Rozdíl v pohlaví v Pákistánu - Gender gap in Pakistan - Wikipedia

Rozdíl v pohlaví v Pákistánu odkazuje na relativní rozdíly mezi občany mužů a žen v pákistánské společnosti podle klíčových ukazatelů a aspektů života. Lze jej hodnotit prostřednictvím řady aspektů, od demografických rozdílů po právní diskriminaci, ekonomickou nerovnost a kulturní postoje.

Demografická nerovnost

Mezera v obecné populaci

Podle předběžných výsledků 6. sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2017 je 106 449 322 mužů, 101 314 780 žen a 10 418 transsexuálů. Procentně tvoří muži 51%, ženy 48,76% a transsexuálové 0,24% z celkové populace Pákistánu. Poměr pohlaví v Pákistánu je 105,07, což znamená, že v Pákistánu je 105 mužů na 100 žen.[1]

Podle odhadů Světové banky z roku 2018 tvoří ženy 48,54% pákistánské populace.[2]

Mezera v populaci podle věkových skupin

Podle odhadů z roku 2018 je poměr pohlaví při narození 1,05 mužů narozených pro každou ženu. Vrcholí u 1,08 muže / ženy ve věkové skupině 25–54 let a nejnižšího bodu dosahuje u 0,87 muže / ženy ve věkové skupině nad 65 let.[3]

Mezera v populaci podle oblasti umístění

V demografii venkovských a městských populací existuje rozdíl mezi pohlavími, jak dokumentuje sčítání lidu z roku 2017. Ve venkovských oblastech je celkem 67 300 171 mužů vs. 64 886 593 žen (poměr: 1,03), zatímco v městských oblastech je 39 149 151 mužů vs. 36 428 187 žen (poměr: 1,07). Mezi provincie / teritoria s největší zaznamenanou nerovností patří Balúčistán (poměr pohlaví: 1,10) a Islámábád (poměr pohlaví: 1,11).[4]

Infanticida, sex-selektivní potraty a novorozenecké opuštění

V Pákistánu existuje zdokumentovaná praxe vraždění novorozenců, pohlavně selektivních potratů a opouštění novorozenců. Podle Nadace Edhi bylo v Pákistánu v roce 2010 zabito 1210 dětí, zatímco podle odhadů bylo přerušeno 200 těhotenství na základě ženského pohlaví a až 90% dětí opuštěných do péče nadace Edhi bylo žen.[5] Pozdější zprávy potvrdily pokračující nárůst počtu ženských kojenců.[6]

Podle Bongaarts,[7] Pákistán má páté nejvyšší poměr pohlaví při posledním narození (SLRB), což může naznačovat vysokou míru potratů selektivních pro pohlaví.[8]

Zdravotní rozdíly

Dětská úmrtnost

Podle Filmer & King má žena v Indii nebo Pákistánu o 30-50% vyšší šanci na smrt mezi prvním a pátým rokem života.[9] Tento rozdíl lze přičíst špatné výživě, nedostatečné preventivní péči a zpožděním při hledání lékařské péče.[10]

Využití zdravotní péče

V souladu se vzory pozorovanými v jižní Asii hrají muži v Pákistánu nadále rozhodovací roli v přístupu žen ke zdravotní péči, včetně využívání služeb zdravotní péče v případě nouze.[11] Mezi kulturní bariéry patří také omezení mobility žen bez doprovodu mužů.[12]

Rozdíl ve vzdělání

Míra gramotnosti

Podle odhadů z roku 2015 je pouze 45,8% ženské populace gramotných ve srovnání s 69,5% mužské populace.[13]

Zápis do školy

Očekávaná délka života ve škole (počet let vzdělání od primárního po terciární) u ženských dětí je podle odhadů z roku 2017 8 let oproti 9 letům u mužských dětí.[14] Podle údajů UNESCO z roku 2018 je čistý zápis do primárního vzdělávání 61,61% u ženských dětí, zatímco u dětí mužského pohlaví je to 73,37%.[15]

Ekonomická nerovnost

Ekonomická účast

Podle údajů OSN z roku 2016 se pracovní síly v Pákistánu účastnilo pouze 26% žen. Z nich bylo 73% zaměstnáno v zemědělství, lesnictví, myslivosti a rybolovu. Profesní a manažerská účast žen zůstala nízká, přičemž ženy tvořily pouze 7,4% STEM profesionálů pracujících v oboru. Ženy zaměstnané ve formálním sektoru také pracovaly nadměrně hodin oproti mužům a u žen s 10 a více lety vzdělání byla zaznamenána vysoká míra nezaměstnanosti nebo nezaměstnanosti.[16] Dětská práce byla z této studie záměrně vyloučena.

Přístup k fyzickému a finančnímu kapitálu

Přístup k fyzickému a finančnímu kapitálu výrazně zaostává za muži, pouze 5% žen ve věku nad 15 let má bankovní účty oproti 21% mužů podle Zpráva o stavu ekonomické účasti a posílení postavení žen..

Navíc pouze 2% žen obdržela půjčku od finanční instituce, 2% vlastnila půdu a 7,4% žen mělo společné vlastnictví domu.[17]

Mzdová propast

Pákistán má podle Mezinárodní organizace práce nejvyšší mzdový rozdíl na světě; ženy v Pákistánu vydělávají v průměru o 34% méně než muži.[18] Zpráva Global Wage Report 2018/2019 rovněž zjistila, že ženy v Pákistánu tvoří 90% spodních 1% pracovníků v zemi.[19]

Právní rozdíly

Požadavky na svědectví

Článek 25 ústavy Pákistánu zakazuje diskriminaci na základě pohlaví.[20] Podle článku 17 Qanun-e-Shahdat (1984) je však svědek žen snížen na polovinu svědectví muže.[21]

Právo na rozvod

Muslimské ženy v Pákistánu mají právo získat a khula, v takovém případě mohou propadnout svou věži,[22] ale nemají právo na rozvod, pokud jim to v době podpisu manželské smlouvy nedefinuje manžel.[23] Právo mužů na rozvod neexistuje.

Politická nerovnost

Hlasovací zákazy

Ženy v Pákistánu mají volební právo od roku 1947.[24] V některých částech země však existovaly místní zákazy, které ženám bránily volit; kromě toho technické předpoklady, jako je registrace CNIC pro hlasování, měly nezamýšlené účinky zbavení voliček žen v oblastech, kde rodinní příslušníci mužského pohlaví nesouhlasí se získáním CNIC ženskými příbuznými.[25]

Ve všeobecných volbách v roce 2013 bylo 13 volebních místností, kde se v den voleb neukázala žádná žena. [26]

Volební účast

Ve volbách v roce 2018 se rozdíl mezi voliči mužů a žen zvýšil na 12,5 milionu. Podle závěrečných rolí Pákistánské volební komise pro rok 2018 bylo v Pákistánu pouze 44,1% registrovaných voličů.[27] Nerovnováha volebních voleb podle pohlaví se zvýšila z 10,97 procenta ve všeobecných volbách 2013 na 12,49 procenta ve volbách 2018. Tento rozdíl mezi muži a ženami je největší v provincii Balúčistán (15,65%), následovaný Khyber Paštunsko (KP) (13,65), Sindh (11,02) a Paňdžáb (11,095). Přibližně 65% volebních obvodů Národního shromáždění mělo rozdíl mezi pohlavími více než 10 % - zejména v Paňdžábu a Khyber Paštunsko.[28]

Zastoupení ve vládě

Pouze 4% žen kandidujících ve všeobecných volbách v roce 2018 získala místa v Národním shromáždění.[29] V letech 2017--2018 představovaly ženy 20% parlamentu a v Národním shromáždění představily v průměru 25 bodů programu oproti průměrným 6 bodům programu zavedeným mužskými poslanci. Zákonodárkyně se v průměru účastnily více zasedání Senátu i Národního shromáždění (64%, respektive 67%) než mužských kolegů ve stejném období (59%, respektive 54%).[30]

Kulturní disparita

Mediální účast

Podle Federálního svazu novinářů tvoří méně než 5% novinářů v Pákistánu ženy.[31][32] Rozdíly ve výrobě a šíření kultury lze považovat za odraz sociální nerovnosti.[33]

Indexy rovnosti žen a mužů

Hodnota indexu rozvoje pohlaví pro Pákistán je 0,750, což jej řadí mezi nejnižší v jihoasijském regionu. Pákistánský index genderové nerovnosti je od roku 2017 133 ze 160 zemí.[34]

Reference

  1. ^ „Sčítání lidu 2017: Počet mužů v Pákistánu převyšuje počet žen | Samaa Digital“.
  2. ^ https://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL.FE.ZS?view=map
  3. ^ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/351.html#PK
  4. ^ Pákistánský statistický úřad. „Výsledky sčítání podle okresů 2017“ (PDF). Sčítání lidu, domů a bytů 2017: 1.
  5. ^ https://www.dawn.com/news/1454431/unwanted-lives
  6. ^ http://america.aljazeera.com/articles/2014/1/14/infanticides-on-theriseinpakistan.html
  7. ^ Bongaarts, John (2013). "Implementace preferencí pro mužské potomky". Hodnocení populace a rozvoje. 39 (2): 185–208. doi:10.1111 / j.1728-4457.2013.00588.x. ISSN  1728-4457.
  8. ^ Zaidi, Batool; Morgan, S. Philip (prosinec 2016). „Ve snaze o syny: Další porody nebo sex-selektivní potraty v Pákistánu?“. Hodnocení populace a rozvoje. 42 (4): 693–710. doi:10.1111 / padr.12002. ISSN  0098-7921. PMC  5382870. PMID  28392607.
  9. ^ „Rozdíly mezi pohlavími v jižní Asii: srovnání mezi zeměmi a uvnitř nich“. Pracovní dokumenty o politickém výzkumu. Světová banka. 30. listopadu 1999. doi:10.1596/1813-9450-1867. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  10. ^ Fikree, Fariyal F; Pasha, Omrana (3. dubna 2004). „Role pohlaví ve zdravotních rozdílech: jihoasijský kontext“. BMJ: British Medical Journal. 328 (7443): 823–826. doi:10.1136 / bmj.328.7443.823. ISSN  0959-8138. PMC  383384. PMID  15070642.
  11. ^ Shaikh, Babar T .; Hatcher, Juanita (1. března 2005). „Chování při hledání zdraví a využívání zdravotnických služeb v Pákistánu: výzva tvůrcům politiky“. Journal of Public Health. 27 (1): 49–54. doi:10.1093 / pubmed / fdh207. ISSN  1741-3842. PMID  15590705.
  12. ^ Mumtaz, Zubia; Salway, Sarah (2005). "'Nikdy nikam nechodím “: odbourávání vazeb mezi mobilitou žen a využíváním služeb reprodukčního zdraví v Pákistánu“. Sociální vědy a medicína (1982). 60 (8): 1751–1765. doi:10.1016 / j.socscimed.2004.08.019. ISSN  0277-9536. PMID  15686807.
  13. ^ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/370.html#PK
  14. ^ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/371.html#PK
  15. ^ https://uis.unesco.org/en/country/pk
  16. ^ https://asiapacific.unwomen.org/en/countries/pakistan/wee/wee-participant/employment-and-earnings
  17. ^ Ženy OSN (2016). „Zpráva o stavu hospodářské účasti a posílení postavení žen“ (PDF): 3. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  18. ^ https://www.ilo.org/islamabad/info/public/pr/WCMS_651658/lang--en/index.htm
  19. ^ Globální zpráva o mzdě 2018/19: co se skrývá za rozdíly v odměňování žen a mužů. 2018. ISBN  9789220313473.
  20. ^ http://www.na.gov.pk/uploads/documents/1333523681_951.pdf
  21. ^ https://www.equalitynow.org/pakistan_the_qanun_e_shahadat_order_1984_law_of_evidence
  22. ^ https://sahsol.lums.edu.pk/law-journal/law-khul-islamic-law-and-legal-system-pakistan
  23. ^ https://www.thenews.com.pk/print/384456-cii-chairman-clarifies-statement-on-new-marriage-document
  24. ^ https://theasiadialogue.com/2018/09/17/the-complex-state-of-womens-suffrage-in-pakistan/
  25. ^ https://herald.dawn.com/news/1154065
  26. ^ „Poučení z toho, jak ženy hlasovaly v roce 2018“. Citováno 8. dubna 2020.
  27. ^ https://www.dawn.com/news/1409521
  28. ^ „Poučení z toho, jak ženy hlasovaly v roce 2018“. Citováno 8. dubna 2020.
  29. ^ https://www.dawn.com/news/1431514
  30. ^ Zpráva o výkonnosti zákonodárců FAFEN pro ženy 2017-18 (PDF). FAFEN. p. 2.
  31. ^ https://www.mediasupport.org/wp-content/uploads/2017/11/Final-Report-Testimonies-Of-Women-Journalists-in-Pakistan.pdf
  32. ^ https://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2014/03/pakistan-women-journalists-want--20143717951496363.html
  33. ^ http://eprints.lse.ac.uk/84229/1/Friedman_Producing%20and%20consuming%20inequality.pdf
  34. ^ http://hdr.undp.org/sites/all/themes/hdr_theme/country-notes/PAK.pdf

externí odkazy