Gau Vestfálsko-jih - Gau Westphalia-South
| Gau Vestfálsko-jih | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Gau z nacistické Německo | |||||||||
| 1931–1945 | |||||||||
 Vlajka | |||||||||
 | |||||||||
| Hlavní město | Bochum | ||||||||
| Vláda | |||||||||
| Gauleiter | |||||||||
• 1931–1941 | Josef Wagner | ||||||||
• 1941–1943 | Paul Giesler | ||||||||
• 1943–1945 | Albert Hoffmann | ||||||||
| Dějiny | |||||||||
• Zřízení | 1. ledna 1931 | ||||||||
| 8. května 1945 | |||||||||
| |||||||||
| Dnes součást |  Německo | ||||||||
The Gau Vestfálsko-jih (Němec: Gau Westfalen-Süd) byl správní rozdělení z nacistické Německo zahrnující Region Arnsberg v jižní části pruský provincie Vestfálsko mezi lety 1933 a 1945. V letech 1931 až 1933 se jednalo o regionální subdivizi Nacistická strana pro tyto oblasti.[1]
Dějiny
Systém nacistického gau (množného čísla Gaue) byl původně založen v a strana konference dne 22. května 1926 za účelem zlepšení správy stranické struktury. Od roku 1933, po Nacistické uchopení moci, Gaue stále více nahrazoval německé státy jako správní členění v Německu.[2]
V čele každého Gau stál a Gauleiter, pozice, která se stala stále silnější, zejména po vypuknutí Druhá světová válka, s malým rušením shora. Místní gauleitéři často zastávali vládní i stranické pozice a měli na starosti mimo jiné propagandu a dozor a od září 1944 dále Volkssturm a obrana Gau.[2][3]
Pozici Gauleiteru ve Vestfálsku na jihu zastával Josef Wagner od ledna 1931 do listopadu 1941, následovaný Paul Giesler od listopadu 1941 do ledna 1943 a Albert Hoffmann od ledna 1943 do května 1945.[4][5] Wagner byl zbaven své pozice Gauleiter v roce 1941 a vyloučen z nacistické strany. Zadržen Gestapo v roce 1944 za nejasných okolností zemřel v květnu 1945.[6] Giesler, dobře napojený člen nejvyšší hierarchie nacistického Německa, zastával během éry řadu vysokých úřadů, naposledy jako německý ministr vnitra v posledních dnech války. Podílel se na represích německého odboje a po pokusu o sebevraždu byl jeho pobočníkem dne 8. května 1945 zastřelen.[7] Hoffmann, poslední Gauleiter z Vestfálska-jih, se po válce zpočátku skrýval. Zadržen v říjnu 1945 byl předvolán jako svědek v řadě soudních procesů a uvězněn téměř na pět let. Zemřel v západním Německu v roce 1972 po úspěšné obchodní kariéře, nebyl obviněn z žádných dalších zločinů spáchaných během nacistické éry.[8]
Reference
- ^ „Gau Westfalen-Sud der NSDAP“.
- ^ A b „Die NS-Gaue“ [Nacistická Gaue]. dhm.de (v němčině). Deutsches Historisches Museum. Citováno 29. března 2016.
- ^ „Organizace nacistické strany a státu“. nizkor.org. Projekt Nizkor. Citováno 29. března 2016.
- ^ „Übersicht der NSDAP-Gaue, der Gauleiter und der Stellvertretenden Gauleiter zwischen 1933 und 1945“ [Přehled nacistické Gaue, Gauleiter a asistent Gauleiter od roku 1933 do roku 1945]. zukunft-braucht-erinnerung.de (v němčině). Zukunft braucht Erinnerung. Citováno 29. března 2016.
- ^ „Gau Westfalen-Süd“ [Gau Westphalia-South]. verwaltungsgeschichte.de (v němčině). Citováno 29. března 2016.
- ^ „Wagner, Josef“. lwl.org (v němčině). Internetový portál "Westfälische Geschichte". Citováno 29. března 2016.
- ^ „Paul Giesler (1895-1945)“. historisches-centrum.de (v němčině). Historisches Centrum Hagen. Citováno 29. března 2016.
- ^ „Albert Hoffmann (1907-1972)“. historisches-centrum.de (v němčině). Historisches Centrum Hagen. Citováno 29. března 2016.