojena s Belgická socialistická strana která byla rozdělena v roce 1978 na a vlámský a a Valonský sociálně demokratický strana. Zatímco zůstala formálně nezávislá na jakékoli politické straně, ABVV / FGTB zaznamenala rostoucí vliv ze strany marxista Dělnická strana Belgie mezi svou aktivní základnou během posledního desetiletí.[2]

Dějiny

Prvním pozoruhodným historickým datem, když mluvíme o historii ABVV / FGTB, je založení Belgická labouristická strana (BLP) v roce 1885. I když již dříve existovalo několik socialistických organizací, bylo to poprvé, co bylo belgické socialistické hnutí do značné míry jednotné a položilo základy pro založení ABVV / FGTB. V roce 1898 byla v rámci BLP postavena Syndikální komise a v roce 1937 se tato komise formálně osamostatnila od socialistické strany. Silné vazby mezi socialistickou unií a socialistickou stranou však zůstaly zachovány dodnes. Po Druhá světová válka v roce 1945 se tato nezávislá socialistická unie stala ABVV / FGTB, kterou známe dnes.[3]

Členství a přidružené společnosti

V roce 2017 měla skupina ABVV / FGTB celkem 1 517 968 ​​členů rozdělených mezi jejích 7 přidružených společností. Druhý největší odborový svaz v Belgii tak zaznamenal mírný pokles členství o 17 340 oproti roku 2016. Na regionální úrovni 726 410 výše uvedeného členství pochází z Flandry, 600 945 z Valonsko a 190 613 z Brusel. [4]

svazFrancouzská zkratkaVlámská zkratkaČlenství 2015Členství 2016Členství 2017[5]
Obecná unieCGAC432,271427,517424,095
Sdružení zaměstnanců, techniků a manažerůNASTAVITBBTK424,580421,922420,285
Obecná unie veřejných služebCGSPACOD311,795309,046303,062
Unie belgického kovoprůmysluCMBCMB160,136156,085153,233
Unie potravin, pohostinství a služebHORVALHORVAL122,794123,468124,214
Belgický svaz pracovníků v dopravěUTBBTB49,83150,47151,684
Belgická obecná federace práce - mládežFGTB - JeunesABVV - Jongeren43,50946,79941,395

Bývalí přidružení

svazFrancouzská zkratkaVlámská zkratkaZaloženýDůvod již není přidružendatum[6]
Belgický svaz pracovníků tramvajové a městské dopravyCBPTBCTBAP1919Sloučeno do ACOD1968
Výroba potravin Van SinaVansinaVansina1951Sloučeno do HORVALU1955
Obecné sdružení diamantových pracovníků v BelgiiADB1895Sloučeno do TVD1994
Kožená dělnická unie1919Sloučeno do AC1953
Unie papíru a vydavatelského průmysluCLPCBP1944Sloučeny do BBTK a AC1996
Textilní oblečení-diamantová unieTVDTKD1994Sloučeno do AC2014
Svaz pracovníků tabáku1909Sloučeno do AC1954
Svaz hornických děl BelgieCSTMBNCMB1889Sloučeno do AC1994
Unie belgických kamenářůCOPB1889Sloučeno do AC1965
Unie belgických textilních pracovníkůCOTBTACB1898Sloučeno do TVD1994
Unie oděvních dělníků a příbuzných obchodů v BelgiiCVPSCKAVB1908Sloučeno do TVD1994

Valonské hnutí

Prostřednictvím založení Mouvement populaire wallon během Velké stávky, která se konala v zimě 1960–1961, valonská dělnická třída nyní požadovala federalismus i strukturální reformy. Vůdce stávky, André Renard byl také národním vůdcem Všeobecné federace práce v Belgii.[7] Celý tento proces bude pojmenován Renardismus.

  • Protest proti hospodářské úsporě v Bruselu (29. září 2010)

Vedení lidí

Generální tajemníci

1945: Joseph Bondas
1947: Paul Finet
1952: Louis Major
1968: Georges Debunne
1982: Alfred Delourme
1987: Jean Gayetot
1989: Mia De Vits
2002: André Mordant
2004: Xavier Verboven
2006: Anne Demelenne
2014: Marc Goblet
2017: Robert Vertenueil
2018: Miranda Ulens

Prezidenti

1956: Roger Dekeyzer
1982: André Vanden Broucke
1989: François Janssens
1995: Michel Nollet
2002: Mia De Vits
2004: André Mordant
2006: Rudy De Leeuw
2018: Robert Vertenueil
2020: Thierry Bodson

Viz také

Reference

  1. ^ A b „Belg blijft de vakbond trouw“. De Standaard.
  2. ^ „Bpost, een godsgeschenk voor de PVDA / PTB | De Standaard“. www.standaard.be.
  3. ^ "Geschiedenis van het ABVV in een notendop | Vlaams ABVV - Socialistische vakbond in Vlaanderen - Algemeen Belgisch Vakverbond ABVV". www.vlaamsabvv.be.
  4. ^ "Statistická tabulka". www.abvv.be. Citováno 2020-10-02.
  5. ^ Ledenaantal. Brusel: ABVV / FGTB. 2017.
  6. ^ Ebbinghaus, Bernhard; Visser, Jelle (2000). Odbory v západní Evropě od roku 1945. Basingstoke: Palgrave Macmillan. str. 130–132. ISBN  0333771125.
  7. ^ Chantal Kesteloot, Růst valonského hnutí, in Nationalism in Belgium, MacMillan, London, 1998, str. 139-152, str. 150.

Zdroje

  • ICTUR; et al., eds. (2005). Světové odbory (6. vydání). London, UK: John Harper Publishing. ISBN  0-9543811-5-7.

externí odkazy