Gaja Alaga - Gaja Alaga - Wikipedia

Gaja Alaga (3. července 1924 v Lemeš - 7. září 1988 v Záhřeb[1]) byl chorvatský teoretický fyzik kdo se specializoval na nukleární fyzika.

Narodil se ve šlechtické rodině Bunjevac Chorvati v obci Lemeš (dnes tzv Svetozar Miletić) na severozápadě Bačka v Království SHS (dnes v autonomní provincii Vojvodina, Srbsko ).

Byl odpovídajícím členem Chorvatská akademie věd a umění od roku 1968 a profesor na Univerzita v Záhřebu Přírodovědecká fakulta (chorvatský: Prirodoslovno-matematički fakultet). Pracoval v Institut Ruđera Boškoviće v Záhřeb (dále jen hlavní město město Chorvatsko ), Institut Nielse Bohra v Kodaň, University of California, Berkeley, a Ludwig-Maximilians University v Mnichov.

V roce 1955 spolupracuje s Kurt Alder a Ben Roy Mottelson, Alaga objevila Pravidla K-výběru a pravidla intenzity pro přechody beta a gama v deformovaných atomových jádrech. Tento objev byl klíčem k vývoji nových modelů jader, což to potvrdilo subatomární částice může deformovat tvar jádro. To je v souladu s modelem kolektivního pohybu (založeného na jádrech deformovaných ze sférického tvaru, ale s osovou symetrií), pro které Aage Bohr, Ben Roy Mottelson a James Rainwater vyhrál 1975 Nobelova cena.

Také v roce 1955 (časopis Fyzický přehled) a v roce 1957 (časopis „Nuclear Physics“) objevil pravidla asymptotické selekce pro přechody beta a gama mezi stavy deformovaných jader. Takzvaný Alaga vládne jsou běžně používány odborníky na jadernou strukturu při srovnávání teoretických přechodových rychlostí s měřeními.[1]

Byl redaktorem vědeckého časopisu Fizika od roku 1978 až do své smrti v roce 1988.[1]

Zemřel v Záhřebu v roce 1988. Dnes, ulice v Trnje městská část Záhřebu nese jeho jméno.

Ocenění

  • Republička nagrada "Ruđer Bošković" (1968)[1]

Reference

  1. ^ A b C d „Alaga, Gaja“. Chorvatská encyklopedie (v chorvatštině). Institut lexikografie Miroslava Krleže. Citováno 15. dubna 2019.

externí odkazy